Červnové volby do sněmovny by podle modelu CVVM vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31 procent, mírně pak posílila ODS nebo KDU-ČSL. Těsně pod pětiprocentní hranicí byli Starostové a TOP 09.
Expremiérova křivda působí komicky, zároveň ji nelze ignorovat. Pokud se jako ohrožená menšina upřímně cítí i dobře zařízený politik, co to říká o společnosti?
Důvěra v prezidenta Zemana v květnu mírně vzrostla. Věří mu 51 procent lidí. Je to o dva procentní body více než v dubnu, ale o pět méně než v únoru. Nejhůře z ústavních institucí dopadla sněmovna.
ČSSD dosáhla v květnovém volebním modelu CVVM nejlepší výsledek od říjnových voleb. Sociální demokraté by se 13 procenty skončili druzí za vítězným ANO s 29 procenty, 13 procent by získala také ODS.
Důvěra Čechů v budoucnost sjednocené Evropy se od loňska zvýšila o pět procentních bodů. Jejich postoj k přijetí eura ale zůstal negativní. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Od lednového znovuzvolení Miloše Zemana hlavou státu důvěra veřejnosti v úřad prezidenta klesla z 55 na 49 procent. Největší důvěru mají nadále starostové a obecní zastupitelstva.
Hnutí ANO mělo podle dubnového volebního modelu CVVM nadále největší podporu. Jeho zisk se ale snížil pod třicetiprocentní hranici. Od března si naopak mírně polepšily ODS, KDU-ČSL a SPD.
Mezi institucemi veřejného života se největší důvěře Čechů těší armáda, policie a soudy. Naopak nejméně lidé důvěřují církvím, neziskovým organizacím a tisku.
Oproti loňskému průzkumu lidé hodnotí o něco kritičtěji Zemanovo plnění ústavních funkcí, kontakt s občany, ovlivňování vnitropolitického života a reprezentaci země v zahraničí.
Důvěra v prezidenta v březnu klesla o šest procentních bodů na 50 procent, pohoršila si i vláda, poslanci a hejtmani. S politickou situací v zemi teď není spokojena téměř polovina společnosti.
Volby by v březnu 2018 vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta hlasů. Následují Piráti a ODS, které by podpořilo shodně 12,5 procenta voličů. Vyplývá to z volebního modelu CVVM.
Podle výzkumu CVVM Čechy v jejich zemi nejvíce trápí korupce, přistěhovalectví a hospodářská kriminalita. Naopak za nejméně závažnější považují situaci v kultuře.
Spokojenost s fungováním demokracie nejčastěji deklarovali lidé s dobrou životní úrovní vlastní domácnosti, lidé hlásící se k pravici a ti, kteří by chtěli volit ANO, ČSSD či KDU-ČSL.
Z nejvyšších ústavních činitelů se největší důvěře veřejnosti těší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a prezident Miloš Zeman. Oběma věří zhruba polovina lidí, uvádí aktuální průzkum CVVM.
Z představitelů sněmovních stran věří lidé nejvíc šéfům ANO, SPD a Pirátů Babišovi, Okamurovi a Bartošovi. Babiš a Okamura mají spolu s šéfem ČSSD Milanem Chovancem ale i nejvíc odpůrců.
Volby by nyní opět vyhrálo hnutí ANO s podobným ziskem jako v říjnových volbách, tedy kolem 30 procent. ODS by ale z druhého místa odsunuli ČSSD a Piráti, kteří by dostali shodně 12,5 procenta.
Nejsledovanějším ukazatelem voličského chování jsou před každými volbami sociologické průzkumy. Jak se shodovaly se skutečnými výsledky prezidentské volby?
Důvěra lidí v Česku vůči ústavním institucím proti době před říjnovými sněmovními volbami stoupla. Poslanecké sněmovně věří 31 procent, Senátu 35 procent a prezidentovi 55 procent dotazovaných.
Z institucí veřejného života má největší důvěru lidí v Česku armáda a policie, většina věří ještě soudům a bankám. Naopak nejmenší důvěru vzbuzují církve, tisk, televize a neziskové organizace.
Zhruba třetina lidí, kteří se chtějí zúčastnit prezidentských voleb, by vybrala současného prezidenta Miloše Zemana. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Více než předsedovi hnutí ANO Babišovi důvěřují nyní lidé jeho spolustraníkovi a ministrovi obrany Martinu Stropnickému a předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomiu Okamurovi.
Více než třetina českých občanů se hlásí k pravé části politického spektra. Naopak sympatie se stranami nalevo od středu vyjadřuje necelých 27 procent lidí.
Práci chce v Česku změnit nejvíc lidí za posledních 12 let. Zvažuje to zhruba pětina zaměstnanců, vyplynulo z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění mezi tisícovkou lidí.
Většina Čechů souhlasí s právem žen na umělé přerušení těhotenství i s uzákoněním eutanazie. Vyplývá to z výsledků květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím | Další informace
