„Jde taky o úzkostné a depresivní stavy, sebevražedné myšlenky. Potvrdili nám to psychologové a psychiatři: izolace v době pandemie způsobila mnoho psychických problémů,“ přibližují mladé filmařky.
Více než polovina Čechů a Češek, 63 procent, se programově snaží nesledovat zpravodajství, působí na ně depresivně. „Je to téměř neřešitelný problém pro zpravodajství,“ soudí sociolog médií Volek.
Z neustálého bombardování věřiteli byl Jakub brzy psychicky na dně. „Měl jsem pocity, že nemusím být na tomhle světě, že můžu zemřít. Rodiče se mnou nebudou mít problémy, mně se uleví,“ vzpomíná.
„Říkat mladým, že my jsme měli totalitu a naši rodiče válku a ti mladí to teď mají jednoduché, je manipulativní. Oni to vůbec nemají jednoduché a environmentální problémy jsou velmi reálné,“ říká.
„Navazujeme na výzkum z 60. let, který byl pozastaven kvůli politickým rozhodnutím. V USA tehdy zařadili psychedelika mezi nejpřísněji kontrolované látky,“ říká psychiatr Jiří Horáček pro Radiožurnál.
„Pokud úzkosti a nejistota přetrvává několik dní, je tu nabídka psychofarmak, které tělo zklidní tak, že je pak možné pracovat s duší,“ připomíná psycholog Andrej Drbohlav.
Vědci z Portsmouthské univerzity ve studii uvedli, že kognitivní výkon se u lidí po dvaceti minutách cvičení zlepšil bez ohledu na to, jak dobře se vyspali.
„Myslím, že mám coby přeživší trochu pocit viny. Já přežila, zatímco spousta ostatních ne,“ přiznává Cecilia. Po útoku se o ni starala maminka. I ta si ale nese bolest, o které potřebuje mluvit.
Válečný konflikt mezi Izraelci a Palestinci dominuje zpravodajství i u nás. Jak se vypořádat s válečnými traumaty? Izraelci se podle psychiatra Cyrila Höschla na dlouhodobý konflikt adaptovali.
„Budou vedra, migrace... Krize nepřijde ze dne na den, ale bude nám to ztěžovat život a neprožijeme ho od dětství do poklidného stáří jako generace před námi,“ říká v rozhlasovém dokumentu Magda.
Výsledky ústavu duševního zdraví jsou však alarmující. Až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich jeví známky úzkosti.
„Necítí se dobře. Učitelé, rodiče, společnost se necítí dobře, je blbá nálada. Měli bychom to brát jako podnět k tomu, co bychom měli dělat pro to, aby se každý cítil lépe,“ říká Václav Mertin.
Na krizové centrum pro děti a mládež v Ostravě se v posledních měsících obrací už stovky mladých lidí, kteří mluví o sebevraždě kvůli tomu, že pro sebe nevidí smysluplnou budoucnost.
Od roku 2025 plánuje systémově financovat školní psychology, na které doposud školy získávaly finance z evropských peněz. Chce také více podpořit třídnické hodiny a změnit se má i vzdělávání učitelů.
Možná i vy jste dělali práci snů a věnovali jste jí většinu času. Jenže se dostavila nespavost, nechuť k jídlu, obrovská únava nebo zdravotní problémy. Možná i u vás jde o depresi a syndrom vyhoření.
„O sebevraždách by se mělo mluvit. Myslíme si, že je to téma stále tabuizované, stigmatizované, panuje tu mýtus, že pokud o nich budeme mluvit, tak to někomu vnukneme,“ vysvětluje psycholožka.
„Ceremonie trvá zhruba 3-4 hodiny, většinu času tam maestro sedí, zpívá a ayahuascu pije,“ popisuje Páleníček. Na EEG je možné vidět, že v průběhu ceremonie se objevuje více synchronní aktivity.
Někteří manažeři běžně pracují i na dovolených. „To je průšvih,“ říká terapeutka. „Pak nadávají na mileniály, že nic nechtějí dělat, neberou v noci telefon, neodpovídají na e-mail.“
Keňský soud ve středu nařídil společnosti Meta poskytnout adekvátní péči facebookovým moderátorům v Nairobi. Probírají se násilným obsahem, což podle moderátorů může ústit i v sebevražedné myšlenky.
Během života nasbírala několik psychiatrických diagnóz a vedle toho studovala molekulární biologii. Vždycky ale chtěla dělat řemeslo. K tomu se dostala, až když začala pracovat v chráněné dílně.
Nová studie od vědců ze Stanfordovy univerzity je první, která odhaluje, jak magnetická stimulace léčí těžkou depresi. Až dosud ale lékaři a výzkumníci nechápali, jak přesně technika ovlivňuje mozek.