Případ se týká muže, který se v roce 2015 začal na olomoucké psychiatrii chovat agresivně. Přivolaná policie proti němu použila taser a sestra podala muži injekčně sedativa. Pacient poté zemřel.
„Senioři mají duševní zdraví a mají emoce, které potřebují prožívat. A potřebují o nich mluvit,“ říká Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.
Hamás by měl v pátek začít propouštět rukojmí unesené při teroristickém útoku na Izrael 7. října. Pro rukojmí i přeživší bude nastalá situace psychicky náročná.
„Mladí lidé preferují vyhledat pomoc mezi svými blízkými a nemají takovou důvěru v odborné instituce a služby,“ upozorňuje Barbora Pšenicová z organizace Nevypusť duši.
Izraelští psychologové reagovali na spekulace místních médií, že Netanjahu má v úmyslu tento 47minutový záznam zvěrstev Hamásu z útoku na Izrael zveřejnit, aby šokoval světovou veřejnost.
Dá se spojit ambice a terapie? Může mobilní aplikace a umělá inteligence zažehnat duševní krizi dnešní doby? Podle trojice hrdinů nového hraného seriálu Radia Wave Štěstí ASAP rozhodně ano.
„Dnes vzrůstá potřeba odborníků na duševní zdraví, lidé potřebují někoho. A kde je poptávka, tam je nabídka. Takže tak jako v jiných oborech se toho chopí šmejdi různého charakteru,“ varuje Ptáček.
Výsledky ústavu duševního zdraví jsou však alarmující. Až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich jeví známky úzkosti.
„Necítí se dobře. Učitelé, rodiče, společnost se necítí dobře, je blbá nálada. Měli bychom to brát jako podnět k tomu, co bychom měli dělat pro to, aby se každý cítil lépe,“ říká Václav Mertin.
Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence, uvedl mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Sledování menstruačního cyklu, kroků či depresivních symptomů: to všechno dnes monitorují zdravotní aplikace na mobilních telefonech. Devadesát procent z nich data ukládá a může je i prodávat.
Od roku 2025 plánuje systémově financovat školní psychology, na které doposud školy získávaly finance z evropských peněz. Chce také více podpořit třídnické hodiny a změnit se má i vzdělávání učitelů.
Možná i vy jste dělali práci snů a věnovali jste jí většinu času. Jenže se dostavila nespavost, nechuť k jídlu, obrovská únava nebo zdravotní problémy. Možná i u vás jde o depresi a syndrom vyhoření.
Mnohdy do problémů zapadneme bez vlastního přičinění. Co však lze ovlivnit, je přístup ke stresovým situacím a mimo pozitivního myšlení je tu možnost pohlazení duše chutí výborné stravy.
Novinářka Šárka Seydler Kabátová zastavuje na ulicích mámy malých dětí a ptá se jich, jak se mají. „Nejčastější odpověď je ‚Mám se krásně, ale…‘. Ty ženy jdou vždycky rovnou do tématu,“ říká.
Frýdecko-místecký spolek Podané ruce své canisterapeuty posílá do asi 49 zařízení v regionu. „Lidé zjistili, že canisterapie je opravdu přínosem,“ říká předsedkyně spolku Helena Fejkusová.
U dětí podle lektorky Yuli Chromčenkové pomáhá hra. „Je potřeba zapojit fantazii: Tenhle zvuk padající střely je ve skutečnosti něco jiného, někdo si třeba píská,“ doporučuje.
„Pokud člověk pije, okolí začne tušit, že to není v pořádku. Pokud ale člověk pracuje 16 hodin denně, je ostatními většinou brán jako hrdina,“ vysvětluje v psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor.
Sociální sítě mají na psychiku dětí velký vliv. „Na jednu stranu mohou být fajn pomocníkem. Na druhou stranu ukazují zkreslenou realitu, kterou dítě i dospělí chtějí mít,“ říká Skalická.
Někteří manažeři běžně pracují i na dovolených. „To je průšvih,“ říká terapeutka. „Pak nadávají na mileniály, že nic nechtějí dělat, neberou v noci telefon, neodpovídají na e-mail.“
„Angus otevřeně hovořil o svém boji s duševním zdravím a doufáme, že jeho smrt může být pro ostatní připomínkou, že v tom nejsou sami,“ píše v jeho rodina prohlášení.
V centru se starají hlavně o vojáky zraněné na frontě. Kvůli zaminovaným oblastem na východě Ukrajiny ale podle zdejších zdravotníků potřebují stále častěji pomoc a péči i civilisté.
„Nejradikálnější únik je sebevražda nebo pokus o ni, což má řada klientů za sebou,“ popisuje lidi s hraniční poruchou osobnosti terapeut Martin Klement.