„Osamění je nedostatek sociálních vztahů nebo jsou vztahy pokrouceny tak, že člověk nemá chuť v nich pokračovat z tisíce důvodů – obvykle velmi malicherných,“ vysvětluje psycholog Jan Lašek.
„Jen jsem ležel. Spal jsem třeba jen dvě hodiny, vypadal jsem nemocně. Někdy jsem moc nejedl. Jindy jsem ty stavy zajídal,“ popisuje pro Radiožurnál Martin, který na střední škole trpěl depresemi.
Co bylo před lety rošťáctvím, na to dnes máme diagnózu ADHD, jejíž kritéria se navíc postupně mění. Neznamená to ale, že jsou tato či jiné duševní poruchy výmyslem.
Ne každá emoce v noci spí. Paměť má třeba plné ruce práce! Jezdí totiž s vysokozdvižným vozíkem mezi regály a přemýšlí, kam uložit jakou vzpomínku. A taková Radost nemůže ani oka zamhouřit.
Reprezentativního výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se zúčastnilo více než 3000 lidí, z toho téměř pět procent byli gayové, lesby a bisexuálové.
„Jde taky o úzkostné a depresivní stavy, sebevražedné myšlenky. Potvrdili nám to psychologové a psychiatři: izolace v době pandemie způsobila mnoho psychických problémů,“ přibližují mladé filmařky.
Více než polovina Čechů a Češek, 63 procent, se programově snaží nesledovat zpravodajství, působí na ně depresivně. „Je to téměř neřešitelný problém pro zpravodajství,“ soudí sociolog médií Volek.
Z neustálého bombardování věřiteli byl Jakub brzy psychicky na dně. „Měl jsem pocity, že nemusím být na tomhle světě, že můžu zemřít. Rodiče se mnou nebudou mít problémy, mně se uleví,“ vzpomíná.
„Říkat mladým, že my jsme měli totalitu a naši rodiče válku a ti mladí to teď mají jednoduché, je manipulativní. Oni to vůbec nemají jednoduché a environmentální problémy jsou velmi reálné,“ říká.
„Navazujeme na výzkum z 60. let, který byl pozastaven kvůli politickým rozhodnutím. V USA tehdy zařadili psychedelika mezi nejpřísněji kontrolované látky,“ říká psychiatr Jiří Horáček pro Radiožurnál.
„Pokud úzkosti a nejistota přetrvává několik dní, je tu nabídka psychofarmak, které tělo zklidní tak, že je pak možné pracovat s duší,“ připomíná psycholog Andrej Drbohlav.
Vědci z Portsmouthské univerzity ve studii uvedli, že kognitivní výkon se u lidí po dvaceti minutách cvičení zlepšil bez ohledu na to, jak dobře se vyspali.
„Myslím, že mám coby přeživší trochu pocit viny. Já přežila, zatímco spousta ostatních ne,“ přiznává Cecilia. Po útoku se o ni starala maminka. I ta si ale nese bolest, o které potřebuje mluvit.
Válečný konflikt mezi Izraelci a Palestinci dominuje zpravodajství i u nás. Jak se vypořádat s válečnými traumaty? Izraelci se podle psychiatra Cyrila Höschla na dlouhodobý konflikt adaptovali.
„Budou vedra, migrace... Krize nepřijde ze dne na den, ale bude nám to ztěžovat život a neprožijeme ho od dětství do poklidného stáří jako generace před námi,“ říká v rozhlasovém dokumentu Magda.
Výsledky ústavu duševního zdraví jsou však alarmující. Až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich jeví známky úzkosti.
„Necítí se dobře. Učitelé, rodiče, společnost se necítí dobře, je blbá nálada. Měli bychom to brát jako podnět k tomu, co bychom měli dělat pro to, aby se každý cítil lépe,“ říká Václav Mertin.
Na krizové centrum pro děti a mládež v Ostravě se v posledních měsících obrací už stovky mladých lidí, kteří mluví o sebevraždě kvůli tomu, že pro sebe nevidí smysluplnou budoucnost.
Od roku 2025 plánuje systémově financovat školní psychology, na které doposud školy získávaly finance z evropských peněz. Chce také více podpořit třídnické hodiny a změnit se má i vzdělávání učitelů.