Muži a ženy žárlí jinak a v jiných situacích. Podle sexuoložky Kateřiny Klapilové za to může evoluce. Žárlivost může ovlivňovat spokojenost v partnerství i to, zda svazek déle vydrží.
Rozvoj a rozšiřování měst ovlivňuje evoluci přírodních druhů důležitých pro člověka. Tým vědců ze Spojených států, Británie a Chile zaznamenal změny u stovek rostlinných i živočišných druhů na všech světadílech kromě Antarktidy. V městských oblastech se podle srovnávací studie druhy měnily výrazně rychleji než v divoké přírodě.
Přibližně před 50 až 100 tisíci lety zažíval na indonéském ostrově Flores nejlepší období speciální lidský druh nazvaný podle svého původu Homo floresiensis. Jeho příslušníci lovili zvěř a vyráběli nástroje, podobně jako ostatní lidé. Na rozdíl od nich ale měřili něco málo přes metr.
Rychlost lidského páření může být zodpovědná za chybějící pyjovou kost. Alespoň to tvrdí výzkum zabývající se evolucí zmíněné kosti v lidském penisu, informoval o tom britský deník Guardian.
Porody pomocí císařského řezu začínají ovlivňovat evoluci lidského druhu. Ukazuje to výzkum biologů z vídeňské univerzity. Chirurgický zákrok při porodu má podle nich nepřímý vliv na lidskou genetiku.
Evoluční teorie Charlese Darwina nahlíží na evoluci jako na boj o přežití, ve kterém mohou uspět jen nejzdatnější jedinci. Přirozený výběr v Darwinově podání znamenal, že příroda je vlastně nelítostnou arénou. Richard Dawkins se ale ve své knize Sobecký gen pokusil vysvětlit, jak je možné, že jsou organismy schopny spolupráce. Letos uplyne přesně 40 let od jejího prvního vydání.
Český vědec jako první přinesl důkaz o vzniku křídel u hmyzu. Umožnila mu to cenná zkamenělina, která dlouho ležela v berounském muzeu. Objev byl dílem náhody, a tak trochu i pohodlností předcházející generace vědců.
Přilbice a trny na zádech hmyzího druhu ostnohřbetka jsou zřejmě přeměněný třetí pár křídel. Ten dělá z ostnohřbetek výjimku, jaká na Zemi nebyla posledních 300 milionů let.
Příliv invazivních druhů zřejmě může zabrzdit vznik nových forem života a spustit masové vymírání. Naznačují to události, ke kterým došlo v devonských mořích před 378 až 375 miliony let.
V takzvané Kolébce lidstva v Jihoafrické republice objevili vědci nového předka lidí. Ale, jak řekl britské BBC, objev jako takový si připsal syn jednoho z profesorů, devítiletý Matthew.
Vědci zjistili, že zimní krmení a stále teplejší zimy způsobují u některých ptačích druhů změny tvaru křídel a zobáku. Tvrdí to studie zveřejněná v časopise Current Biology. Ornitology už v 60. letech minulého století zaujala změna migračních tras pěnic, z čehož vědci vyšli. Teď přicházejí se zmíněným výsledkem o biologických změnách.
Americký soud se postavil za výuku evoluce ve školách. Federální soudce ve státě Pensylvánie se vyslovil proti tomu, aby se děti v předmětech zabývajících se vědou, věnovali nábožensky založené teorii stvoření světa nadpřirozenou inteligencí.