Izraelské údery v Pásmu Gazy si za neděli vyžádaly životy nejméně 125 Palestinců. Armáda uvedla, že za poslední týden zasáhla přes 670 cílů spojených s teroristickým hnutím Hamás.
V lednu drony zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Kvůli útokům bezpilotních letounů s výbušninami zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění.
Na Ukrajině bylo za téměř tři roky války s Ruskem zabito více než 12 300 civilistů. Podle agentury Reuters o tom informovala zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nada Nášifová.
V roce 2024 zabily letecké bomby a zbraně dlouhého doletu více civilistů než v roce 2023. Letecké bomby zabily podle údajů OSN mezi 1. lednem a 30. listopadem 2024 341 civilistů a 1803 zranily.
Příčinou humanitární krize v Pásmu Gazy je k sobotě 162. dnem pokračující válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, jenž Evropská unie či Spojené státy pokládají za teroristickou organizaci.
Prezident Petr Pavel se v pondělí sešel se svým izraelským protějškem Jicchakem Herzogem. Pavel podpořil právo Izraele na sebeobranu. Vyjádřil i znepokojení nad civilními oběťmi.
Mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, která má v zemi desítky pozorovatelů, upozornila, že skutečná bilance obětí bude ještě výrazně vyšší. Na potvrzení dalších obětí se totiž podle ní stále pracuje.
„Podle dostupných zpráv z pásma Gazy je izraelská reakce naprosto disproporční a nezasahuje jen vojenské cíle. Bombardování Gazy je nejintenzivnější za celou dobu konfliktu,“ říká expert.
Střely zabíjely civilisty ve stavebním hypermarketu Epicentr, v samoobsluhách, na nádraží nebo na čerpací stanici. Svět to musí vidět, viníkům to nepromineme, napsal Zelenskyj na sociálních sítích.
Ruské invazní jednotky pokládají podle Ukrajinců miny nejen na pole či do lesů, ale zaminovávají také silnice a kritickou infrastrukturu ve městech. Problém představují i střely a granáty.
Mezinárodní trestní soud žaluje Rusko za únos ukrajinských dětí a útoky civilní cíle. Informoval o tom The New York Times. Podle něj tribunál požádá o vydání zatykačů na několik osob.
Jsou tady policejní auta a stan. A na zemi spousta bílých a černých pytlů. To jsou těla těch, které exhumovali dnes. Hroby jsou tady očíslované, bezejmenné 127, 126, 125.
Ve východoukrajinské vesnici, kterou ještě před několika dny ovládali Rusové, byla po osvobození nalezena těla čtyř ukrajinských civilistů. Případ vyšetřuje Charkovská oblastní prokuratura.
Práce se pro hasiče z Charkova velmi změnila. Musí uhašovat požáry po ostřelování a hledat raněné civilisty. Jak říká vedoucí charkovského oddílu Roman Kačanov, nikdy si nemyslel, že tohle zažije.
Nejvíce dětí bylo zraněno nebo zemřelo v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, druhý nejvyšší počet je hlášen z Charkovské oblasti, která taktéž leží na východě země.
Britské ministerstvo doplnilo, že Moskva ve skutečnosti s pomalým tempem ofenzivy na Ukrajině spokojená není a že Šojgu s Putinem kvůli němu pravděpodobně postavili mimo službu nejméně šest generálů.
Válka na Ukrajině trvá již téměř půl roku. O humanitární situaci v zemi po celou dobu reportuje mezinárodní organizace Amnesty International, které ale kvůli své poslední zprávě čelí značné kritice.
Mezi mrtvými jsou i tři děti. Ve městě vypukl po zásahu velký požár. Moskva raketový útok nekomentovala. Popírá však informace, že by mířila na civilisty.
Při misích v Afghánistánu britské speciální jednotky zbytečně zastřelili asi šedesát lidí. Jak píše BBC, k vyšetřování došlo, nikdo však nebyl shledán vinným.
