V českém tisku se ve čtvrtek dočtete, že stát nemá přehled o tom, jestli se tkáně zemřelých pacientů nestávají v zahraničí předmětem zisku. Píše to Deník N.
Server iROZHLAS.cz přinesl příběhy dětí, které hledají své biologické rodiče. Narodily se totiž díky darovným pohlavním buňkám. Psycholožka Hana Konečná popisuje, proč by umělé oplodnění zrušila.
V dospělosti se dozvěděly, že obě přišly na svět díky anonymnímu dárci spermií. Jejich matky totiž musely podstoupit umělé oplodnění. Díky komerčním DNA testům se našly navzájem, teď pátrají po otci.
Dárci spermií a vajíček zůstávají v Česku podle zákona anonymní. Takto uměle zplozené děti ale následně hledají své biologické rodiče pomocí DNA testů. Jak je to možné? Dozvíte se v článku.
Česká pošta podle deníku E15 dál rozprodává svůj majetek. A někteří lékaři kritizují možné finanční odměny pro dárce buněk a tkání, píše Deník N. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
„Posuzujeme riziko ostatních onemocnění, které se v České republice nevyskytují. Jedná se zejména o návrat z tropů, subtropů. Ale již několik let platí odklad pro cestovatele ze středomoří.“
Dárcem kostní dřeně se v Česku může stát zdravý člověk, který váží alespoň 50 kilo a je mladší 35 let. V národním registru už je přes 100 tisíc potenciálních dárců.
„Chceme debatovat i o limitaci počtu odběrů, odborná vyjádření nyní hovoří o dvou až třech odběrech za život,“ sdělil Radiožurnálu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Obrázek malé holčičky s obvazem na hlavě a žádostí o pomoc při hledání vhodného dárce kostní dřeně loni sdílely na Facebooku tisíce lidí. A to včetně české hokejové superstar Jaromíra Jágra. Klárka trpí atypickým autoimunitním onemocněním, ale zdá se, že se lékařům povedlo najít řešení.
Z údajů Fóra dárců vyplývá, že Češi letos přispěli na dobročinné účely částkou ve výši 6,8 miliardy korun. Polovinu celkového odhadu věnovaly firmy, dalších 1,6 miliardy korun individuální dárci. Ti pomáhají nejčastěji převodem peněz na účet.
Vůbec poprvé nejspíš půjde před soud dárce krve. Mladý muž, který loni na podzim daroval krevní plazmu, se krátce předtím nakazil žloutenkou typu C. Nemoc neobjevily ani diagnostické testy na transfuzní stanici. Následným nakažením tří pacientů se zabývá policie.
Český národní registr dárců kostní dřeně symbolicky poděkuje všem, kdo pomáhají zachraňovat lidské životy. Uspořádal slavnostní galavečer v pražském Obecním domě a na pozvánku dopsal heslo „Kdo zachrání lidský život, zachrání celý svět“. Dárce pomohl například i dívce Nikol Révayové, která měla leukémii.
České registry dárců kostní dřeně evidují kolem 80 tisíc dobrovolníků. O řadu z nich ale ještě do konce roku přijdou, protože už nesplňují podmínky. Registry tak musí znovu hledat nové dárce, což není jednoduché - nábor si totiž financují samy. Pomáhají jednotlivci i velké firmy, nově by ale mohl přispět i stát.
Za své dítě by člověk i dýchal, kdyby to bylo potřeba. Petr Štangler z Olomouce je názorným příkladem. Když se dozvěděl o vážné nemoci své dcery, začal hledat dárce kostní dřeně přes sociální sít Facebook. Výzva se šířila mezi uživateli jako lavina.
