Battěk, Dienstbier, Hájek, Havel a další čtyři českoslovenští disidenti před 30 lety posnídali s tehdejším francouzský prezidentem Francoisem Mitterandem.
Alexejevová se v době Sovětského svazu zapojila do disidentského hnutí. V únoru 1977 musela pod hrozbou zatčení vlast opustit a uchýlila se do Spojených států.
Komunistická vláda na Kubě považuje všechny členy opozice za agenty Spojených států. Policie je často i krátkodobě zadrží, zejména proto, aby nemohli demonstrovat v ulicích.
Pavel Litvinov byl mezi těmi, kdo se odhodlali protestovat na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Teď se zájmem pozoruje, jak se proměnila ruská práce s informacemi.
Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil pod tlakem své rodiny protestní hladovku, kterou držel kvůli tomu, aby současný prezident Miloš Zeman už podruhé nekandidoval na funkci hlavy státu.
Pět českých poslanců v pátek večer odletí na týdenní návštěvu Číny, kterou organizuje a platí čínská strana. Radiožurnál zjistil, co tam budou dělat - a proč další dvě poslankyně cestu odmítly.
Čína oznámila, že tělo zemřelého nositele Nobelovy ceny za mír, disidenta Liou Siao-poa bylo zpopelněno. Obřadu se zúčastnila disidentova rodina a přátelé, dodaly podle agentury AP čínské úřady.
Liou Siao-po umírá. Stručná zpráva čínských lékařů, kteří dohlížejí na nejznámějšího aktivistu a disidenta. Do jejich „péče“ se ale dostal až poté, co mu ve vězení byla diagnostikována rakovina jater.
Nemocný čínský disident, básník a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po může být bezpečně převezen k ošetření do zahraničí. V neděli to uvedli lékaři, kteří pacienta navštívili v nemocnici.
Kubánská společnost se vydá o krok dál směrem k vlastní historii prostřednictvím vzpomínek a příběhů, kterým v oficiálních dějinách země patří bílá místa. Na cestě k vlastní paměti Kubáncům bude pomáhat česká organizace Post Bellum. Ta natočí ve spolupráci s Programem Václava Havla na Floridské mezinárodní univerzitě osudy 20 kubánských aktivistů a disidentů.
UVNITŘ DOKUMENT. O Chartu 77, od jejíhož vzniku uplynulo v těchto dnech 40 let, se živě zajímaly mnohé země, mezi jinými i Spojené státy. Odtajněná diplomatická korespondence ukazuje, jak americká ambasáda tehdy vnímala snahu chartistů, odkud získávala informace o dění i to, jak se postupně měnil názor Američanů na dokument.
Oleg Vorotnikov, jeho žena Natalija Sokolová a Taťána Praskevičová. To jsou osoby, které se nacházejí v České republice a o jejichž vydání požádala ruská vláda. Lev Ponomarjov ale žádá českou vládu, aby je nevydala.
Pražští policisté v neděli zadrželi ruského disidenta a výtvarníka Olega Vorotnikova na základě mezinárodního zatykače Interpolu. Městské státní zastupitelství teď podalo návrh na jeho předběžnou vazbu. Pražský městský soud by měl o vazbě rozhodnout do 24 hodin od obdržení žádosti. Českému rozhlasu informaci potvrdila mluvčí zastupitelství Štěpánka Zenklová.
Policisté obvinili další příslušníky někdejší Státní bezpečnosti. Podle zjištění MF Dnes začali tři bývalé estébáky stíhat letos na jaře. Měli se podílet na šikaně disidentů při takzvané akci Asanace. Mezi stíhanými jsou bývalí důstojníci i řadoví příslušníci.
Když se v srpnu 1968 v ulicích Československa objevily tanky armád Varšavské smlouvy, světové mocnosti se nezmohly na odpor. Víc odvahy mělo osm sovětských občanů, kteří se pokusili demonstrovat na Rudém náměstí v Moskvě. Za trest strávili léta ve vězeních nebo ústavech. Mezi nimi i překladatelka a novinářka Natalja Gorbaněvská. Jedna z „osmi statečných" se narodila právě před 80. lety.
