Lidem z domácností, které výrazně zasáhla inflace, se zhoršuje duševní zdraví. Vypovídají o tom data z průzkumu projektu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
Symptomy deprese nebo úzkosti v průzkumu v březnu uvádělo 16 procent dotazovaných, což je nejvíc za uplynulý rok. Mezi lidmi, kteří mají příjmy nižší než výdaje, uvádí příznaky skoro každý druhý.
„Podstatou cvičení mindfulness je, že sedím a pozoruji, co se v mé hlavě odehrává, nijak to neměním, nezastavuji, nezesiluji,“ říká klinický psycholog Miroslav Světlák.
Pomáhat by látky mohly také u lidí s depresemi, ischemií nebo autismem. Vědci nicméně upozorňují, že působením neurosteroidů onemocnění nezmizí, spíš se zlepší kvalita života.
Podle odhadu korejské vlády přes 300 tisíc lidí žije v izolaci. Ministerstvo pro rovnost pohlaví a rodinu proto oznámilo, že bude vyplácet příspěvek 500 dolarů měsíčně, aby si přestali ničit zdraví.
Redaktorka serveru iROZHLAS.cz se pod skrytou identitou vypravila odhalit lékaře, který nabízí terapeutické služby jako například „Láskyplné zkrocení ženy“.
Deprese, úzkosti nebo finanční problémy, do kterých se mohou fotbalisté dostat po konci kariéry. To jsou témata, o kterých se v Česku stále nemluví dostatečně.
Depresí trpí čím dál více lidí. Než ovšem zaberou antidepresiva, trvá to měsíce, mnohým nezaberou vůbec. Dle nejednoho odborníka by se ovšem daly nahradit rychleji zabírajícími psychedeliky.
„Vaše miminko má krátké ruce, nohy a nevinutý hrudník, řekli mi. Buď zemře ve mně, nebo hned potom, co se narodí,“ vypráví v pořadu Houpačky Radia Wave svůj příběh.
Třetina lidí s depresí nereaguje na antidepresiva nebo jiný typ standardní léčby. Národní ústav duševního zdraví tak zkoumá účinek psychedelik, klinika Psyon je využívá.
Depresivní svět představuje režisér v animovaném filmu Tmání. K zobrazení zážitků film využívá virtuální realitu. „Chci spojit intenzivní téma s intenzivním médiem,“ vysvětluje.
Ročně si sáhne na život průměrně 1277 lidí včetně desítek dětí a dospívajících. Podle Linky bezpečí se toto číslo v poslední době zvyšuje. Proč se ale mladí lidé o sebevraždy pokoušejí?
Duševní zdraví se nejvíc zhoršuje mezi lidmi z domácností pod hranicí chudoby a z rodin, na které výrazně dopadá zdražování bydlení. Projevuje se například spánkovými potížemi, nervozitou či apatií.
Strach, vztek nebo třeba smutek – i to může být důvod, proč někdo začne ubližovat sám sobě. Sebepoškozování často provází pocity viny, upozorňuje psycholožka Barbora Downes.
„O Tmání jsem přemýšlel hned od momentu, kdy jsem se začal zajímat o virtuální realitu. Od začátku zde byla idea vytvořit simulaci toho, co se děje během deprese člověku v hlavě,“ vysvětluje režisér.
Kniha je inspirována příběhem autorčiny kamarádky. „Její zkušenosti jsou tak unikátní, že jsem je musela zpracovat. I takhle těžce nosí někteří svůj životní úděl. Měli bychom tady být pro ně,“ věří.
„Zaráží mě, proč se stále bojíme rozmanitosti. Bojíme se toho, že někdo nebude mít konformní účes, délku a barvu vlasů podle toho, jestli je to muž,“ upozorňuje Michal Pitoňák.
Navzdory vysokým číslům si je výskytu duševního onemocnění vědoma méně než třetina všech dotazovaných. Nejpravděpodobněji vyhledají a přijmou odbornou péči mladí Ukrajinci do 30 let.
Akutní stav může být podobný stavům, kterým se běžně říká, že se někdo zbláznil. Ten změněný stav je prostě jiný a dokáže být velmi příjemný a přínosný. Zároveň dokáže být i hodně nepříjemný.
Ve své praxi se psychiatrička setkává čím dál častěji s dětmi, které nemají smysl života a mají pocit, že jim ujel vlak: „Cítí se méněcenné, neustále se utvrzují v tom, že nezvládají běžný život.“
První český film ve virtuální realitě bude Česko reprezentovat na filmovém festivalu v Benátkách. Jak vznikal, popisuje v rozhovoru jeho režisér Ondřej Moravec.
Přestože zápolil s depresí a život mu nadělil nejedno trauma, exceloval na jevišti i před kamerou. Byl skvělým vypravěčem a zpestřoval život lidem okolo humornými situacemi. A oslňoval ženy.