Zavlečení vzácných variant viru vzbuzuje v Česku obavy. Žádná z nich ale není infekčnější než britská, takže se budou prosazovat obtížně. Nebezpečné zůstávají svou částečnou odolností vůči vakcínám.
Nejsledovanější varianty viru SARS-CoV-2 si nezávisle na sobě pomohly k rychlejšímu šíření podobnými „úpravami kódu“. Molekulární genetik Jan Pačes ale upozorňuje, že vývoj koronaviru může překvapit.
Hnutí ANO by mělo o devět poslanců méně, naopak klub STAN by o tři poslance posílil. To jsou nejvýraznější změny při přepočtu výsledků posledních voleb podle návrhu, na kterém se shodli poslanci.
Jak dochází k mutacím nového koronaviru? Co všechno víme o nových variantách - jsou infekčnější a odolnější vůči vakcínám? A jak moc to celé může zkomplikovat úspěšné zvládnutí pandemie?
Nepodmíněné tresty dostalo loni na jaře za nouzového stavu přes dvě stě pachatelů drobných krádeží. Někteří z nich by přitom za normální situace odešli od soudu s podmínkou.
Na loňské rozšíření SARS-CoV-2 dokázali vědci bleskově zareagovat, zmapovat genetickou informaci viru a v rekordním čase syntetizovat vakcíny. S rostoucím počtem mutací hrozí, že náskok ztratí.
V říjnových sněmovních volbách se začnou poslanecké mandáty rozdělovat nově. Zákonodárci teď posuzují několik variant. Porovnejte je mezi sebou i se starým klíčem v interaktivní kalkulačce.
Denně se na koronavirus otestuje přes sto tisíc Čechů. Při odběru vzorků není čas na vysvětlování, jak přesné testy jsou a co negativní výsledek znamená. Nepochopení ale může mít tragické následky.
Přednostní očkování proti covidu využije i přes 100 tisíc zaměstnanců škol, kterým je méně než pětapadesát let. K vakcínám se tak dostanou dříve než řada lidí starších a chronicky nemocných.
Nejvíc se koronavirus dotknul vysokoškoláků – pro ně byly školy otevřené jen 28 dní. Naopak nejvíc času (zhruba dvě třetiny školního roku) strávili v lavicích prvňáci a nynější druháci.
Řada lidí nevěří vakcíně AstraZeneca, neboť v klinických testech ochránila méně dobrovolníků než další očkovací látky. Jenže v klíčové metrice – jak brání těžkému průběhu – je stejně dobrá jako ony.
O rekordních sedm procent poklesly roční globální emise skleníkových plynů v důsledku protipandemických opatření. Do dlouhodobých změn klimatu se to ale nepromítne.
V Česku zemřelo v roce 2020 o 20 tisíc lidí, to je o 18 procent více než je průměr za předchozích pět let. Mezi evropskými státy jde o nejhorší výsledek po Polsku, Španělsku a Slovinsku.
Matematička Lenka Přibylová stojí za indexem rizika v jádru protiepidemického systému. Ten od počátku považuje za málo striktní, po nástupu britské mutace navíc výpočet potřebuje zkalibrovat.
Zatímco u italských mužů činí rozdíl v naději dožití mezi vysokoškoláky a těmi se základním vzděláním čtyři roky, u slovenských šestnáct let. Střední Evropa v rámci starého kontinentu vyčnívá.
Ubývá lidí, kteří dostali první dávku látky a získali tak částečnou imunitu. Důvodem je nutnost přeočkování. V některých krajích proto ruší plánované rezervace pro doposud neočkované.
Zaokrouhlování, které ve středu zrušil Ústavní soud, se nejvýrazněji projevilo při volbách 2006 a 2017. Váha jednoho hlasu byla u největších stran více než dvojnásobná ve srovnání s menšími stranami.
Nejhůř zasažené české město byl v posledních třech měsících Trutnov: mezi uzdravené se počítá 12 procent obyvatel obce. Naopak Klášterci nad Ohří se nemoc téměř vyhnula, má 3,5 procenta vyléčených.
Pokud vakcinace výrazně nezrychlí, nemůže vláda stihnout slibovaný termín a dokončit očkování v červnu 2022. Podívejte se, kdy celá operace skončí, bude-li pokračovat stejnou rychlostí jako doposud.
S covidem, nebo na covid? Odpověď na otázku, která loni zamotala hlavu celé civilizaci – tedy co považovat za příčinu úmrtí – hledá lékařská statistika přes sto let.
Zpravodajský server iROZHLAS.cz přináší přehled osobností, témat a článků, které v každém z týdnů končícího roku upoutaly pozornost nejvyššího počtu čtenářů.
V posledním říjnovém a prvním listopadovém týdnu v Česku zemřely přes čtyři tisíce lidí, což je výrazné vybočení z normálu. Nakolik to lze přičítat druhé vlně koronavirové epidemie?
Pokud se má Česko vyhnout třetí vlně nákazy během epidemicky náročných zimních měsíců, musí bezchybně fungovat trasování. To má ovšem v řadě ukazatelů k dokonalosti stále daleko.