Změna přišla po výtkách ze strany průmyslu, mezinárodních investorů a Evropské centrální banky (ECB), podle níž by se některé banky mohly kvůli dani stát zranitelné vůči hospodářskému poklesu.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Inflace v eurozóně byla v květnu 6,1 procenta.
„Z pozice hlavního experta v oblasti organizační a protokolu bude zejména zodpovídat za koordinaci akcí a činností protokolárního charakteru a podílet se na přípravě konferencí,“ popsala mluvčí.
„Nyní se vyplatí počkat, protože pokud Evropská centrální banka dostane inflaci pod kontrolu relativně rychle, není důvod, abychom my byli ostrůvkem s vysokou inflací,“ nastiňuje ekonom Lubomír Lízal.
Původně signalizovala, že hodlá tento měsíc úroky zvýšit o čtvrt procentního bodu. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně.
Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15.00 středoevropského letního času se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru.
Podle viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého je vysoce pravděpodobné, že bude Česká národní banka dál navyšovat úrokovou sazbu. Během roku ale doufá v inflaci dvě procenta.
Ceny energií se v dubnu zvýšily meziročně o 38 procent. Ceny potravin, tabáku a alkoholu jsou vyšší o 6,4 procenta. Největší inflace je v Estonsku, kde zrychlila na 19 procent.
Klienti Sberbank CZ budou vypláceni prostřednictvím vybraných poboček Komerční banky, s níž má Garanční systém uzavřenu smlouvu na zajištění výplaty náhrad pohledávek z vkladů.
„Česko je extrémním případem měnové politiky – ale v dobrém slova smyslu. Naše centrální banka si uvědomuje, že bojovat proti inflaci se musí robustním zvýšením ceny peněz,“ hodnotí Petr Zahradník.
Banka ve čtvrtek oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale bude ekonomiku dál podporovat jinými nástroji, i když už pandemický program skončí.
Evropská banka si od nového vzhledu slibuje, že prohloubí vztah veřejnosti k měně. Zatím se na eurobankovkách objevují pouze imaginární mosty, okna a dveře.
Ceny v poslední době tlačí vzhůru zejména dražší energie a také problémy v dodavatelských řetězcích. Statistický úřad ale zmiňuje i nízkou cenovou hladinu v roce 2020.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok věří, že ve druhém pololetí příštího roku uvidíme rychlý pokles inflačních indexů někam blízko k našemu tolerančnímu pásmu.
Dnes nemá velký smysl psát ekonomický program bez toho, že bude obsahovat přijetí eura. Alternativa asi neexistuje. To se však žádný politik neodváží říct.
Pražská burza zaznamenávala loni a letos značné výkyvy v souvislosti s pandemií covidu-19. Loni v létě burza posílila skoro k hranici tisícovky bodů, na podzim pak s další vlnou následoval propad.
V českém tisku se v úterý dočtete, že jednu z největších IT zakázek pro zhruba padesátku evropských institucí se podařilo získat české firmě. Její hodnota přesahuje miliardu korun, píše deník E15.
Globální ekonomika letos vzroste o 5,8 procenta, což by mělo vymazat většinu loňského propadu. Vyskytl se ale jiný problém: pandemie způsobuje další prohloubení dvourychlostního světa.
Kolem pátečních 21.30 SELČ si euro k dolaru připisovalo 0,7 procenta na 1,2098 dolarů. Dolarový index ve stejnou dobu klesal o 0,6 procenta na 90,82 bodu.