Ukazují to výsledky průzkumu, který posledních šest let zpracovává Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Letos se ho od začátku září do začátku listopadu zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
Nástup Karla Schwarzenberga kopírující pád Jana Fischera. Takové byly tendence před volbami 2013. V roce 2018 bylo vedoucí duo dlouho dopředu známé. iROZHLAS.cz nabízí srovnání trendů v průzkumech.
„Na jedné straně si 93 procent lidí myslí, že suverenitu je třeba bránit za každou cenu. Vlastní síly ale odhadujeme jako relativně špatné. O to více tedy oceňujeme členství v NATO,“ říká socioložka.
Za nejpalčivější problémy ale Češi pokládají hromadění odpadů a znečišťování pitné vody. Odpovědělo tak 92 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Vojtěch s Rychetským jsou jedinými z představitelů, u nichž podíl důvěřujících alespoň mírně převážil nad podílem nedůvěřujících. U všech ostatních nedůvěra převyšovala podíl vyjadřované důvěry.
Čtvrtá by nyní ve volbách skončila SPD, kterou by volilo devět procent lidí. Pro komunisty by se rozhodlo osm procent voličů a pro sociální demokraty 6,5 procenta, vyplývá z průzkumu CVVM.
Odmítačů postupně ubývá, v únoru vakcínu nechtělo 33 procent lidí, v dubnu 26 procent. Očkovat se naopak nechá 35 procent lidí, sedm procent váhá. Ostatní už v době průzkumu měli alespoň první dávku.
„Výrazně poklesla důvěra a zvýšila se nedůvěra u Jana Hamáčka a Andreje Babiše,“ uvádí CVVM. Statisticky významný vzestup nedůvěry sociologové zaznamenali ale i u dalších politiků.
K volbám by nyní dorazilo 60 procent lidí, kteří mají volební právo. Účast by tak byla podobná jako v posledních sněmovních volbách v říjnu 2017, kdy dosáhla 60,8 procenta.
Nejvýrazněji, o 20 procentních bodů, vzrostly oproti prosinci obavy lidí z nedostatečné kapacity nemocnic, čehož se v únoru obávaly více než dvě třetiny obyvatel.
Téměř tři pětiny lidí by při koupi zeleniny a ovoce daly při zachování stejné ceny přednost tvarově perfektním plodům. Jako nejčastější důvod uváděli snadnější krájení či čištění.
Hnutí ANO by volby vyhrálo s 31,5 procenta hlasů, ukazuje průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podpora hnutí je stále nižší, než byla před koronavirovou krizí
Brát méně, než jsou zvyklí, je teď ochotno 31 procent lidí, v červnu 2018 to bylo 24 procent. O sedm procentních bodů na 57 procent se zvýšil podíl lidí, kteří by přijali místo s prací o víkendech.
Výsledek vedoucího hnutí ANO by byl v červenci dvakrát vyšší než Pirátů, kteří obsadili druhé místo se čtrnácti procenty. V intervalu statistické chyby jsou SPD a STAN.
Rychetskému důvěřovalo 45 procent dotázaných, 30 procent mělo opačný názor. V jeho případě se postoj důvěřujících a nedůvěřujících statisticky významně nezměnil.
Na zaměstnance měla koronavirová krize nejčastěji dopad v částečném omezení pracovní doby, uvedlo to 31 procent z nich. Nucené volno mělo 12 procent zaměstnanců, čtyři procenta o práci přišli.
Ze sledovaných předáků parlamentních stran si nejvýrazněji polepšil nyní už bývalý šéf KDU-ČSL Marek Výborný, jehož důvěra vzrostla oproti září o 11 procentních bodů.
Nad pěti procenty potřebnými pro vstup do dolní komory ještě skončili lidovci a SPD, vzhledem k váhavosti voličů ale podle CVVM nelze říct, jestli by se do sněmovny dostali.
Podobný srovnávací průzkum sociologové provedli před pěti lety. Hodnocení jsou od té doby podle socioložky pozitivnější, což například v otázce životní úrovně vyplývá z objektivní situace.
Proti povinné maturitě z matematiky je 58 procent dotázaných. Nejvíce ji odmítají ti, kterých se tato otázka nejvíce týká. Více než čtyři pětiny lidí ve věku 15 až 19 let ji nechtějí.
Prezidentovi republiky v září důvěřovalo 49 procent občanů. Důvěru vládě vyjádřilo v zářijovém průzkumu CVVM 44 procent dotázaných. Poslanecké sněmovně věří 34 procent občanů.