„Nákaza se potvrdila při povinném vyšetřování drůbeže držené v izolaci v ochranných pásmech v katastrálních územích Byňov a Údolí u Nových Hradů,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy.
Jednatelka Pereny Lenka Lešová se k situaci s odkazem na nedostatek času a jiné starosti nevyjádřila. „Zavolejte si třeba za tři, za čtyři měsíce,“ řekla.
V případě Pereny jde o chov v Královéhradeckém kraji ve Starém Bydžově. Další ohniska jsou v malochovech v obci Třebotov v Praze-západ a v obci Vysočany na Tachovsku.
Kromě desítek hasičů na místo dorazili i pracovnici veterinární správy, policie a zaměstnanci firmy Perena. Veterinární správa zjistila nákazu celkem v pěti chovech společnosti.
Podle veterinářů se ptačí chřipka objevila v komerčních chovech v obci Dobřenice a v Novém Bydžově – Zábědově na Královéhradecku. Jde o první komerční chovy, které letos ptačí chřipka zasáhla.
Skupina osmi desítek poslanců chtěla původně zpřísnit z pěti na osm let trest vězení za týrání zvířat nebo provozování takzvaných množíren. Sněmovní ústavně právní výbor ale toto zvýšení odmítl.
Vedení zahrady chce udělat projekt pro chov sloních samců. Jednak proto, že masivní zvířata jsou pro lidi atraktivní, a také proto, že jde podle ředitele Romana Končela o nejlevnější variantu.
Kolik stojí velbloud nebo třeba klokan a kde je možné si tato zvířata koupit? Na internetu jsou desítky nabídek na prodej exotických mazlíčků. Za nelegální nákupy přitom hrozí vysoké sankce.
Celníci a policisté na několika místech zasahovali kvůli údajnému zabíjení tygrů v Zooparku Bašť severně od Prahy. Co na to říká ředitel Zoologické zahrady Praha Miroslav Bobek?
Ostravská zoologická zahrada odchovává mládě vzácného lemura mongoze. Letos je to zatím jediné narozené mládě tohoto kriticky ohroženého madagaskarského primáta v evropských zoo.
Aktivisté ze spolku Obrana zvířat (OBRAZ) začali protestovat před Poslaneckou sněmovnou kvůli zákazu kožešinových farem. Ten by měla sněmovna na květnové schůzi projednávat v posledním čtení.
Veterináři usmrtí ve čtvrtek na Chebsku ve dvou komerčních chovech drůbeže, v nichž potvrdili ptačí chřipku, přes 30 000 ptáků, počítaje v to kachňata a malá kuřata, řekla ředitelka Krajské veterinární správy pro Karlovarský kraj Mária Slepičková. Půjde tak o dosud největší likvidaci drůbeže během současné vlny ptačí chřipky.
Veterináři potvrdili dvě nová ohniska ptačí chřipky v jižních Čechách. Jedno z nich je v komerčním chovu kachen ve Vlachově Březí na Prachaticku. Ve středu se tam začne vybíjet 17 tisíc ptáků. Druhé ohnisko je v malochovu v Ledenicích na Českobudějovicku. V Jihočeském kraji je tak již v chovech šest ohnisek nemoci, v Česku je jich celkem 15. Zatím bylo v Česku utraceno zhruba 20 tisíc ptáků, tedy jen asi o tři tisíce víc, než je v novém ohnisku.
Veterináři potvrdili rozšíření ptačí chřipky do Ústeckého kraje. Třinácté české ohnisko objevili v Bílencích na Chomutovsku, jde o chov s 400 kusy drůbeže různých druhů. Během úterý bude chov vybit, sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.
UVNITŘ MAPA. Veterinární správa se rozhodla vybít všechny chovy v ochranném pásmu tří kilometrů kolem ohnisek výskytu ptačí chřipky na Moravě. Kromě drobných chovů půjde také o reprodukční chov kachen, kde žije 6000 ptáků. Zlikvodovat budou muset také 60 000 vajec.
Veterináři za pomoci hasičů ve čtvrtek večer vybili malochov v Letkovicích. Testy u dvou ptáků prokázaly ptačí chřipku. Kvůli ní budou platit bezpečnostní opatření v okolí postižených chovů na Moravě minimálně měsíc.
Už za týden získají zákazníci lepší přehled, odkud pochází maso, které si kupují. Řeznictví i supermarkety musí od 1. dubna povinně na obalech uvádět zemi původu. A to u vepřového, drůbežího, skopového nebo i kozího masa. Nařízením Evropské unie se jen v Česku bude řídit zhruba 7000 podniků. Novinka se ale netýká mletého masa, u něj zákazníci původ nezjistí.
Domácí chov se v posledních letech v Česku nerozvíjí, počet koní stoupá hlavně kvůli dovozu. I tak ale existují chovatelé, kteří se nevzdávají a jsou schopni dodat české zvíře i do zahraničí.
Slatiňany přijdou o turistickou atrakci, koně Převalského. Miniaturní chov v zámeckém parku funguje od roku 1993 a za dvacet let se tam narodilo i osm hříbat. Zvířata patří pražské zoo, které se ale nelíbí podmínky jejich chovu ve Slatiňanech. Během následujících měsíců je chce proto přemístit do stanice v Dolním Dobřejově.
Na malém prostoru s malým množstvím vody se dají chovat tisíce ryb. Tento intenzivní způsob chovu, kterému se dlouhodobě věnují vědci na Jihočeské univerzitě, je také ekologický. Naše, ale i africké druhy sladkovodních ryb, navíc v nádržích rychle rostou a mají maso s větším obsahem rybího tuku.
Chovem dobytka se lidé živí běžně, ovšem chovem mravenců - to už je jiná. Václav Skoupý to ale zkusil a s rodinou se odstěhoval z Prahy do vesnice Přeborov v jižních Čechách. Ve studené usedlosti pořádně zatopil v kotli, aby hmyz vydržel středoevropské klima, a ve stodole začal vyrábět mobilní mraveniště pro fajnšmekry. Hmyzem hodlá uživit sebe, ženu a dvě děti.
Radnici v Hostouni na Domažlicku před časem došla trpělivost s nepořádnými majiteli psů a koček. Za desítky milionů korun opravila bytové domy, které zvířata znečišťují, a tak nájemníkům v městských bytech chování zvířat zakázala. Kvůli novému občanskému zákoníku ale musí zákaz zrušit.
Olomoucká zoo se dnes loučila se dvěma samicemi lva berberského. Jedná se o sestry, které se tu narodily v roce 2008. V zoologické zahradě v Bonicích na Slovensku je čeká chovný samec z německého Neuwiedu.
Kanadská potravinářská firma Ronald A. Chisholm požaduje po České republice odškodnění za to, že nemohla do země dovářet hovězí maso. Škody požadované v arbitráži vyčíslila na 10 milionů eur, tedy skoro 300 milionů korun. Píšou o tom dnešní Lidové noviny.