Evropu čekají další hospodářské otřesy, protože plány na ukončování bezprecedentní podpory zaměstnanců zavedené během koronavirové pandemie by mohly uvrhnout miliony domácností do dluhové pasti.
„Jihoevropské státy se potýkají s vysokou úrovní veřejného dluhu, stárnoucí populací (která je náchylnější k závažným případům nákazy koronavirem) a s rozpočtovými deficity,“ uvedla EIU.
Dluhová krize v Argentině může mít negativní vliv na hospodářství okolních zemí. Problémy by mohly nastat, pokud se bude technický bankrot prodlužovat a jednání s věřiteli nepovedou k řešení. K dalšímu jednání vyzval americký soudce, jehož rozhodnutí zemi do insolvence dostalo. S fondy, které Argentina nazývá jako supí, jedná také skupina velkých bank.
Země eurozóny jsou na tom z hlediska dluhové krize nejlíp za poslední tři roky. Úroky z dluhopisů oslabených států klesly na nejnižší úroveň od začátku roku 2011. Španělsko nebo Itálie tak momentálně nemají žádné problémy prodávat své dluhopisy na trzích.
Evropa letos poprvé po několika letech nezažila spekulace o rozpadu eurozóny. Dluhová krize tak v zemích se společnou měnou výrazně zeslábla. Většina politiků začala tvrdit, že se postupně začne líp dařit státům eurozóny i zemím s vlastní měnou.
Před dluhovou krizí se dá zachránit. Dokazuje to Irsko, které se jako první země eurozóny zachránilo před státním bankrotem. Na rozdíl od Řecka do krize nespadlo kvůli rozmařilým státním výdajům. Na mizinu ho málem přivedly jeho banky, které rozpůjčovaly obrovské peníze do stavby nemovitostí.
Světová banka varuje před globální hospodářskou katastrofou. Ta hrozí v případě, že se američtí politici urychleně nedohodnou na navýšení dluhového stropu země. Už 17. října dojdou Washingtonu peníze a pokud republikáni a demokraté nenajdou společnou řeč, Spojené státy nebudou schopné splácet své dluhy.
Evropa vítězí nad dluhovou krizí. Naznačuje to alespoň situace na trzích. Nenaplnila se tak proroctví těch, kteří očekávali pád eura. Problémy eurozóny by přitom těžce zasáhly i českou ekonomiku.
Evropa vítězí v boji s dluhovou krizí. Takový dojem zatím v prvních dnech nového roku převažuje na trzích. Úroky španělských i italských dluhopisů prudce klesly. Obě klíčové země eurozóny už tak zdaleka nejsou na pokraji platební neschopnosti, kde byly ještě před několika měsíci. Mnoho ekonomů ale varuje, že eurozóna ještě ani zdaleka nemá vyhráno.
Evropa by měla mít zásadní nástroj proti opakování současné dluhové krize. Lídři členských zemí Evropské unie se mají na dnešním a zítřejší schůzce v Bruselu dohodnout na prvním kroku ke vzniku takzvané bankovní unie: tedy na přenesení dohledu nad činností bank v eurozóně na Evropskou centrální banku. To má do budoucna zabránit problémům bank, ke kterým došlo například ve Španělsku nebo v Irsku.
Rada pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) pomůže zmírnit škody evropské dluhové krize. Vyplývá to ze závěrečného prohlášení, které země Rady přijaly po svém dvoudenním zasedání. V Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří zasedá například Čína, Austrálie, Japonsko, Kanada nebo Spojené státy. Světový ekonomický význam Evropy tak nadále klesá.
Další půjčka Řecku závisí na zprávě mezinárodních věřitelů, která má být hotová v říjnu. Inspektoři Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise tento týden v Athénách zkontrolují, jak Řekové plní své závazky. A zřejmě jim předloží i nové požadavky.
Situaci v eurozóně by mohl definitivně vyřešit říjnový summit Evropské unie. Po setkání s italským premiérem Mariem Montim to řekl francouzský prezident Francois Hollande. Oba státníci navíc vyzvali Evropskou centrální banku (ECB), aby zakročila proti růstu výnosů dluhopisů některých evropských států. Zbytečně drahá je podle nich například obslužnost španělského dluhu.
Italská ekonomika klesala i ve druhém čtvrtletí roku 2012. Snížení DPH o dalších sedm desetin procenta dnes oznámil italský statistický úřad. Špatné zprávy přicházejí také z Německa, kde klesl počet továrních objednávek v červnu o 1,7 procenta. Snížily se také objednávky německých firem a objednávky ze zahraničí. Čísla překvapila i analytiky.