Běloruský disident a bývalý kandidát na prezidentský úřad Ales Michalevič, který v roce 2011 získal azyl v České republice, byl zadržen na běloruských hranicích, když se pokoušel o návrat do vlasti. V Bělorusku mu stále hrozí 15 let vězení za opoziční demonstrace před pěti lety. Po výslechu byl propuštěn na svobodu, nesmí ale Bělorusko opustit.
Květinami a minutou ticha si příslušníci ruské Solidarity připomněli odvážné vystoupení skupiny takzvaných osmi statečných. Ti 25. srpna 1968 na Rudém náměstí s hesly Za vaši i naši svobodu protestovali proti sovětské invazi do Československa. Dnes si jejich čin přišli aktivisté připomenout na Rudé náměstí - k Lobnému místu.
Ve Spojených státech zemřel sovětský disident Vladimir Dremljuga, jeden z takzvaných osmi statečných, kteří v srpnu 1968 na Rudém náměstí protestovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dremljuga zemřel v květnu, ale jeho rodina to oznámila až teď.
Ruští disidenti z roku 1968 dál kritizují prezidenta Miloše Zemana, který udělil in memoriam medaili Za zásluhy Natálii Gorbaněvské - disidentce, která v srpnu 1968 na Rudém náměstí v Moskvě spolu s dalšími sedmi odvážnými lidmi protestovala proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Disidentům vadí, jaké postoje prezident zastává směrem k Ukrajině. Prý se neslučují s názory, které Gorbaněvská zastávala.
Změny na Ukrajině nepodlomí režim prezidenta Alexandra Lukašenka v sousedním Bělorusku, zhodnotil běloruský disident a bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Loni touto dobou se ve vězení dozvěděl, že jako vůbec první získal Cenu Václava Havla za lidská práva. Do Prahy přijel na konferenci věnovanou letošnímu nositeli této ceny, ázerbájdžánskému aktivistovi Anarovi Mammadlimu.
Ve věku 64 let zemřela v Moskvě známá disidentka, opoziční politička, obránkyně lidských práv a novinářka Valerie Novodvorská. V posledních měsících ostře a nevybíravě kritizovala ruskou anexi Krymu a odsoudila i kremelskou podporu proruských separatistů na východní Ukrajině.
Vietnamská vláda se snaží bojovat proti kritickým bloggerům a disidentům. Každému, kdo na internetu nebo na sociálních sítích zkritizuje vládu, nově hrozí pokuta ve výši sto milionů dongů, tedy asi sto tisíc korun.
Čínský aktivista promluvil z vězení o potřebě bojovat za svobodu. V krátkém videu říká, že je ochoten vyměnit svou svobodu za spravedlnost v Číně. Na klipu je mladý muž s pouty a za železnými mřížemi. Nahrávku propašoval z vězení pravděpodobně aktivistův právník.
Symbol boje proti minulému režimu. To je pro Ostravany manželský pár Jaromír a Dolores Šavrdovi. O životě a tvorbě nejslavnějších ostravských disidentů se teď mohou zájemci dozvědět ještě víc. Tamní archiv totiž získal ucelenou sbírku dokumentů z jejich pozůstalosti, ve které nechybí rodný list, vysvědčení ani vzácné samizdaty psané na průklepový papír.
Ostravský archiv získal vzácné dokumenty z pozůstalosti místních disidentů - manželů Šavrdových. Písemnosti ukazují, jak v době totality bylo právě na Ostravsku těžké vzepřít se komunistickému režimu. Historici dnes některé z písemností představí veřejnosti.
Přesně před 25 lety zemřel za stále nevyjasněných okolností disident Pavel Wonka. Za své názory byl komunistickým režimem vězněn celkem třikrát. Poslední pobyt v královéhradecké věznici se stal pětatřicetiletému Wonkovi osudným.
