Když Tomáš Pancíř se svým týmem odkryl neoznačené hroby dvanácti lidí z konce druhé světové války, přispěl tím k poznání, co se v pohraniční oblasti u Nové Bystřice v té době dělo.
„Přijde den, kdy Mariupol osvobodíme. Přijde den, kdy všichni pachatelé válečných zločinů proti Ukrajincům skončí v sálech Mezinárodního trestního tribunálu a národních soudů,” řekl Zelenskyj.
„Našli jsme prakticky v téměř každé vesnici Charkovské oblasti místa, na nichž byli zabíjeni civilisté,“ řekl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin.
Média mezitím rovněž informovala, že v Kyjevě v neděli zavedli plánované odstávky v dodávkách elektřiny a okupovaný Enerhodar je kvůli nedostatku energie a vody na pokraji humanitární katastrofy.
Zasažení civilisté podle gubernátora čekali ve frontě, aby z Ruskem okupovaného území odvezli své příbuzné. Tvrzení válčících stran ale nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala ve čtvrtek místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. OSN plánuje vyslat do města misi.
To, že se pachatelé za své činy budou muset zodpovídat, uvedl v pátek také francouzský prezident Macron. Krutosti páchané na civilistech odsoudil také šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.
Ve východoukrajinské vesnici, kterou ještě před několika dny ovládali Rusové, byla po osvobození nalezena těla čtyř ukrajinských civilistů. Případ vyšetřuje Charkovská oblastní prokuratura.
Ruslana 24. února probudil výbuch. Do té chvíle žil s mámou a babičkou celkem spokojeně v Severodoněcku, v Luhanské oblasti, kam rodina utekla v roce 2014.
Od ledna do poloviny dubna zahynulo při devíti incidentech v africkém Mali až 456 civilistů. Na jejich zabití se kromě malijských sil podíleli žoldnéři takzvané Vagnerovy skupiny.
Generální tajemník OSN António Guterres při návštěvě Buči vyzval Rusko, aby spolupracovalo s Mezinárodním trestním soudem při vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných během invaze na Ukrajinu.
V obrovském metalurgickém komplexu jsou podle dostupných informací rovněž zbývající ukrajinští obránci zdevastovaného města a podnik představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě.
Miny schované v nákupní tašce, odjištěný granát ve skleničce nebo v pračce. Takové věci nacházejí Ukrajinci při návratu do svých po domovů po odchodu ruských jednotek.
Ruské síly ovládaly Buču ležící na severozápad od Kyjeva asi měsíc. Ukrajina tvrdí, že ruští vojáci v Buče zabíjeli, znásilňovali a mučili civilisty, což Moskva popírá a označuje za provokaci.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva připustil, že skutečné počty obětí budou výrazně vyšší, vzhledem ke zpoždění informací z bojiště a také kvůli řadě míst, kde údaje dosud nelze ověřit.
Human Rights Watch zaznamenala případy mezi 27. únorem a 14. březnem, jichž se ruští vojáci dopustili vůči civilistům v okupovaných oblastech kolem Černihivu, Charkova a Kyjeva.
Vedení města uvedlo, že útok ze 16. března na budovu mariupolského divadla může mít až 300 obětí. V krytu pod divadlem se skrývalo podle úřadů až 1000 lidí.
„Sankce bolí věrchušku, ale běžného Rusa tolik ne. Velikost jejich země a její prestiž jsou pro ně navíc tak důležité, že jsou ochotni leccos obětovat,“ říká bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl.
O přerušení evakuace informoval i Červený kříž. Právě ten měl pomoci s evakuací a vést konvoj autobusů i aut s civilisty po předem dohodnuté trase do Záporoží.