„Do zákona jsme zahrnuli i to, že na případné požádání o doplnění má úřad deset dnů, tudíž proces neprotahuje například o měsíc, jak je historicky známo,“ popisuje Bartoš.
„Přesné datum na stole není, já si ale troufnu tvrdit, že my bychom toho byli schopni už od roku 2025,“ uvedl český ministr dopravy Kupka, který zastupoval Česko na jednání v Bruselu.
Projekt za tři čtvrtě miliardy korun jde do finále a už s prvním lednem 2024 by měl spatřit světlo světa. Problém je ale v tom, že prošel testováním jen u části relevantních organizací.
Pobočky České pošty se ujmou nově digitalizovaných úkonů, jako jsou žádosti o sociální dávky. Změna proběhne od příštího roku a měla by pomoci občanům s horšími schopnostmi a možnosti.
Žádosti o milost v kladenském archivu jsou psané různými jazyky, česky i německy, a psané jsou rukou i na stroji. „Díky AI bychom měli nalézt informace, které s dokumentem souvisí,“ plánují vědci.
„Největší změna pro žáky je skutečnost, že budou moci podat přihlášky ne jen na dvě střední školy, ale na tři. To znamená, že budou mít o jednu volbu více,“ vysvětluje v rozhovoru Krejčí.
AI je považována za mladou vědu, „narodila“ se už v roce 1956. „Celý obor je mnohem širší, než co vidíme v médiích, pokrývá řešení těžkých problémů, o kterých si myslíme, že zvládne jen člověk,“ říká.
Detailní analýza přinese informace o tom, které úředníky bude možné propustit a které agendy zrušit. Státní správa má být efektivnější i méně nákladná.
„Rád bych zlepšil vnímání úřadu práce, aby to nebyl pracák a sociálka, a aby se občané nebáli říct o pomoc,“ říká generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.
Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
„Vláda otálí s důležitými změnami a my ztrácíme konkurenceschopnost.“ Po zaměstnavatelských svazech se s tímto upozorněním v otevřeném dopise obrátili na premiéra Petra Fialu (ODS) i exportéři.
Klíčový je pro úpravy postup digitálního zpracování dávek. V budoucím nastavení bude hrát roli i rozmístění pošt. Také v nich by měli mít klienti možnost žádosti podávat. O spolupráci se nyní jedná.
Ministerstvo vnitra navrhuje další odklad ostrého provozu systému e-Legislativa, zákony se tak budou chystat elektronicky až od roku 2025. V lednu by alespoň ty stávající měly být dostupné online.
Vývojářům generativních AI systémů docházejí data, která potřebují k trénování svých systémů. Většinu použitelných dat už využili, navíc narážejí na protesty jejich autorů a vlastníků.
„Digitální systémy se týkají nejzranitelnějších skupin. Ti, kdo pravidelně komunikují se státem a žádají o dávky, jsou sociálně slabší, senioři, svobodné matky, lidé s postižením a další.“
Bankovní identitu používají lidé zejména ke komunikaci se státními úřady. Pomáhá ale i například e-shopům s ověřováním plnoletosti zákazníků nebo podpisem důležitých dokumentů.
„Domnívám se, že televize by nemusela nabízet několikery magazíny o vaření, natírání chat a údržbě zahrady, byť formát většiny z nich je kvalitní,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček.
Už příští rok se mají čeští občané dočkat možnosti nosit s sebou občanku a další úřední průkazy v mobilním telefonu. Někteří se ale bojí bezpečnostních rizik.
Kromě platebních karet bychom v chytrém telefonu nově mohli mít i elektronický občanský průkaz. Pracovat na něm bude Digitální a informační agentura, která v pátek v noci zahajuje svůj provoz.
„Kdyby ministerstvo vnitra už v roce 2022 jasně vykomunikovalo, proč se to dělá, žádná velká kampaň ani být nemusela,“ kritizuje komunikaci vlády k zavádění datových schránek politoložka Anna Shavit.
Představitelé a zaměstnanci ukrajinských muzeí opakovaně popisují, jak ruští vojáci odváží ze země umělecké předměty. Působí to organizovaně, jako kdyby okupanti věděli, pro co mají jít a kam.
Ministerstvo školství nemělo nastavený udržitelný systém financování nákupů technologií pro školy. Před vypuknutím pandemie jich byl nedostatek. Covid-19 změnil pravidla hry.
Počítačový systém by měl nahradit stohy papírů, se kterými soudy pracují dnes. Příprava a zavedení eSpisu vyjde podle odhadů resortu spravedlnosti na stovky milionů korun.