Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun.
Deficit státního rozpočtu na rok 2023 bude o 80 miliard korun nižší, než schodek na letošek. Během hlasování poslanci schválili přidání více než 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů.
ČNB zlepšila i odhad míry zadlužení veřejného sektoru, který by měl letos dosáhnout 41,5 procenta HDP. V srpnu banka předpokládala, že letos míra zadlužení bude 42,2 procenta HDP.
„Demografický sešup, který zde máme, není možné plně nahradit přílivem pracovní síly,“ uvádí v Pro a proti Českého rozhlasu Pro a proti poradce ministra Jurečky Filip Pertold.
Měnit státní rozpočet vícekrát za rok se pomalu stává tradicí. Ten letošní zamířil do sněmovny už ve třetí verzi, navíc se schodkem, který po započtení všech koaličních návrhů činí 375 miliard korun.
Protikrizový, solidární, válečný. A pořád výrazně schodkový. To bude rozpočet na příští rok. Mezitím se letošní schodek má zase prohlubovat. Kde na to Česko vezme peníze?
Příjmové straně podle ministerstva financí pomohly vyšší daňové výnosy. Výdaje naopak prohloubily mimo jiné mimořádné valorizace důchodů nebo příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie.
Vláda schválila návrh rozpočtu. Ten plánuje s deficitem 295 miliard korun. Původní plán vlády ovšem předpokládal zadlužení 270 miliard. Hlavním novým výdajem je zastropování cen plynu a elektřiny.
Rusko způsobilo Ukrajině od začátku invaze škody za 25 bilionů korun. V roce 2023 by mohl být ukrajinský deficit až bilion korun, prohlásil ekonomický poradce Zelenského.
Dojde k dohodě mezi nimi a koaličními stranami? Směřuje Česká republika k aktivaci dluhové brzdy? Udrží se schodek v rozpočtu ve výši 270 miliard, nebo se očekává jeho navýšení?
„I kdyby ekonomika rostla úplně optimálně a nebyla žádná Ukrajina, žádný covid, tak bychom každý rok generovali deficity kolem tří procent hrubého domácího produktu,“ popisuje profesor VŠE Jan Pavel.
Významná nerovnováha veřejných financí podle rady vznikla vlivem rozpočtově nerozvážných kroků učiněných hlavně v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje.
Vláda podle rady ve tvorbě rozpočtové politiky dělá stejné chyby jako vláda minulá. Zároveň se ta současná finančně nepřipravuje na možné budoucí krize.
Zahraniční obchod nezaznamenal podle Českého statistického úřadu žádné zásadní změny. Vývoz i dovoz výrazně vzrostly, obchodní bilance je ale opět v záporných číslech.
„Problém s válkou, s inflací, se zastaveným růstem je enormní a z toho ďábelského trojúhelníku už nám chybí jenom vyšší nezaměstnanost. Chvála bohu, tu pořád máme na dobré úrovni.“
Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová postup současné vlády schvaluje. V rozhovoru pro Radiožurnál řekla, že nižší deficit pomůže v boji s inflací.
To je o 100 miliard korun méně, než plánovala předchozí vláda Andreje Babiše. Stanjura počítá i se zvýšením příjmů oproti původním předpokladům o více než 61 miliard Kč, část z nich půjde na penze.
Letos by měl systém hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun. Příjmy vzrostou o 6,3 procenta na 431,2 miliardy korun a výdaje o 4,6 procenta na 440,7 miliardy korun.
Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 500 miliard korun. Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet kvůli dopadům pandemie právě za rok 2020.
Nová vláda je podle nominanta na ministra financi Zbyňka Stanjury (ODS) schopná návrh rozpočtu na příští rok upravit do šesti týdnů. Deficit plánuje snížit pod 300 miliard korun.
Rozpočtové provizorium by prý mělo trvat nejdéle do konce března a podle optimistické varianty, pokud se podaří schválit rozpočet včas, jen do konce února.
„My jsme ne naplano řekli, že se chceme krizí proinvestovat. Těžko bychom to mohli dosáhnout, kdybychom investice podcenili,“ řekla ministryně financí. Prezident podle ní je s postupem spokojen.
Už jsou tady s tím zase, rozzlobí se běžný čtenář čtvrtletní zprávy, kterou vydává Národní rozpočtová rada a která jako vždy hrozí nezvladatelnými dluhy.