Sociální sítě mají na psychiku dětí velký vliv. „Na jednu stranu mohou být fajn pomocníkem. Na druhou stranu ukazují zkreslenou realitu, kterou dítě i dospělí chtějí mít,“ říká Skalická.
Jedenáct jednolůžkových pokojů s vlastní kuchyňkou a sociálním zařízení je připraveno ve Zlíně pro duševně nemocné lidi, které má připravit na běžný samostatný život.
Symptomy deprese nebo úzkosti v průzkumu v březnu uvádělo 16 procent dotazovaných, což je nejvíc za uplynulý rok. Mezi lidmi, kteří mají příjmy nižší než výdaje, uvádí příznaky skoro každý druhý.
„Určitá míra stresu je důležitá, nutí nás žít, nutí nás k výkonu, ráno vstát, obléct se, je to takový bič, která nás drží při životě,“ vysvětluje psychiatrička Klára Látalová.
Ve své praxi se psychiatrička setkává čím dál častěji s dětmi, které nemají smysl života a mají pocit, že jim ujel vlak: „Cítí se méněcenné, neustále se utvrzují v tom, že nezvládají běžný život.“
„Lidé stále preferují se lidem s duševním onemocněním spíše vyhýbat, ačkoli mnohdy vůbec netuší, kolik z jejich přátel a kolegů má v této oblasti problémy,“ doplnil Pavel Mohr.
„Úplně jednoduché vysvětlení tady není a také není na místě teď jásat. Jsou to věci, které se za prvé mohou projevit v jiných údajích a za druhé s větším časovým odstupem,“ řekl Plusu Petr Winkler.
První víkend prostor před areálem léčebny oživí umělecká vystoupení, které od 4. do 10. října nahradí platforma odborných přednášek na témata spojená s lidskou duší.