Světový den dárců krve má upozornit na nedostatek dárců. Starší lidé už do transfúzních stanic přestávají chodit a mladých dárců je stále málo. Výsledkem tak může být nedostatek krve v některých nemocnicích. Přesně před 10 lety byl poprvé vyhlášen Světový den dárců krve. Připadá na 14. června, tedy na den, kdy se narodil lékař Karl Landsteiner, objevitel RH faktoru. Například to, jaký máte RH faktor, můžete zjistit na transfúzní stanici, když půjdete darovat krev třeba s Českým rozhlasem.
Muže na Vysočině trápí špatné sperma. Registrují to hlavně centra asistované reprodukce, která většinu z dárců musí posílat domů. Zatímco kampaň pro získání dárkyň vajíček přinesla úspěchy a ženy přicházejí darovat stále více, špatná kvalita spermatu je problém, který zatím nemá řešení.
Ochota darovat kostní dřeň a zachránit tak život i zcela neznámému člověku v Česku roste. V národním registru dárců evidují na 50 tisíc dobrovolníků. Pomohly i organizované nábory mezi policisty, vojáky i mladými lidmi.
Do akce Daruj krev s Českým rozhlasem se dnes zapojilo na 800 dárců z celé republiky. V Olomouci, Přerově, Šumperku a Bruntále se dostavilo k odběru 223 lidí, 23 z nich darovalo krev vůbec poprvé.
Dárcům krve z Jihlavska zastavují sestřičky objednávky. Důvodem je plánovaná jarní oprava areálu, který dostane novou fasádu, zázemí i vstup. S pracemi se začne pravděpodobně už za dva týdny.
Víc než 600 lidí přišlo loni poprvé darovat krev do nemocnic v Mostě a v Chomutově. V Ústeckém kraji jsou dobrovolných dárců tisíce, nemocnice přesto mají zájem o další. Záleží totiž na tom, jakou krevní skupinu dárci mají, jak často se rozhodnou krev darovat a roli hraje i vzdálenost transfuzního centra od místa, kde bydlí. V Žatci proto teď otevírají novou transfuzní stanici, aby byli lidem co nejblíže.
Pardubická nemocnice včera ocenila dárce krve, který daroval životadárnou tekutinu už po dvousté. Transfuzní stanice v evidenci zatím takového pravidelného dárce neměla.
Český národní registr dárců kostní dřeně úspěšně láká profesionální sportovce. Spolupracuje s Českým házenkářským svazem a příští rok se lékaři chtějí zaměřit na fotbalisty a hokejisty. Nejžádanější dárce je totiž mladý zdravý muž. Proto začal registr nedávno nabírat také třeba pražské strážníky. U sportovců si navíc lékaři slibují, že by mohli jít příkladem svým fanouškům.
V Česku roste počet dobrovolných dárců ledvin. Počet transplantací se ve srovnání s předchozími lety zvýšil na trojnásobek. Svědčí o tom poslední data Koordinačního střediska transplantací. Získat ledvinu od živého dárce je pro nemocného výhoda, protože orgán déle vydrží. Velmi často darují ledvinu rodiče svým dětem
Nemocnice v Prostějově se v současné chvíli potýká s akutním nedostatkem krve. Nejrychleji se tenčí zásoby u krevní skupiny 0 minus, rozšířit je nyní mohou jedině bezpříspěvkoví dárci krve.
Transfúze je v Česku bezpečnější než kdykoli v minulosti. Přesto se lékaři shodují, že na každou transfúzní stanici alespoň občas přijde rizikový dárce, který může ohrozit zdraví a život doktorů, sester i příjemců. Většinou si takoví dárci myslí, že je při odběru krve vyšetří na virus HIV nebo žloutenku. A rizikové chování zatají.
Už po 72. mohou lidé darovat krev s Českým rozhlasem. Od osmi hodin po celé dopoledne je na dárce připraveno hned několik pražských transfúzních stanic. Zapojily se ale i regiony, například Brno, Hradec Králové, Olomouc nebo Plzeň. Český rozhlas se snaží oslovit hlavně prvodárce a rozšířit tak databázi lidí, kteří chodí na odběry pravidelně.
