Ve většině oblastí získal Pavel větší podíl pozitivních hodnocení, než kdy dostal ve všech průzkumech jeho předchůdce Miloš Zeman za celých deset let svého působení v čele státu.
Jde o lidi, kteří se vyznačují jen nízkým zájmem o společenské a politické dění. A na většinu výzkumných otázek a konspiračních a dezinformačních narativů odpovídají, že „neví“.
Ve společnosti tvoří asi desetiprocentní skupinu a byli velmi viditelní třeba během migrační krize v roce 2015. Právě ta znamenala podle politologa Jana Charváta základ pro české konspirační podhoubí.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
Podle výzkumníků Paulíny Tabery a Matouše Pilnáčka z CVVM může klesající důvěra v politické instituce a média vést k autoritářskému systému či společnosti, která bude plná apatie.
Výzkumníci se shodují, že většina společnosti konspirační a dezinformační narativy odmítá a demokracii dlouhodobě pokládá za nejlepší způsob vlády. Zároveň to ale neznamená, že konspirace nemají vliv.
I když se shodují v náklonnosti ke konspiracím, i tak je mezi oběma skupinami zásadní rozdíl. A to v míře důvěry ve stát, jeho instituce, politický systém a média.
Před odchodem Zemana z funkce prezidentovi důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů, po nástupu Pavla podíl důvěřujících stoupl skoro na tři pětiny obyvatel.
Česká společnost je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory. Pozitivně hodnotí kabinet převážně jeho voliči, odpůrci jsou naopak hodně kritičtí, přibližuje pro iROZHLAS.cz výzkumník Jan Červenka.
Slovensko čekají v září parlamentní volby, politická scéna je ale rozdrobená. „Fragmentovaná je demokratická i populistická scéna. Je to postavená na osobnostních antipatiích,“ říká Paulína Tabery.
Co se týče sněmovních obstrukcí, jsou Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) na jedné palubě a ve zdržovacích taktikách spolupracují. Jinak už si ale otevřeně vyhlásili válku o voliče.
Ukazují to výsledky průzkumu, který posledních šest let zpracovává Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Letos se ho od začátku září do začátku listopadu zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
Nástup Karla Schwarzenberga kopírující pád Jana Fischera. Takové byly tendence před volbami 2013. V roce 2018 bylo vedoucí duo dlouho dopředu známé. iROZHLAS.cz nabízí srovnání trendů v průzkumech.
„Na jedné straně si 93 procent lidí myslí, že suverenitu je třeba bránit za každou cenu. Vlastní síly ale odhadujeme jako relativně špatné. O to více tedy oceňujeme členství v NATO,“ říká socioložka.
Za nejpalčivější problémy ale Češi pokládají hromadění odpadů a znečišťování pitné vody. Odpovědělo tak 92 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Vojtěch s Rychetským jsou jedinými z představitelů, u nichž podíl důvěřujících alespoň mírně převážil nad podílem nedůvěřujících. U všech ostatních nedůvěra převyšovala podíl vyjadřované důvěry.
Čtvrtá by nyní ve volbách skončila SPD, kterou by volilo devět procent lidí. Pro komunisty by se rozhodlo osm procent voličů a pro sociální demokraty 6,5 procenta, vyplývá z průzkumu CVVM.
Odmítačů postupně ubývá, v únoru vakcínu nechtělo 33 procent lidí, v dubnu 26 procent. Očkovat se naopak nechá 35 procent lidí, sedm procent váhá. Ostatní už v době průzkumu měli alespoň první dávku.
„Výrazně poklesla důvěra a zvýšila se nedůvěra u Jana Hamáčka a Andreje Babiše,“ uvádí CVVM. Statisticky významný vzestup nedůvěry sociologové zaznamenali ale i u dalších politiků.
K volbám by nyní dorazilo 60 procent lidí, kteří mají volební právo. Účast by tak byla podobná jako v posledních sněmovních volbách v říjnu 2017, kdy dosáhla 60,8 procenta.
Nejvýrazněji, o 20 procentních bodů, vzrostly oproti prosinci obavy lidí z nedostatečné kapacity nemocnic, čehož se v únoru obávaly více než dvě třetiny obyvatel.
Téměř tři pětiny lidí by při koupi zeleniny a ovoce daly při zachování stejné ceny přednost tvarově perfektním plodům. Jako nejčastější důvod uváděli snadnější krájení či čištění.
Hnutí ANO by volby vyhrálo s 31,5 procenta hlasů, ukazuje průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podpora hnutí je stále nižší, než byla před koronavirovou krizí