Kvůli nízké inflaci v eurozóně bude Evropská centrální banka pokračovat v intervencích. Její šéf Mario Draghi to prohlásil v Evropském parlamentu. Ekonomika zemí platících eurem se totiž oživuje pomaleji, než bankéři čekali.
Spotřebitelské ceny se na Slovensku a v Německu v září snížily. Hlavním důvodem jsou klesající ceny ropy a také levnější energie. Protože jsou obě země významnými obchodními partnery českých podniků, bude to mít podle analytiků vliv i na Českou republiku.
Evropská centrální banka dnes rozhodne o nákupu vládních dluhopisů v hodnotě stovek miliard eur. Opatřením by mohla podpořit hospodářský růst evropských zemí a zamezit deflaci.
Eurozóna se poprvé od roku 2009 dostala do deflace. Vyplývá to z rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostatu. Největší podíl na tom mají nižší ceny pohonných hmot. Podle ekonomů díky deflaci klesnou ceny paliv i v České republice.
Rozhodnutí České národní banky (ČNB), která chce nejméně půldruhého roku držet slabší korunu, a tím podpořit domácí poptávku, rozděluje ekonomy i politiky. Jedni ho považují za dobré, druzí ho zpochybňují. Oslabení koruny v praxi znamená, že se zdraží zboží z dovozu. Banka tím chce předejít deflaci, tedy dalšímu poklesu cen. Očekává, že růst cen zboží přiměje lidi nakupovat.
Analytici předpokládají, že cenová hladina meziměsíčně poklesla o čtyři desetiny procenta. To by z meziročního pohledu znamenalo naprostou stagnaci cen. Což je ale vzhledem k ekonomické situaci stále ještě lepší varianta než možná deflace.
Pokračující problémy globálního a zprostředkovaně domácího hospodářství dál tlačí tuzemské podniky k tomu, aby snižovaly své ceny. V zemědělství proto v červenci ceny meziročně poklesly o 26,7 procenta a meziměsíčně o 1,7 procenta.