Není to tak dávno, co se premiéři zemí Evropské unie dohodli na gigantickém, 750 miliard eur čítajícím, balíku na překonání hospodářských důsledků koronavirové pandemie.
Ministerský orgán Eurozóny zvolil za nového předsedu irského ministra financí Paschala Donohoea. Ten povede euroskupinu v době, kdy bude rozhodovat o podobě balíku na obnovu ekonomiky po pandemii.
Ve svých několika veřejných vystoupeních se Merkelová dokázala velmi dobře trefit do očekávání široké veřejnosti. Odměnou jí za to je neohrožené prvenství v žebříčcích popularity německých politiků.
Pokud se podaří tento plán zrealizovat v jakž takž navržené podobě, bude to signál, že je Evropská unie, navzdory vší skepsi z posledních týdnů, přece jen schopná solidarity.
Debatu o důvodech neúčasti rozpoutalo tvrzení médií, že ministryně na jednáních chybí kvůli špatné jazykové vybavenosti. To šéfka resortu odmítla. Později ale přiznala, že má s angličtinou problémy.
Toto rozhodnutí se ale netýká nově ohlášeného programu ECB pro boj s ekonomickými dopady koronavirové krize, který zahrnuje nákupy dluhopisů a dalších aktiv za 750 miliard eur.
Ministři financí Evropské unie se 9. dubna dohodli na záchranném balíčku v objemu 540 miliard eur z prostředků ESM. Peníze mají pomoci k zotavení ekonomik zasažených koronavirovou krizí.
Na rok 2021 už ale Mezinárodní měnový fond očekává citelné oživení, růst hrubého domácího produktu by měl v Česku dosáhnout 7,5 procenta. Globální ekonomika vykáže růst o 5,8 procenta.
Svět po pandemii koronaviru nebude jako dřív. Na tom se shodují nejen futurologové. Pro budoucí podobu mezinárodních vztahů se nabízejí dva extrémní scénáře.
Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k „excelentní dohodě“, která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur, tedy 14 bilionů korun.
Zavedení koronabondů podporuje i Francie, Irsko nebo bohaté Lucembursko. Celkem jejich emisi zatím žádá devět z 19 členů eurozóny. Mezi jejich stoupence patří také šéfové klíčových unijních institucí.
New York je podle Švejnara smutný příklad toho, jak to vypadá, když se testování lidí odloží. Čísla nakažených odhalují nejen nové případy, ale i ty, které dosud nebyly známy.
Čeští poslanci musí posvětit podpůrná ekonomická opatření, kterými chce česká vláda vynahradit ekonomické ztráty a podpořit strádající zaměstnance, firmy i živnostníky.
Tempo růstu hrubého domácího produktu eurozóny v loňském roce zpomalilo na 1,2 procenta z předloňských 1,8 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Podle nové analýzy loni ekonomika rostla nejpomaleji od krize. Tempo růstu má letos mírně stoupnout na 2,5 procenta. Ekonomiku ovlivňují nejistoty v zahraničním obchodě a geopolitické napětí.
Evropské unii si je „každá okurka rovna před zákonem. Rovny před zákonem jsou si i měny členských států, sdružených v eurozóně. Pouze občané Evropské unie si před zákonem rovni nejsou.“
„Zastánci vrtulníkových peněz mají za to, že lidé by s bezpracně získanými penězi více spotřebovávali a investovali, což by roztočilo kola ekonomiky, a pomohlo jí to z krize,“ píše Lukáš Kovanda.
Euro ve středu vůči dolaru kleslo až na 1,1128 USD, tedy na nejnižší úroveň od 30. května. Později však část ztrát smazalo a kolem 17.00 SELČ se prodávalo za 1,1140 USD.
V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je ale zadlužení Francie těsně pod 100 procenty. Stále tak daleko zaostává za 133 procenty v případě Itálie.
Bankovní rada České národní banky ve středu nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech.