Mezinárodní měnový fond varuje, že krize eurozóny ohrožuje globální ekonomiku. Proto vyzývá země platící eurem, aby se při řešení dluhové krize více snažily. Dosavadní řešení totiž konec dluhové krize nepřinesla.
Hospodářská krize na jihu Evropy těžce dopadá na automobilový průmysl. Problémy začínají mít především výrobci malých a středních vozů jako Peugeot a Opel. Francouzská automobilka dokonce musí rušit osm tisíc pracovních míst. Nárůst prodeje hlásí pouze německý koncern VW.
Španělsko už nezvládá dluhovou krizi, a neobejde se bez rozsáhlé finanční pomoci. Podle agentury Reuters to během úterní návštěvy Německa připustil španělský ministr financí Luis de Guindos. Údajně se zmínil o tom, že Madrid potřebuje půjčit 300 miliard eur, tedy přes 7 a půl bilionu korun.
Světová ekonomika si podle Mezinárodního měnového fondu pořád nevybudovala dostatečnou imunitu proti nemocem, které ji ohrožují. Neustále odkládaná či nedostatečná odpověď evropských lídrů na dluhovou krizi může oživení úplně vykolejit. MMF snížil předpověď růstu globální ekonomiky z 4,1 procenta na 3,9 procenta.
Španělsko dostane na boj s dluhovou krizí půjčky za 30 miliard eur jako okamžitou pomoc. Po 9 hodinách jednání se na tom v Bruselu shodli ministři financí států platících eurem. Madrid dostane 30 miliard ještě tento měsíc. Půjčky mají sloužit jako rezerva pro případ, že by oslabené španělské banky nutně potřebovaly peníze.
Dluhová krize v eurozóně polevila jen na týden. Úroky ze španělských dluhopisů jsou opět blízko kritické hranice 7 procent. Vrátily se tak na úroveň, na které byly na konci června před schůzkou evropských lídrů.
Na středomořský ostrov Kypr jezdí tisíce turistů včetně Čechů. Lidé na ostrově každý rok utratí miliardy eur, další obrovské příjmy má země od firem, které na Kypru sídlí kvůli tamním nízkým daním. To vše přesto nestačí na to, aby se Kypr vyhnul dluhové krizi: kyperské banky totiž přišly o spoustu peněz kvůli investicím v krachujícím Řecku. Na konci června tak ostrov musel požádat o pomoc.
Evropská centrální banka dnes možná pomůže eurozóně v boji s dluhovou krizí. Zároveň by tím také podpořila oslabenou evropskou ekonomiku. Banka by podle většiny ekonomů mohla snížit svou úrokovou sazbu.
Každý desátý občan Evropské unie nemá práci. Ještě horší je situace v eurozóně, kde dosáhla nezaměstnanost v květnu 11,1 procenta. To je nejvíc za dobu existence společné měny. V Česku je podle evropského způsobu měření bez zaměstnání necelých 7 procent lidí. Nezaměstnanost v Evropě roste hlavně kvůli dopadům dluhové krize.
Dnešek může napovědět, jestli uspěje nový plán eurozóny na boj s dluhovou krizí. Země s jednotnou měnou budou čekat na reakci finančních trhů na dohodu z bruselské schůzky evropských lídrů. Ti přijali nová opatření na podporu ohrožených zemí, především Španělska a Itálie. Finanční trhy ale zatím pokaždé plány eurozóny odmítly jako nedostatečné.
Španělé provádějí audity, které rozhodnou o tom, do kterých bank budou směřovat finanční pomoc z eurozóny. Odhaduje se, že v auditech neobstojí 30 procent finančních ústavů. Výsledky nezávislého auditování mají být známy 21. června. Hned v noci poté, co Španělsko o pomoc požádalo, vypukly v zemi první protesty.
Americký prezident a představitelé tří evropských zemí se radili o evropské dluhové krizi a Sýrii. Podle Bílého domu se jedná o nutné konzultace, během kterých se lídři pokusí koordinovat pobídky k nastartování globální ekonomiky a bezpečnosti.
K vyřešení dluhové krize v eurozóně by přispěl rychlý návrat Řecka k vlastní měně. Na své přednášce pro britské euroskeptické forum Brugge Group to zdůraznil český prezident Václav Klaus. Zopakoval také, že se nezúčastní nadcházejícího summitu prezidentů středoevropských a východoevropských zemí na Ukrajině.
