Český europoslanec Ivan David (SPD) tvrdí, že nedávné usnesení Evropského parlamentu zneplatňuje Ústavu České republiky. Toto tvrzení vyvrací iROZHLAS.cz v dalším díle seriálu OVĚŘOVNA!
Europoslanci loni mohli strávit celkem 55 dní hlasováním na plenárních schůzích ve Štrasburku či v Bruselu. Z jednadvaceti českých zástupců v Evropském parlamentu neměl stoprocentní docházku nikdo.
Poslanci naráží na rozhodnutí Evropské komise, která v prosinci uvolnila Budapešti přes 10 miliard eur (250 miliard korun). To je asi polovina evropských financí, které má Budapešť zmražené.
Evropský parlament většinou 496 hlasů ku 70 přijal rezoluci odsuzující snahy vlády premiéra Roberta Fica. Ta usiluje o změnu slovenského trestního práva a zrušení Úřadu speciální prokuratury.
Podle vyjádření Spolu by Kalouskova nominace znamenala zařazení kontroverzní postavy, ale také porušení dohody nezařazovat níže na listinu adepty s potenciálem získat hodně preferenčních hlasů.
Evropským parlamentem otřásl před rokem obří korupční skandál – „Katargate“. „Neměli bychom se na to dívat jen jako na problém několika zkažených jablek v celém košíku,“ domnívá se Shari Hindsová.
„Chtěl bych, abychom daňové zvýhodnění rodin s více dětmi realizovali ještě do konce volebního období. Ostatně je to priorita, kterou máme ve společném programovém prohlášení vlády,“ říká Jurečka.
Většinu politiků a dalších lidí ve vlaku podle zdrojů Politica nechtěná zajížďka pobavila, někteří chtěli dokonce vystupovat a dožadovali se vstupenek na atrakce.
„Pro europoslance jsou spory prostorem ke zviditelnění před nadcházejícími volbami,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz politolog Vít Hloušek a připomněl blížící se eurovolby v červnu 2024.
Dalším z lídrů, o kterém bude užší vedení Starostů rozhodovat, má být bývalý poslanec a místopředseda hnutí Jan Farský, který o svém záměru už dříve hovořil pro iROZHLAS.cz.
„Není to luxusní dovolená,“ dušuje se Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz komentuje okolnosti svých deseti výjezdů do zahraničí, které spolufinancovala zvací země.
Server iROZHLAS.cz zmapoval výjezdy českých europoslanců financovaných třetími zeměmi. Z 21 zástupců benefitu využilo pouze sedm, kteří vyjeli 17krát. Polovinu cest obstaral lidovec Tomáš Zdechovský.
Pro rezoluci, která označuje Rusko za stát podporující terorismus, se vyslovilo 500 ze 750 europoslanců. Zároveň apelovali na zařazení například Wagnerovy skupiny mezi teroristické organizace.
Změna zákona mohla usnadnit zdravotníkům ze zahraničí zapojení do praxe. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Schválený text je reakcí na dubnové zveřejnění konečné auditní zprávy Evropské komise, podle níž je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i poté, co jej vložil do svěřenských fondů.
Europoslanci v návrhu rezoluce vyzývají Evropskou komisi, aby dala po zveřejnění závěrečné zprávy auditu jasně najevo, jaké kroky mají následovat. Chtějí tak zabránit zneužívání evropského rozpočtu.
„Když se podívám zpětně, celá sociální politika ANO je jako okopírovaná od sociální demokracie. My tam nedáváme nic ze svých původních představ,“ řekla Deníku N Maxová.
„Během čtrnácti dnů jsem dostal několik tisíc výhrůžek,“ popsal europoslanec Tomáš Zdechovský. Výhrůžkám smrtí čelili i další členové kontrolní mise EU kvůli čerpání dotací v Česku.
Na konci minulého týdne Prahu navštívila delegace výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Europoslanci tu zjišťovali, jak Česko nakládá s unijními dotacemi.
V Evropském parlamentu ve Štrasburku se tento týden už neukázali britští poslanci. Zbyly po nich prázdné kanceláře a křesla v sále. Část z nich ale obsadili poslanci z jiných zemí.
Například pro Jonathana Bullocka je, podobně jako pro jeho stranického šéfa Nigela Farage, brexit splněným snem. Přiznává ale, že mu práce v Bruselu bude trochu chybět.
Europoslance bude zřejmě zajímat, jak Praha zareagovala na doporučení, která Česko dostalo v roce 2014 po předchozí návštěvě členů výboru. Nová mise výboru je předběžně plánovaná na konec února.
Ursulu von der Leyenovou v úterý odmítli europoslanci za ODS, součásti konzervativní frakce ECR. Jan Zahradil připomněl, že Němka se rozhodla opřít především o socialisty a krajní levici.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont pro něj poslal do Španělska svého právníka. Úřady mu ale řekli, že si ho Puigdemont může vyzvednout pouze osobně. Ten ale ve své vlasti obviněn ze vzpoury.