Zeman v přípisu předsedovi sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření“, což neznamená, že jej vetuje.
Celkové výdaje územních rozpočtů v prvním čtvrtletí stouply o šest miliard na 150,4 miliardy Kč. Z toho běžné výdaje vzrostly o sedm miliard na 134,7 miliardy korun.
„Když budete dávat šest razítek místo třiceti, tak nepotřebujete tolik úředníků a vše bude rychlejší. Zvýší se produktivita v národním hospodářství. To je cesta k vyšším reálným mzdám,“ říká ekonom.
Ministerstvo financí podle Aleny Schillerové dál pracuje na nové makroekonomické predikci, která bude zveřejněna 20. ledna. Až po jejím zveřejnění začne pracovat na rozpočtové novele.
Od 1. ledna platí například nový daňový balíček, který obsahuje zrušení superhrubé mzdy nebo novou paušální daň. Také se mění zákoník práce a začínají platit elektronické dálniční známky.
Kvůli daňovému balíčku vypukly v posledních dnech spory. Prezident Zeman zákon nevetoval, ani nepodepsal. Nelíbí se mu, že daňová změna může podle něj prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí.
„Z té samotné věty bych neučinil závěr, že prezident chtěl zákon vetovat, protože opakovaně řekl, že ho vetovat nechce,“ řekl ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Radiožurnál.
Podle některých právníků i politiků je ale možné, že Zeman formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat sněmovna.
Prezident Miloš Zeman normu nepodepsal, ale ani nevetoval a v pondělí ji vrátil předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi. Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení tzv. superhrubé mzdy.
Zeman Vondráčkovi napsal, že se rozhodl podpis pod zákon nepřipojit. Nelíbí se mu, že daňová změna může podle něj „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce v březnu předložit novelu zákona o státním rozpočtu, která by zahrnovala i stomiliardový výpadek v příjmech, který způsobily změny v daňovém systému.
Sněmovna v úterý po poledni schválila návrh upravený Senátem. Pro přijetí návrhu hlasovalo 70 poslanců, proti jich bylo 22 ze 104 přítomných. Nyní ho dostane na stůl prezident Miloš Zeman.
Schválený rozpočet ale nepočítá s dopady daňového balíčku, kterým se v úterý poslanci zabývají. Ministerstvo financí vypočetlo, že senátní verze by připravila státní rozpočet o 87,5 miliardy korun.
Rok 2020 se pochopitelně vymyká jakýmkoliv měřítkům a prověřil by libovolnou vládu způsobem, který nikdo nepamatuje. Jenže Andrej Babiš vládnout chtěl, stálo ho to ohromné množství energie i peněz.
Zeman je rád, že Senát upravil navrhované zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zároveň by byl radši, kdyby v zákoně bylo stanoveno omezení změn na dva roky. Schillerová uvedla, že je to neproveditelné.
Hamáček označil za legitimní diskuzi o předčasných volbách, pokud by pro ně byl velký konsenzus v Poslanecké sněmovně. V současné době by „položení“ vlády považoval za nezodpovědné.
Obcím a krajům mají být výpadky příjmů nahrazeny z 80 procent. Přijaté úpravy budou podle Schillerové znamenat výpadek rozpočtových příjmů ve výši necelých 100 miliard korun v příštím roce.
Ještě v úterý Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že na schůzi v Bruselu by ho mohl zastoupit polský premiér, protože jeho priorita je schválení balíčku v Senátu. Schůzi ale nakonec po dvou hodinách opustil.
Kdyby Senát hlasoval pouze podle svého uvážení a chtěl zamítnout celý daňový balíček, hrozí, že by prošla verze schválená sněmovnou, popisuje Vystrčil. Tu však považuje za nejhorší variantu.
Podle informací ČTK pozvali Schillerovou komunisté na páteční zasedání výkonného výboru KSČM, kde budou formulovat svůj postoj k hlasování o rozpočtu na příští rok.
Uhlí a brambory dostali poslanci za „rozpočtové peklo“, které podle Hřiba, Peckové a Netolického dopadne na samosprávy v souvislosti s plánovanými změnami daní.
Daňový balíček, který momentálně čeká na projednání v Senátu. Soubor opatření obsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 %, ale také zvyšuje daňovou slevu na poplatníka.
Vadí mu zvýšení slevy na poplatníka, které „výrazně narušují rozpočtovou stabilitu“, i to, že v zákoně o dani z příjmů není „explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona“.