„Přijde mi to jako nález úžasného pokladu, bohatství, dalšího průhledu do minulosti,“ říká bioložka Pilátová. Zkamenělin se našly ve vrstvách časově zatím nejblíž celosvětové ekologické katastrofě.
Vědci odhadují, že někdy před 20 miliony let se napřímila společnému předkovi člověka a dalších lidoopů postava. Začal se zavěšovat za ruce na stromy. Chůze po dvou se nejspíš objevila mnohem později.
Vědci provedli geologické vrty v regionu východní Afriky, a to i v oblastech, kde se dřív našly fosilní pozůstatky dávných předků a příbuzných člověka, homininů.
Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.
Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů.
Autoři nové studie na fosiliích pravěkých rostlin porovnávali tvarovou rozmanitost, zapisovali si, kolik druhů orgánů, pletiv a struktur se najde na konkrétním květu.
„Od ostatních lidoopů nás odlišuje to, že ženy pokračují ve zdravém a produktivním životě dlouho poté, co přestanou být plodné. Jsme jediní primáti, kteří to mají,“ říká antropoložka Hawkesová.
Návštěvnicí Národního muzea si budou moct po pěti letech opět prohlédnout legendární kostru plejtváka myšoka. K vidění je spolu s dalšími 1500 předměty v rámci nové stálé expozice Zázraky evoluce.
Pozůstatek takzvaného Dračího muže má podle týmu odhalovat novou větev rodokmenu lidí, kteří stojí mezi neandrtálcem a moderním člověkem neboli Homo sapiens.
„Dnes místo sběru nebo lovu zaparkujeme na parkovišti před hypermarketem, vezmeme si košík, o který se opřeme, objedeme regály a máme hromadu vysoce kalorických potravin,“ říká Petr.
Jsou to paraziti v nejširším významu toho slova: od svých hostitelů si půjčují všechno kromě genetického kódu, který je dělá tím, čím jsou. A nadbytek virů dokazuje, že se jedná o úspěšnou strategii.
Ze studie několika univerzit vychází, že lišky v příměstských oblastech začínají vypadat jinak než lišky venkovské. Příměstských liškách se totiž změnšuje mozek a čenich.
Spis se plným názvem jmenuje O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život. Jeho teorie evoluce byla později mnohokrát modifikována.
Dnes prý vědcům nepřijde nijak zvláštní, že neandrtálci vymřeli. „Ale záhada je, proč je homo sapiens jediný, kdo přežil a proč byl tak úspěšný,“ říká biolog Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.
Různost tempa mutací u člověka a lidoopů může změnit odhad načasování toho, kdy se začal oddělovat člověk od šimpanzů. Posunulo by se tak i datování, kdy se začali lišit neandrtálci a homo sapiens.
Leguáni se na ostrov Santiago dostali poprvé po bezmála dvou stech letech. V 19. století vyhynuli kvůli predátorům, které tam zavlekli evropští kolonizátoři.
Čeští vědci významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy. Mezinárodní tým se jí zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš.
Přečtěte si sobotní přehled tisku sestavený Radiožurnálem. Zvířata i květiny se čím dál lépe přizpůsobují životu ve městech, píší LN. Právo zase poukazuje na množení funkcionářů ve sněmovně.
Zmutovaní tvorové, kteří se vynořují z podzemí velkoměsta, jsou spíše námětem brakové literatury nebo béčkových hororů. Přesto nemusí jít vždy jen o fantazii.
Papoušek kakadu palmový umí pomocí speciálně vyrobených nástrojů bubnovat a láká tak samičky. Vědcům se po několikaletém snažení podařilo pořídit videozáznam tohoto ojedinělého chování.
