Nad pěti procenty potřebnými pro vstup do dolní komory ještě skončili lidovci a SPD, vzhledem k váhavosti voličů ale podle CVVM nelze říct, jestli by se do sněmovny dostali.
Podobný srovnávací průzkum sociologové provedli před pěti lety. Hodnocení jsou od té doby podle socioložky pozitivnější, což například v otázce životní úrovně vyplývá z objektivní situace.
Proti povinné maturitě z matematiky je 58 procent dotázaných. Nejvíce ji odmítají ti, kterých se tato otázka nejvíce týká. Více než čtyři pětiny lidí ve věku 15 až 19 let ji nechtějí.
Prezidentovi republiky v září důvěřovalo 49 procent občanů. Důvěru vládě vyjádřilo v zářijovém průzkumu CVVM 44 procent dotázaných. Poslanecké sněmovně věří 34 procent občanů.
Sociologové ve velkém výzkumu pro Český rozhlas rozdělili českou společnost do šesti společenských tříd. V online kalkulačce si můžete vyzkoušet, do které jejich model zařadí vás.
Hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího získalo ve volebním modelu tři procenta. Z velké části jsou to asi voliči ANO, odhaduje sociolog Daniel Prokop pracující pro společnost Median.
Průzkum se konal od 8. do 17. června, tedy v době před demonstrací na Letenské pláni proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a za nezávislost justice, na kterou dorazilo na čtvrt milionů lidí.
Hodnocení životní úrovně se sice ve srovnání s průzkumem z předchozího měsíce ani meziročně výrazně nezměnilo, ale z dlouhodobého pohledu se v posledních zhruba šesti letech vytrvale zlepšuje.
Na třetím místě v žebříčku se umístil premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterému důvěřuje 35 procent dotázaných. Zároveň mu ale 60 procent lidí nevěří.
Model vyplynul z průzkumu, který CVVM provedlo před volbami do Evropského parlamentu, a jeho výsledky tak mohly ovlivnit stranické předvolební kampaně.
Z hlediska témat důležitých pro rozhodování u voleb převládá mezi respondenty důraz na domácí témata oproti tématům týkajícím se EU. Nejčastěji zmiňovaným tématem jsou běženci a migrace.
Největší podporu ve volbách do Poslanecké sněmovny by nadále mělo hnutí ANO, podle volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění by ho v dubnu podpořilo 32 procent občanů, stejně jako v březnu.
Nejvíce lidí za posledních 16 let se kromě kladného postoje k fungování demokracie hlásí i k názoru, že demokracie je nejlepší způsob vlády. Myslí si to téměř tři pětiny účastníků průzkumu.
V hodnocení premiéra a personálního složení kabinetu nadále převládá mezi lidmi nespokojenost, která se zvýšila. Meziročně se naopak zlepšilo vnímání činnosti vlády.
Nejhůře dopadla Poslanecká sněmovna, která byla v únoru důvěryhodná pro 32 procent lidí. Je to o dva procentní body méně než počátkem roku. Poklesla i důvěra v Senát, kterému věřilo 35 procent.
K urnám podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění dorazí asi 28 procent českých voličů. Před pěti lety přitom do europarlamentu volilo jen 18 procent lidí.
Nadpoloviční většina občanů, konkrétně 51 procent, uvedla, že by v případném referendu hlasovala pro setrvání Česka v EU, pětina by hlasovala pro odchod.
Ani prezidentovi Zemanovi a soudci Rychetskému však nedůvěřuje nadpoloviční většina obyvatel Česka. Otázky sociologů mířily také k předsedům poslaneckých klubů, ministrům či ombudsmance.
Češi hodnotili i ekonomickou úroveň devíti dalších evropských zemí, hlavně ze střední Evropy. Česko je v žebříčku třetí za Německem a Rakouskem, na poslední příčce skončilo Rumunsko.
Zemanovi podle nyní zveřejněného průzkumu důvěřovalo 50 procent dotázaných (o tři procentní body více než v dubnu loňského roku) a 43 procent mu nedůvěřovalo (o čtyři procentní body méně).
V otázce reprezentace České republiky v cizině je podíl pozitivních a negativních názorů stejný. Špatně hodnotí většina Čechů dopad Zemanova působení na prezidentský úřad.