Kandidáti českých politických stran v evropských volbách nemají v porovnání s ostatními zeměmi žádné zkušenosti ve významných funkcích. Vyplývá to z analýzy univerzity v nizozemském Leidenu, kterou zveřejnil internetový deník EUObserver.
Belgičané mají s Evropskou unií kontakt jako lidé v žádné jiné zemi. Většina evropských institucí sídlí v Bruselu, ve městě také žijí tisíce evropských úředníků nebo novinářů. V názorech na EU se většinou shodují, podle průzkumů veřejného mínění patří mezi největší zastánce dalšího sjednocování.
ČSSD na jednání ústředního výkonného výboru potvrdí kandidátku do evropských voleb. Čeká se, že by se na uzavřeném jednání 200členného stranického orgánu mohla otevřít i témata, která trápí členy v regionech, například to, že vedení strany až příliš ustupuje požadavkům koaličních partnerů. V pražském hotelu Olšanka by se mohlo mluvit i o souběhu funkcí poslanců a hejtmanů.
Od Nového roku se otevřel evropský trh práce Rumunům a Bulharům. Zatímco evropský komisař pro práci a sociální věci neočekává dramatickou vlnu přistěhovalců, bavorský premiér Horst Seehofer z CSU varuje před takzvanou emigrací z chudoby a požaduje pro ni přísnější postup. Podle SPD se jedná o populismus.
Volby do Evropského parlamentu vyhrála v Česku ODS před ČSSD. Občanští demokraté dostali 31,4 procenta hlasů, druzí sociální demokraté 22,4 procenta. Přes pětiprocentní hranici se dostali ještě komunisté se 14,2 a KDU-ČSL se 7,6 procenty. Debaklem naopak skončily volby pro Stranu zelených a menší mimoparlamentní strany. Volit přišlo podobně jako před pěti lety 28 procent lidí.
Pravicové a středové strany se těší z překvapivě hladkého vítězství ve volbách do Evropského parlamentu ve většině států sedmadvacítky. Pravicové síly zvítězily ve všech velkých státech: Německu, Velké Británii, Španělsku, Polsku, Francii i Itálii. Strany napravo od středu budou mít v europarlamentu asi o devadesát poslanců více než sociální demokraté a socialisté.
V devět ráno se otevřely volební místnosti taky ve Španělsku. Dosavadní účast není zatím velká, Španělé totiž míří k volebním urnám spíše až odpoledne a navečer. První odhady o volební účasti budou známy odpoledne kolem půl třetí.
Volby poslanců Evropského parlamentu jdou dnes do finále. Své zástupce do jediné přímo volené evropské instituce vybírají občané 19 členských zemí Evropské unie. V některých státech sedmadvacítky už znají předběžné výsledky hlasování. Na Slovensku podle neoficiálních údajů nejvíc křesel získala pravděpodobně strana Směr - sociální demokracie premiéra Roberta Fica. V Irsku podle prvních odhadů nejlépe uspěla středopravá opoziční strana Fine Gael, které je připisováno 30 procent hlasů. Vládní republikáni mají o sedm procent méně.
Ze Slovenska přicházejí první odhady výsledků eurovoleb. Potvrdila se velmi nízká účast, která zřejmě slovenské občany opět zařadí mezi rekordmany v neúčasti. Podle odhadů voliči poslali do europarlamentu pouze zástupce parlamentních stran.
Už podruhé v historii České republiky půjdeme volit do Evropského parlamentu. Novým českým europoslancům v něm připadne 22 z celkového počtu 736 křesel. Voliči rozhodnou nejen o tom, kdo se bude v příštích pěti letech podílet na směřování Evropské unie, ale i a na tvorbě norem evropského, a tím i českého práva. Současně s námi vybírají své zástupce v europarlamentu také Irové. Zítra se k nám připojí i Slováci, Kypřané, Lotyši, Malťané a Italové. Britové a Nizozemci si své kandidáty vybrali už ve čtvrtek.
Nizozemská protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) kontroverzního politika Geerta Wilderse s největší pravděpodobností vstoupí do Evropského parlamentu. Podle jednoho z povolebních odhadů získala ve čtvrtečních volbách přes 15 procent hlasů.
První dvě země Evropské unie začaly volit poslance Evropského parlamentu.
Ráno se začalo hlasovat v Nizozemsku a ve Velké Británii. Britové vybírají 72 poslance a Nizozemci 25 svých zástupců. U nás se začne hlasovat v pátek odpoledne. Celkem zasedne v novém Evropském parlamentu 736 poslanců, tedy méně, než v tom předchozím. Snižování počtu členů tohoto sboru předpokládala nejen Lisabonská smlouva, ale i ještě dnes platná dohoda z Nice.