Severoatlantická aliance se na summitu potýká s několika problémy. Hlavním aktérem je Turecko, které chce nakoupit zbraně od Ruska a nesouhlasí s určením aliance, kdo je a kdo není terorista.
Erdogan se tento měsíc zúčastnil připomínky výročí smrti Mustafy Kemala Atatürka. Generála, který porazil britská vojska a jejich spojence v bitvě u Gallipoli a později stál u zrodu moderního Turecka.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí složil prezidentskou přísahu. V zemi začal platit prezidentský systém, vláda podle nové ústavy nepotřebuje premiéra a má méně ministrů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu Merkelovou a další „nepřátele Turecka“.
Rok po neúspěšném puči pokračují v Turecku čistky mezi státními zaměstnanci. Erdogan má silnou podporu asi poloviny obyvatel, ta druhá se ho ale bojí. Otázkou je, jak se tento poměr vyvine.
Turecký prezident v projevu k prvnímu výročí neúspěšného pokusu o puč ocenil civilisty, kteří bojovali se vzbouřenci, a slíbil, že potrestá zrádce. Obnoví trest smrti, až ho parlament odhlasuje.
Turecké letectvo ve středu bombardovalo pozice kurdských milic YPG na severu Sýrie. Podle prohlášení turecké armády totiž Kurdové ohrožovali povstalecké jednotky, které podporuje Ankara.
Premiér Iráku Hajdar Abádí prohlásil, že izolace nepostihuje vládnoucí režim, ale obyčejné lidi. S blokádou nesouhlasí ani další země v regionu. Odmítá ji také Jordánsko, Omán, nebo Turecko.
Ještě před několika dny bojoval s Oklahomou v play-off NBA, teď už má Enes Kanter basketbalové prázdniny, ale zaletět si na dovolenou nemůže. Doma v Turecku mu totiž zablokovali cestovní pas.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan udělil občanství malé Syřance Baně Abdové. Tu celosvětově proslavily tweety z obklíčeného Aleppa. Její aktivní veřejné působení ale vzbuzuje i pochybnosti.
Turecký prezident označil za historické nedělní referendum, které vyznělo ve prospěch změn posilujících pravomoce hlavy státu. Dále rovněž uvedl, že začne jednat o obnovení trestu smrti.
Před tureckým konzulátem v Bruselu bylo ve čtvrtek při střetech mezi příznivci a odpůrci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zraněno několik lidí, kteří tam přišli hlasovat v tureckém ústavním referendu. Informovala o tom belgická média.
Turecko může po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. V sobotu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.
Asi 5000 lidí v sobotu ve švýcarském hlavním městě Bernu demonstrovalo proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ankara si kvůli protestu, kterého se zúčastnili Kurdové, Turci a příznivci levicových stran, předvolala náměstka švýcarského velvyslance, informovala agentura Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu podle agentury Reuters prohlásil, že se Evropané nebudou moci nikde ve světě bezpečně pohybovat po ulicích, pokud Evropa nezmění svůj postoj. Už v úterý Erdogan oznámil, že přehodnotí vztahy své země s Evropskou unií po dubnovém tureckém referendu o posílení pravomocí hlavy státu.
Turečtí ministři se možná ještě pokusí pokračovat v agitační kampani v Německu před dubnovým referendem o posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Uspořádat by tam mohli velké shromáždění, sdělil v neděli podle agentury Reuters Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin.
Šéfové vlád Německa a Nizozemska, Angela Merkelová a Mark Rutte, loni Ankaře slíbili, že Evropa ročně přijme z Turecka 150 000 až 250 000 syrských uprchlíků. Tvrdí to novinář listu Die Welt Robin Alexander, který o vyjednávání dohody mezi Evropskou unií a Tureckem o migraci napsal knihu. Tu představí v pondělí v Berlíně. Ankara si mezitím v reakci na diplomatickou roztržku s Amsterodamem předvolala nizozemského velvyslance.
Zahraniční noviny téměř po celé Evropě řeší spor mezi Nizozemskem a Tureckem. To trvá na omluvě kvůli zákazu vstupu pro dva turecké ministry do Nizozemska. Oba politici chtěli přesvědčovat své krajany, aby v tureckém referendu hlasovali pro zavedení prezidentského systému. Úřady jim to ale nedovolily s odůvodněním, že by mítinky posílily napětí před tamními parlamentními volbami. „Nizozemsko je jen další zemí, která dokazuje, že se nacismus vrací do Evropy,“ píše se třeba v pondělním vydání tureckého deníku Daily Sabah.
Německo-turecký novinář Deniz Yücel držený ve vazbě v Turecku je německý agent a podporuje kurdské separatisty. Řekl to v pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Do turecko-německých vztahů zasáhla další kauza. Turecký soud poslal do vazby dopisovatele německého listu Die Welt. Úřady korespondenta Denize Yücela zadržují už dva týdny. Podle tureckých zákonů v ní může být až pět let. Novinář má turecké a německé občanství. Vláda v Berlíně proti rozhodnutí protestuje a označila ho za nepřiměřené. Ankara Yücela podezřívá z členství v teroristické organizaci a ze zneužití dat.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal kontroverzní návrh ústavního zákona, který výrazně posílí jeho pravomoci. Musí jej však nejprve schválit občané v referendu, které Erdogan stanovil na 16. dubna, píše agentura AFP. Kritikové zákon považují za další krok směrem k vládě jediného muže, zatímco podle jeho zastánců jen zefektivní vládu stejně, jako je tomu ve Francii nebo Spojených státech. Co se má podle navrhovaného zákona vlastně změnit?
Německá kancléřka Angela Merkelová varovala v Ankaře před omezováním demokracie. Kritizovala tak plánované posílení prezidentských pravomocí i tvrdý postup tureckých úřadů vůči opozici a lidem podezřelým z účasti na červencovém pokusu o puč. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté. Politička se v Ankaře sešla s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a setkala se i se zástupci opozičních stran.
Turecko učinilo krok ke kontroverzním změnám ústavy, které prosazuje prezident Recep Tayyip Erdogan. Parlament v noci na úterý odsouhlasil debatu o reformě, která by zemi posunula k prezidentskému systému, napsala agentura DPA.
Turecká policie v pondělí rozháněla slzným plynem a vodními děly stovky demonstrantů před parlamentem v Ankaře, kde lidé protestovali proti chystaným změnám ústavy. Informují o tom zahraniční média. Parlament začal v pondělí projednávat návrh vládní strany, který má v zemi zavést prezidentský systém. Změny prosazuje prezident Recep Tayyip Erdogan, který vládne už 14 let, nejprve jako premiér a nyní přes dva roky jako prezident.
Turecké úřady propustily z práce v rámci čistek po loňském údajném pokusu o státní převrat dalších více než 6000 lidí a zakázaly činnost dalším desítkám organizací. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na oficiální vládní věstník, který byl zveřejněn v noci na sobotu.
Turecko se nepotřebuje stát členem Evropské unie za každou cenu a může se připojit k asijskému bezpečnostnímu bloku, vedenému Ruskem a Čínou. S poukazem na možný obrat Turecka k Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO) to řekl novinářům turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. Obyvatelstvo na Blízkém východě, v Africe i na Balkáně prý na někdejší tureckou nadvládu nevzpomíná ve zlém. Erdogan to ve čtvrtek řekl v istanbulském Atatürkově mauzoleu.
