Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 000 korun.
„Buď by se měly odvody vymazat úplně, anebo se sníží odvody a zároveň bude růst důchod. Potřebujeme motivovat lidi, aby zůstali v práci,“ říká sociolog Prokop k nové důchodové reformě.
Návrh na třináctý důchod, který zvýší celkový důchod o zhruba osm procent, podpořilo 58,2 procent voličů. Předběžné průzkumy před referendem přitom naznačovaly, že přijetí bude jen těsné.
Bylo by proto dobré v Poslanecké sněmovně hledat pro Jurečkovu reformu co největší shodu. Není vyloučené, že ač to vypadá, že vláda si úkol z programového prohlášení splní, bude to jenom na chvíli.
Podle demografů by navrhované navyšování znamenalo rozkolísání důchodového věku. Roli by hrály epidemie či jiné události, které by měly vliv na úmrtnost.
Připravovaný návrh je podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprostřed. Řekl to po tripartitním jednání novinářům. Podrobně chce záměr představit tento týden.
„Nosím talár 40 let, soudil jsem násilníky, zloděje, lupiče i vrahy. Ale nikdy jsem nedostal tolik urážlivých, nenávistných, výhrůžných projevů jako za poslední týden,“ řekl soudce Josef Baxa.
Opozice vládní opatření kritizuje s tím, že kvůli rychlému schválení novely zneužila stav legislativní nouze a zasáhla do očekávání penzistů. Podle ekonoma Petra Zahradníka šlo ale o potřebný krok.
Návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí podali poslanci ANO. Domnívají, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst penzí. Vláda ale zvolila úspornější variantu.
Novela počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí či se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy.
Pokud projde návrh důchodové reformy, bude se věk odchodu do důchodu určovat podle průměrné doby dožití. A to tak, aby člověk pobíral penzi v průměru 21,5 roku.
Česko čeká v roce 2024 množství změn. Od úprav daní, přes eDoklady po zvýšení rodičovského příspěvku nebo zdražení dálničních známek. Server iROZHLAS.cz přináší výběr nejdůležitějších novinek.
Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornil nedávno signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád.
Opatření počítají hlavně se zvýšení některých daní a zdravotních odvodů, dále správních a soudních poplatků, s opětovném zavedení zvláštní bankovní daně a s oslabením druhého důchodového pilíře.
„To není jenom díky tomu, že my jsme drželi hladovku. To je díky tomu, že nás spousta lidí podporovala,“ uvedl John Bok na dotaz novinářů, jaký má pocit z toho, že vláda vzala protest disidentů vážně.
Signatář Charty 77 drží od 17. listopadu hladovku, kvůli neřešení problému nízkých důchodů disidentů. Uvedl, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší usnesení, kde se přihlásila k odkazu Charty 77.
Podle Mikuláše Kroupy je pro disidenty velmi náročné komunikovat s úřady nebo žádat o podporu. „Musíme si uvědomit, že spousta disidentů má velmi skromnou a někdy až poustevnickou povahu,“ popisuje.
Špidla souhlasí s tím, že je reforma nutná. Jurečka ale podle něj nabízí delší práci a nižší důchody. Podle Nerudové reforma přispěje k tomu, aby bylo dost peněz na důchody pro větší část populace.
Disidentům s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody, sociální správa dorovná penzi na průměrnou částku. Koncem září byla průměrná penze 20 254 korun.
„Aktuální reforma možná není ideální, nicméně v současné situaci je jediná možná. Krach poslední důchodové reformy odradí ještě nejednu vládu od skutečných reforem,“ míní komentátorka Julie Hrstková.
„Přikláním se k tomu řešit to jinak než minimální výměrou. I proto, že ta samozřejmě zdaleka nedosahuje výše průměrného důchodu,“ říká v rozhovoru o penzích disidentů poslanec Vojtko (STAN).