V Česku není long covid oficiální diagnózou, a to i přestože jím trpí zhruba 10 procent lidí, kteří prodělali covid-19. Někteří si postcovidového syndromu nevšimnou, jiné zcela vyřadí z provozu.
Datový tým Českého rozhlasu se rozhodl pomocí otevřených dat odpovědět na otázku, kterou si alespoň jednou v životě položil každý romantik – zda z Českého Těšína skutečně vyjíždí vlaky co čtvrthodinu.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka mají situaci zlepšit dvě novely zákona o léčivech. Ty zvyšují dohled nad distribucí léků, ale i sankce pro ty, kteří s nimi ilegálně kšeftují.
Ivana Daňková nechtěla pomáhat provozovateli lékárny s podezřelými obchody, a tak na ně upozornila. Teď mluví o tom, že velké podvody na rozdíl od malých procházejí, i o riziku pro pacienty.
V čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv se vystřídali tři lidé, proti reexportu nezakročil žádný. Nelegální vývoz by mohla ztížit novela zákona o lécích.
Analýza datového týmu Českého rozhlasu naznačuje, že z lékáren za poslední tři roky nezákonně zmizely stovky tisíc balení léků za miliardy korun. Úřady analýzu nerozporovaly.
Kdo je podepsaný pod nejvíce vítěznými snímky? Kde se nejvíc lišil vkus akademie a uživatelů ČSFD? A ve které jediné profesní kategorii převládají ženy? Dosud neznámé rekordy Českých lvů.
Klíčový projekt pro ekonomiku a zaměstnanost. Tak popisují politici nový záměr postavit u Dolní Lutyně takzvanou gigafactory. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, celou věc má ve středu projednat vláda.
Ačkoliv by úředníci měli žádosti o informace odmítat jen ve výjimečných případech, data ukazují, že se tak ve skutečnosti děje často. Hradní kancelář odmítá pravidelně až třetinu žádostí.
Ženy a muži prožívají svoje novinářské kariéry jinak, vyplývá z šetření mezi několika stovkami lidí z českých redakcí, které probíhalo od října do prosince loňského roku.
Data volebních tendencí u Čechů žijících v zahraničí ukazují mimo jiné i to, jak se postupně snižuje podpora ANO, které na hlasy zpoza hranic změnilo názor a odmítá korespondenční volbu.
Češi v délce života stále zaostávají za Západem. Nejhorší situace je v pohraničí. Zdravěji a déle se žije ve velkých městech a na jihu Moravy. Struktura úmrtnosti napovídá, jak situaci zlepšit.
Nepracující ukrajinští uprchlíci, jedovaté ukrajinské obilí či zvýšení kriminality v důsledku migrace z Ukrajiny. To jsou témata nepravdivých výroků, kterým podle měření CEDMO lidé v Česku důvěřují.
Každoroční rekapitulaci článků a seriálů datového týmu Českého rozhlasu tentokrát doplňujeme názornými propočty, jak dávno se odehrály zdánlivě nedávné události.
Vděčný dárek nemusí být tvrdý balíček. V unikátní anketě Českého rozhlasu se dařilo nejrůznějším poukazům, ale také obálce s penězi. Ostudu neudělaly ani ponožky či svetry.
Karviná mu v jeho záměrech vyhověla jen částečně. Jedná o změně územního plánu na dvou ze sedmi požadovaných lokalit. Zastupitelé vše budou schvalovat v příštím roce.
„Mám jednu šablonu, která dokáže překvapivě dobře odhalit místa, kde člověk, který psal nějaký zpravodajský text, fandí jedné z těch dvou stran, i kdyby jen tím, že tam něco chybí,“ popisuje Kašpárek.
Moravskoslezský kraj chystá převzetí pozemků okolo bývalého dolu Gabriela nedaleko Karviné. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, část pozemků získá zdarma od státní firmy, osm hektarů koupí od Bakaly.
Žebříčky toho, co nejčastěji hrají česká rádia a co si sami pouštíme online, se rozcházejí. Ačkoliv popularita rapu a trapu roste, hudební dramaturgové je nasazují pořád stejně vzácně.
České stanice preferují hudbu, na které panuje většinová shoda – a po úspěšných interpretech chtějí, aby se drželi osvědčených receptů. Vyplývá to z dat hudebního průmyslu i výpovědí lidí z oboru.
Experti nabízejí několik změn, které by umožnily umístit do stávajících školek víc dětí. Teď je hlavní cestou otvírání nových tříd, což je drahé, pomalé a často mimo možnosti jednotlivých obcí.
Francouzská a česká kultura jsou si v něčem blízké, v péči o nejmenší děti se ale zásadně liší. Matka, která ještě rok po narození dítěte není zpět v zaměstnání, je v Paříži za bílou vránu.
S pomocí 42 miliard z evropských dotací má dojít k transformaci uhelných regionů na Karvinsku, Sokolovsku a Ústecku. Fond od počátku provází pochybnosti o jeho účelnosti a transparentnosti.
Na vybudování dětských skupin má teď Česko v Národním fondu obnovy sedm miliard, ale zájem o dotaci je od zřizovatelů minimální. Pokud by to šlo dál stejným tempem, vydržely by peníze ještě 27 let.