Výpočty MF vycházejí z konzervativních odhadů, podle kterých by růst ekonomiky Velké Británie v případě brexitu bez dohody zpomalil letos o pět procentních bodů.
Eurozóna se v poslední době potýká s negativními důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z EU.
Pětiseteurová bankovka patří celosvětově k bankovkám s nejvyšší nominální hodnotou. Důvodem ukončení vydávání jsou obavy, že je využívají zločinci a militantní skupiny k financování svých aktivit.
MMF rovněž poukázal na stoupající úrokové sazby a varoval, že situaci by mohl zkomplikovat případný odchod Británie z Evropské unie bez dohody nebo překvapivě prudké zpomalení růstu čínské ekonomiky.
Kontury budoucnosti narýsuje finální rozuzlení brexitu, květnová dohoda o dalším fungování bloku, volby do Evropského parlamentu i jmenování nové Evropské komise.
Zadlužení Německa se v příštím roce má poprvé po 17 letech dostat pod 60 procent HDP, tedy limit stanovený takzvanými konvergenčními kritérii, která musí dodržovat členové eurozóny.
Lídři členských zemí Evropské unie jednali na vrcholném setkání i o budoucí podobě eurozóny. Základem pro jednání je návrh Francie a Německa na vytvoření jednotného rozpočtu pro státy platící eurem.
„My jsme v pohodě a myslím, že kdyby se náhodou něco stalo, tak já považuju intervence České národní banky za blahodárné pro naši ekonomiku,“ uvedl premiér v demisi.
Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích.
Podle něj Evropa potřebuje novodobý Marshallův plán, který by pomohl lidem přímo v jejich zemích, například v Sýrii. Andrej Babiš rovněž vyzval Evropskou unii, aby brala obavy České republiky vážně.
Jediným kandidátem do funkce viceprezidenta Evropské centrální banky (ECB) je před pondělním jednáním ministrů financí zemí eurozóny španělský ministr hospodářství Luis de Guindos.
Eurozóna i celá Evropská unie loni rostly nejrychleji za poslední desetiletí a i nadále je čeká solidní a trvající expanze. Tempo růstu sice letos v obou regionech mírně zpomalí na 2,3 procenta.
Bulharsko se zapojí do evropského mechanismu úrokových sazeb ERM-2 do letošního června. V režimu ERM-2 musí měna země, která chce vstoupit do eurozóny a zavést euro, strávit alespoň dva roky.
Český ministr financí Ivan Pilný za hnutí ANO nepodporuje, aby Česko bylo pouze pozorovatelem v eurozóně. Za přínosnější považuje, aby se v ní aktivně zapojovalo do debat.
Nakolik se přimknout k takzvanému jádru Evropské unie? Zda, kdy, a jestli vůbec přijmout společnou měnu? Právě tato dilemata se řeší ve státech, které se členy unie staly až po roce 2000.
K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval ve svém projevu francouzský prezident Macron. Členské země Evropské unie by podle jeho představ měly prohloubit spolupráci v zahraniční a migrační politice.
Ke členství v eurozóně není podle předsedy euroskupiny Jeroena Dijsselbloema možné nikoho nutit. Souhlasí ale s jejím rozšířením, pokud nečlenské země splní podmínky pro vstup.
Před nelehkým úkolem stojí velvyslanci, kteří se shromáždili na setkání se svými vládními politickými šéfy. Měli by naplnit zadání, kterého se jim dostalo a které vychází z vize jejich šéfů.
Nový centrální bankéř Marek Mora se už také vyslovil k otázce eura, konkrétně prohlásil, že by se s ním nemělo spěchat. Od člena bankovní rady České národní banky to nepřekvapí.
Mezinárodní věřitelé připravují různé možnosti zmírnění dluhové zátěže Řecka, včetně varianty, že evropský záchranný fond ESM převezme úvěry, které zemi poskytl Mezinárodní měnový fond.
Pro Marine Le Penovou už není prioritou vystoupení z eurozóny a chce se zaměřit především na bezpečnost a boj proti terorismu. Nový postoj má přitáhnout pravicové voliče i část politického středu.
Eurozóna má možná poslední příležitost dohodnout se s Řeckem na dokončení kontroly jeho reforem. Na ní závisí vyplacení dalších peněz ze záchranného fondu, které Atény potřebují do léta ke splacené části svého dluhu. Kvůli nadcházejícím volbám v Nizozemsku a Francii ale hrozí, že země eurozóny nutná opatření neschválí včas.
Řecko musí urychlit přijímání reforem, jinak nedostane další část mezinárodní finanční pomoci. Atény k tomu v pátek vyzvali ministři financí eurozóny na jednání v Bratislavě. Řecko tak nedostane další část pomoci ve výši víc než 75 miliard korun, pokud do konce září nesplní všechny podmínky uložené zahraničními věřiteli.
Řecko podle řady ministrů financí států platících eurem splnilo podmínky pro udělení další části záchranné půjčky. Ministři to řekli před začátkem své dnešní schůzky v Bruselu. Podle očekávání by tak měli rozhodnout o vyplacení už dohodnuté půjčky Řecku až za 11 miliard eur, tedy za zhruba 300 miliard korun.
Země eurozóny dnes nejspíš schválí dalších 11 miliard eur na pomoc Řecku. Na uvolnění zhruba 300 miliard korun by se podle očekávání měli na schůzce v Bruselu shodnout ministři financí států platících eurem. Řecko v minulých dnech splnilo všechny potřebné podmínky pro to, aby mohlo už dřív dohodnuté půjčky dostat.