Loni se na dani z nemovitosti vybralo 12,45 miliardy korun, v roce 2022 to bylo 12,42 miliardy korun. Daň je stoprocentním příjmem obcí, ve kterých se konkrétní nemovitosti nacházejí.
„Do loňského roku byla daň za třípokojový byt 882 korun. Letošní rok to by již 3470 korun, takže skoro čtyřikrát víc,“ říká mladá žena, která bydlí přímo v centru Zlína v ulici Hluboká.
V letošním roce se výměra daně zvýšila kvůli růstu základního koeficientu o 80 procent. V některých obcích je ale růst výraznější, protože si současně zvýšily i svůj místní koeficient.
Ročně by to mělo do městské kasy přinést zhruba 400 000 korun. Vedle bývalého hotelu Máj na Severní Terase se má navýšení daně týkat i některých parcel ve Sklářské ulici a v ulici Na Nivách.
„V Česku extrémně daníme práci a málo nemovitosti. Výhodou daně z nemovitosti je, že vás nevytlačuje na šedý trh práce,“ vysvětluje pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Česko je sice země s poměrně nízkou nerovností, to ale podle sociologa Tomáše Kosteleckého platí jen tehdy, pokud se srovnávají platy. Rozdíly v majetcích jsou mnohem větší.
Bitva obcí se státem o to, kdo bude mít jaký příjem z jakých daní, zatím neskončila. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS očekává dohodu do konce srpna.
„Stejné peníze, které by obcím přišly navíc, by dostal stát díky snížení podílu na sdílených daních. Například DPH, daní z příjmů právnických nebo daní z příjmu fyzických osob,“ řekl Stanjura.
„V lednu 2026 by ze všech dat, která má stát k dispozici, mohl systém zpracovat návrh předvyplněného daňového přiznání. Jako první bychom to chtěli u daně z nemovitosti,“ plánuje ministr financí.
Vláda chce v rámci „ozdravení“ státních financí daň z nemovitosti navýšit a přebytek si stáhnout do státní kasy. Proč je to podle Lukla špatně? A jsou samosprávy solidární se státem?
Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je výlučným příjmem obcí. Loni se na dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy Kč.
Epidemie koronaviru realitní trh téměř nezasáhla. Po loňském jaru, kdy sice lidé chvíli vyčkávali, se prodejům nemovitostí daří. I kvůli tomu, že lidé své úspory investují právě do realit.
Realitní trh slaví úspěšný rok navzdory koronavirovým restrikcím. Ceny v Praze udávají trend i pro zbytek republiky. Podobně by se ceny měly vyvíjet i v příštím roce.
„Prošel nám tedy paskvil neprovázaný na celé znění zákona,“ konstatovala dříve ministryně financí Schillerová (za ANO). Předlohu dostane opět sněmovna, která o ní rozhodne pravděpodobně až v září.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne ve středu vládě plošně zastavit splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů na půl roku.
V příštím roce by se mohla změnit daň z nemovitostí, obce tak budou moci zvedat více místní koeficient v lokalitách, kde jsou například továrny nebo jiné průmyslové celky.
Daň z nabytí nemovitosti se bude vybírat i nadále. Sněmovna v úterý odmítla návrh Senátu, který ji chtěl zrušit. Podle některých senátorů je tato daň nemorální.
Je zbytečné, aby lidé platili za pořízení bytu či domu nejen prodávajícímu, ale k tomu i státu? Hosty pořadu Pro a proti byli poslanec ANO Karel Rais a senátor za STAN Jan Horník
Fiskální problém Mediny je názorným příkladem širšího problému se zdaněním ve státě Washington, který nemá daň z příjmu fyzických ani právnických osob.
Podle předsedy senátního hospodářského výboru Vladislava Vilímece (ODS) je daň nepřijatelná a nemorální, protože v drtivé většině se nemovitost pořizuje z peněz, které už byly zdaněny daní z příjmů.
