Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku
Ministr financí zdůraznil, že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ řekl.
Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý největší v historii Česka. Část státních výdajů pokryla tzv. windfall tax a daň z mimořádných zisků.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
V pátek zamířila předloha konsolidačního balíčku do závěrečného čtení, ale opozice obstrukcemi zatím zabránila jeho přijetí. „Moc času už nezbývá,“ říká místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).
Národní rozpočtová rada také upozornila, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
Prvních pět měsíců roku 2023, když se rozpočtový schodek prohluboval rekordním tempem, byli zástupci vlády o poznání víc nervózní. Teď stačily dva měsíce a hned je svět veselejší.
Fiala v pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla.
Největší obavy z negativních dopadů vnímají obecně mladší respondenti či lidé z nejmenších obcí. Z pohledu volebních preferencí souhlasí zejména ti, kteří volili SPD (87 %) a Andreje Babiše (81 %).
„Ministr financí na úsporách už intenzivně pracuje. Jediné, co vláda nechce, je to, aby se přes média řešilo, v jaké kapitole úspora bude,“ uvedl Skopeček.
„V lednu 2026 by ze všech dat, která má stát k dispozici, mohl systém zpracovat návrh předvyplněného daňového přiznání. Jako první bychom to chtěli u daně z nemovitosti,“ plánuje ministr financí.
Ministerstvo školství škrty vnímá spíše nevěřícně. „Částka není návrhem ze strany ministerstva školství. Jde patrně o první verzi návrhu rozpočtu ministerstva financí,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
„Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z EU, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ řekl Stanjura.
Konfederace odborových svazů navrhuje k ozdravení státních financí zrušení navýšení paušálu pro živnostníky, stravenkového paušálu, změn u darovací daně či snížení odvodů u kratších úvazků.
Největším problémem v české ekonomice je podle Havlíčka současné tempo zadlužování státu. Následuje neudržitelnost důchodového systému a doznívající inflační tlaky.
Kabinet plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.
Jak by měla vláda snižovat rozpočtový schodek? A jak se bude na definitivní podobě opatření podílet Národní rozpočtová rada? Radiožurnál se ptal ekonoma Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.
„Hospodaření vládních institucí za rok 2022, které skončilo schodkem ve výši 247,5 miliardy korun, se oproti předchozímu roku vylepšilo o 63,1 miliardy Kč,“ uvedla Houžvičková.
Vyrovnání schodku státního rozpočtu vede vládu ke změně výšky DPH, daně z přidané hodnoty. Ekonomové Petr Janský a Martin Fassman dávají komentář k vládním krokům.
Stav veřejných financí se zhoršuje navzdory rekordním příjmům z prodeje ropy a zemního plynu. Loni ruské příjmy vzrostly o 10 procent, ale celkové výdaje státu se prudce zvedly až o 26 procent.
Moskva byla v loňském roce nucena sáhnout do svého rozsáhlého státního fondu, do kterého ukládá peníze z prodeje nerostných surovin a který má na horší časy.
