Princip je jednoduchý: zájemce přispívá rok na výsadbu jednoho stromu, nejčastěji 19 eur měsíčně, a za nějakých padesát let získá peníze z jeho výnosů.
Hrad z 13. století je dominantou oblasti zvané Morbihan nedaleko historického města Vanes. Převyšuje všechny okolní vesničky a je vidět i z nedaleké pláže.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?
Stovky až tisíce metrů pod mořskou hladinu je voda nebezpečně studená a málo okysličená. Přesto se někteří predátoři do těchto vod vydávají. Proč to dělají?
„Řekl bych, že to až taková katastrofa není, protože takový požáry se v Národním parku Českém Švýcarsku dějí v podstatě každoročně, pokud není extrémně deštivé léto,“ říká botanik Adámek.
Slavná thajská zátoka Maya Bay z filmu Pláž je opět přístupná turistům. V roce 2018 místo znepřístupnily thajské úřady. Lidé vážně poškozovali tamní ekosystém.
Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují.
Změny klimatu přichází až příliš rychle. Kromě tání ledovců tak dochází také ke změnám podoby Alp. V budoucnu mohou tyto změny znamenat vyhynutí dalších druhů, varuje biolog Michael Bahn.
Hrochy si do Kolumbie nechal v 80. letech dovézt slavný narkobaron Pablo Escobar. S úpadkem jeho drogového impéria se ale zvířata dostala do volné přírody, kde se od té doby výrazně rozmnožila.
Třem čtvrtinám druhů žraloků přitom hrozí vyhynutí. „Je to zlé. Až se mi chce brečet. Jestli to takhle půjde dál, všechny je nezachráníme,“ řekla mořská bioložka Melissa Christina Márquezová.
Zachování rezervy do budoucna omezí případné velké projekty na území, kterým by labská část koridoru vedla, pro případ, že by stát později rozhodl i o připojení Labe ke koridoru.
Kůrovec skutečně může mít pozitivní vliv na rozmanitost druhů v lese. Na padlých stromech se často začnou objevovat jiné druhy brouků nebo třeba houby.
V Lipenské přehradě je více ryb. Ukázal to týdenní průzkum jihočeských hydrobiologů. Největší nárůst zaznamenali u cejnů, cejnků a candátů. Obnova jejich populace souvisí zřejmě s ochrannými opatřeními posledních let. Výzkum by měl zároveň přispět ke zkoumání vlivů globálního oteplování na vodní ekosystém.
Velmi nevšední krok se rozhodl udělat australský Světový fond na ochranu přírody. Ten v současnosti shání 100 tisíc dolarů na koupi licence na lov ryb, zejména žraloků, podél Velkého korálového útesu. Sítě, které zde podle ochránců přírody pochytají tisíce ryb ročně, chtějí odstranit a tím žraloky i další ryby chránit. Jejich záměr kritizují australští rybáři a další ochranářské organizace.
Na území Antarktidy se podle nových zjištění stále častěji dostávají semena cizích rostlin, které by mohly ohrozit původní druhy. Ročně do Antarktidy přijede asi 40 tisíc návštěvníků, kteří většinou nechtěně přivezou semena zachycená na oblečení.
Ekologická havárie komplikuje dopravu v Karviné. Důlní vody unikají do potoka Doubravská stružka. Vzniklá pěna se dostává i na hlavní tah spojující Karvinou s Ostravou.
Turbulence vytvářené lodními šrouby zřejmě citelně narušují vodní ekosystémy. Při každé otočce přijde o život velké množství drobných korýšů, kteří jsou základem potravního řetězce.
Korálové útesy ničí extrémní horka, varuje americký list New York Times. Letošní vedra zvýšila nebezpečí jejich postupného úhynu. Další příčinou je vyšší kyselost vody způsobená oxidem uhličitým v atmosféře. Ve hře je celý rozsáhlý ekosystém korálových útesů.
