„Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Ani odpykaným trestem a službou u PTP to neskončilo. StB se ho pak snažila získat ke spolupráci, kvůli tomu musel odejít ze dvou atraktivních míst. Bedřich Zahradník přesto nevidí minulost jen černě.
Ruský zákon dovoluje podle Kommersantu používat stužku jen za účelem připomenutí dějin, během vzpomínkových akcí na počest vojenské historie nebo v zájmu vlastenecké a mravní výchovy ruských občanů.
„Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív,“ píše ve své nové knize 1945: Léto běsů spisovatel Miloš Doležal.
Šéf Vagnerovců svým prohlášením reagoval na zprávu jistého politika z Uralu, který tvrdí, že vězeňkyně držené ve městě Nižnij Tagil požádaly o vyslání na ukrajinskou frontu, aby pomohly ruské armádě.
Vyšetřovatelé tvrdí, že žena musela vidět a především cítit téměř stále přítomný pach z krematorií spalujících mrtvé. Obhajoba tvrdila, že se nepodařilo dostatečně prokázat, že o zvěrstvech věděla.
Vedle protiněmecké a euroskeptické rétoriky, která podle polské opozice částečně souvisí s předvolební kampaní, chtějí polské úřady opět také vymoci od Německa reparace za druhou světovou válku.
Na konci války v roce 1945 Rudolf Slánský zažíval vrchol svojí kariéry. Po šesti letech ale přišlo uvěznění a strmý pád. 70. výročí politického procesu připomíná seriál Radiožurnálu.
„Myslím, že důležité je to, že příběh byl nejen osobní, ale, že šlo o příběh, který se týkal českého člověka, mého pradědečka, který zároveň mluvil německy,“ říká oceněná Magdalena Fajtová.
Česko-německá novinářská cena se uděluje textovým, rozhlasovým a multimediálním příspěvkům, které pomohly lepšímu porozumění mezi českým a německým národem.
Jako první na zbytek raketoplánu upozornil tým televizních dokumentaristů v březnu, když pátral po vraku letadla z 2. světové války. O nálezu dostaly zprávu rodiny všech mrtvých členů posádky.
„Hlavní téma festivalu jsou filmové obrazy operace Anthropoid. Nejde jenom o hrané nebo dokumentární filmy. Máme tam dokonce i animované filmy,“ říká historik z Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
„Když se zamyslím nad tím, co Putin nedávno řekl, nepřekvapilo by mě, kdyby použil jaderné zbraně. A jaká by byla reakce USA? Mohli bychom být na pokraji další světové války,“ říká přeživší Hirošimy.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
Mnozí odbojáři, kteří bojovali proti komunismu a strávili mnoho let ve vězení v 50. letech, mají dnes přes 90 let. Umírají v době války, v nejistotě způsobené inflací a razantním zvyšováním cen.
Na experty ze společnosti Musique et Spoliations, která historii nástrojů zkoumá, se obrátil současný majitel houslí. O housle se podle právničky pravděpodobně svede právní bitva.
Když server iROZHLAS.cz zjišťoval, jaké má 41letá poslankyně Karla Maříková pro nařčení neziskových organizací a médií důkazy nebo argumenty, ukončila předčasně telefonický rozhovor.
Polsko usiluje o obraz Holandský břeh řeky od nizozemského krajináře Jana van Goyena. Obraz je v současnosti ve vlastnictví pařížského muzea umění v Louvru.
Mezinárodní vědecký tým, jehož byl Tomáš Pancíř součástí, si dal za cíl prozkoumat a přenášet do map rozlehlé areály, a přispět tak k dokumentaci a budoucí ochraně upomínek druhé světové války.
„Paradoxně to byli lidé poměrně vstřícní k okupačnímu režimu, snažili se vyjednávat a také se snažili o propuštění studentů zatčených při demonstracích 28. října,“ popisuje historik Prokop Tomek.
Zeman jmenoval do vyšší generálské hodnosti Masopusta, bojovníka z druhé světové války. Dosavadní generálmajor ve výslužbě ve svých 98 letech získal hodnost generálporučíka ve výslužbě.
„Odmítaly jsme pohádky, kde byly princezny a královny v krásných šatech. To jsme nečetly. Dělalo nám to strašně špatně, když jsme byly takové popelky ve sklepě,“ vzpomíná Gertruda Milerská na válku.
