Kandidátku Starostů do voleb do Evropského parlamentu v příštím roce povedou někdejší poslanec a místopředseda hnutí Jan Farský a bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová.
Nerudová by chtěla změnit pohled na Evropský parlament a skepsi, že nemůžeme ovlivnit dění v Evropské unii. Evropskou politiku vnímá jako důležitou součást té národní.
Z regionálního uskupení je STAN třetí největší sněmovní stranou. „Když chcete být vidět, musíte bušit do stolu. To Starostům není vlastní,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz místopředseda hnutí.
Starostové řeší dilema, kam se po eurovolbách přiklonit. „Liberální STAN“ totiž nyní sedí ve středo-pravicové Evropské lidové straně (EPP), nikoliv v liberální frakci Renew.
Ani ne dva roky od voleb stoupla podle průzkumů podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo na dvojnásobek a na rozdíl od nepopulární „semaforové“ spolkové vlády jí preference stále rostou.
„V Evropském parlamentu jsem devět let prosazovala liberální politiku. A vidím, že hnutí ANO se teď vydává konzervativním, národoveckým směrem,“ vysvětlila svůj pohled Dita Charanzová.
Ministerstvo vnitra postupovalo správně, když pro volby do Evropského parlamentu nezaregistrovalo Moravskou a Slezskou pirátskou stranu. Nesplnila formální podmínky pro kandidaturu.
„Pozice ČR není, myslím, výrazně oslabena. Zároveň jsem přesvědčen, že musíme dělat vše pro to, abychom situaci partnerům vysvětlili,“ říká ministr zahraničních věcí Petříček.
„Nemáme kandidáta na Evropskou komisi, nemáme konkrétní kandidáty, jde o výběr toho nejlepšího pro všechny,“ řekl Babiš a zdůraznil, že V4 takové ambice nemá.
Hnutí ANO skončilo sice na pásce s náskokem první, ale to především kvůli rozdrobenosti pravicové opozice. Dušičky dokáže lákat na Babišovu hyperaktivní osobnost, ale hůře už mu jde práce s tématy.
Do vyjednávání šéfů unijních států chce výrazně zasáhnout francouzský prezident Emmanuel Macron. Spolu s většinou ostatních lídrů nechce na automatickou nominaci z volebních lídrů přistoupit.
Eurovolby přes ztrátu desítek mandátů vyhrála Evropská lidová strana, do jejíchž řad kromě jiných patří také zřejmě nejvlivnější člen Evropské rady, německá kancléřka Angela Merkelová.
Dezinformace v Česku před eurovolbami nehrály větší roli, i když se některé objevily. Hlavně je šířily domácí subjekty, říká Jonáš Syrovátka. Důvodem je obecně nižší zájem o Evropskou unii.
Ve Švédsku jasně zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 23,6 procenta hlasů, v Dánsku Liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena (23,5 procenta).
Volby s nejvyšší účastí za posledních 20 let přinesly i vzestup ekologických a nacionalistických nebo populistických stran. Jak vypadala atmosféra ve volebních štábech v Evropě?
Brusel/Praha||ako, ČTK|Volby|Sledovali jsme online
Eurovolby vyhrálo ANO premiéra Andreje Babiše.Levicové strany propadly. Dvě hlavní frakce v europarlamentu oslabily. A posílili ekologické, nacionalistické či populistické strany. Sledujeme online.
Jak volby hodnotí analytik Českého rozhlasu Filip Nerad a náměstek ministra zahraničních věcí Aleš Chmelař? Poslechněte si speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.
Očekává se i oslabení sociálních demokratů. Skutečným vítězem by se tak mohli stát opoziční Zelení. Na pokračování vlády velké koalice by podle většiny odborníků hlasování zásadní vliv mít nemělo.
Poslední zemí osmadvacítky, kde se uzavřely volební místnosti, byla Itálie. Ze zemí chodí zprávy o vyšší volební účasti, podle některých analytiků by letošní volby mohly evropskou politikou otřást.
V některých krajích podle předběžných odhadů účast překročí 20 procent. Extrémem je Český Jiřetín v Krušných horách na Mostecku, kde hlasovalo 50 procent voličů.
Volby do Evropského parlamentu úderem druhé hodiny odpolední v Česku skončily. V neděli k volebním urnám přijdou občané zbývajících 21 států unie. Dění sledujeme v online reportáži.
Radiožurnál a Český rozhlas Plus vysílaly superdebatu, osmi zástupců stran s největší šancí uspět v eurovolbách, kterou pro vás iROZHLAS.cz sledoval online.