Hlavě státu podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) rozhodně či spíše důvěřuje 51 procent obyvatel. Naopak 46 procent oslovených prezidentovi vyjádřilo různou míru nedůvěry.
Data Eurobarometru za posledních 20 let ukazují, jak se jednotlivé evropské země k Evropě vztahují, co považují za problém, ale vyplývá z nich také, že v postoji k EU neexistuje žádné status quo.
Sněmovně a vládě premiéra Petra Fialy (ODS) v současné době věří podle průzkumu shodně 21 procent lidí, z ústavních institucí tak mají nadále nejnižší důvěryhodnost.
Důvěra v unijní instituce i organizaci jako celku, zda se lidé cítí být občany EU, dojem z užitku členství nebo postoj k euru. Všechny tyto faktory podrobil iROZHLAS.cz detailnímu zkoumání.
Ve většině oblastí získal Pavel větší podíl pozitivních hodnocení, než kdy dostal ve všech průzkumech jeho předchůdce Miloš Zeman za celých deset let svého působení v čele státu.
Jde o lidi, kteří se vyznačují jen nízkým zájmem o společenské a politické dění. A na většinu výzkumných otázek a konspiračních a dezinformačních narativů odpovídají, že „neví“.
Ve společnosti tvoří asi desetiprocentní skupinu a byli velmi viditelní třeba během migrační krize v roce 2015. Právě ta znamenala podle politologa Jana Charváta základ pro české konspirační podhoubí.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
Podle výzkumníků Paulíny Tabery a Matouše Pilnáčka z CVVM může klesající důvěra v politické instituce a média vést k autoritářskému systému či společnosti, která bude plná apatie.
Výzkumníci se shodují, že většina společnosti konspirační a dezinformační narativy odmítá a demokracii dlouhodobě pokládá za nejlepší způsob vlády. Zároveň to ale neznamená, že konspirace nemají vliv.
I když se shodují v náklonnosti ke konspiracím, i tak je mezi oběma skupinami zásadní rozdíl. A to v míře důvěry ve stát, jeho instituce, politický systém a média.
Před odchodem Zemana z funkce prezidentovi důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů, po nástupu Pavla podíl důvěřujících stoupl skoro na tři pětiny obyvatel.
Česká společnost je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory. Pozitivně hodnotí kabinet převážně jeho voliči, odpůrci jsou naopak hodně kritičtí, přibližuje pro iROZHLAS.cz výzkumník Jan Červenka.
Slovensko čekají v září parlamentní volby, politická scéna je ale rozdrobená. „Fragmentovaná je demokratická i populistická scéna. Je to postavená na osobnostních antipatiích,“ říká Paulína Tabery.
Co se týče sněmovních obstrukcí, jsou Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) na jedné palubě a ve zdržovacích taktikách spolupracují. Jinak už si ale otevřeně vyhlásili válku o voliče.
Ukazují to výsledky průzkumu, který posledních šest let zpracovává Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Letos se ho od začátku září do začátku listopadu zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
Nástup Karla Schwarzenberga kopírující pád Jana Fischera. Takové byly tendence před volbami 2013. V roce 2018 bylo vedoucí duo dlouho dopředu známé. iROZHLAS.cz nabízí srovnání trendů v průzkumech.
„Na jedné straně si 93 procent lidí myslí, že suverenitu je třeba bránit za každou cenu. Vlastní síly ale odhadujeme jako relativně špatné. O to více tedy oceňujeme členství v NATO,“ říká socioložka.
Za nejpalčivější problémy ale Češi pokládají hromadění odpadů a znečišťování pitné vody. Odpovědělo tak 92 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Vojtěch s Rychetským jsou jedinými z představitelů, u nichž podíl důvěřujících alespoň mírně převážil nad podílem nedůvěřujících. U všech ostatních nedůvěra převyšovala podíl vyjadřované důvěry.
Čtvrtá by nyní ve volbách skončila SPD, kterou by volilo devět procent lidí. Pro komunisty by se rozhodlo osm procent voličů a pro sociální demokraty 6,5 procenta, vyplývá z průzkumu CVVM.
