„Myslím, že jednou z jejích zásadních vlastností je ochota podstupovat extrémní politické riziko jdoucí až na hranu samotného života,“ říká expertka o možné prezidentce Kolumbie Ingrid Betancourtové.
Někdejší kolumbijský prezident a šéf levicové guerilly FARC Rodrigo Londoño předstoupili v bílém, aby v barvě nevinnosti podepsali mírovou dohodu, jež ukončila nejdéle trvající ozbrojený konflikt.
První prezidentské volby v Kolumbii po uzavření mírové dohody s povstalci z hnutí FARC nejspíš vyhraje Iván Duque, kritik této dohody, která v zemi ukončila půl století trvající konflikt.
Kokain desítky let financoval guerillovou válku levicových revolucionářů z hnutí FARC proti kolumbijské vládě. Mírová dohoda, kterou vláda s povstalci podepsala, ale teď slibuje konec víc než půlstoletého konfliktu a otázkou je, kdo převezme úspěšné podnikání, které povstalcům přinášelo do kasy miliardy dolarů. Letošní úroda koky má být navíc ještě větší než obvykle, píše o tom německý server Deutsche Welle.
Kolumbijská vláda a povstalci z organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v Bogotě podepsali novou mírovou dohodu, která má ukončit více než půlstoletý konflikt v zemi. Jde o druhou, upravenou verzi dohody. Tu první odmítli kolumbijští voliči v říjnovém referendu.
Nová mírová dohoda mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) má být podepsána ve čtvrtek. Poté bude dohoda předložena ke schválení Kongresu. Oznámily to obě strany. Předchozí dohodu Kolumbijci odmítli v říjnu v referendu.
Kolumbijská vláda a levicoví povstalci z FARC oznámili uzavření nové mírové dohody. Předchozí smlouvu Kolumbijci odmítli v říjnovém referendu. Vláda i guerilla údajně nově zohlednily připomínky několika různých skupin. Informovala o tom agentura Reuters.
Nobelovu cenu míru získal v pátek kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který vyjednal mírovou dohodu s radikálními levicovými rebely z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie FARC. Dohoda oficiálně ukončila 52 let trvající občanskou válku v zemi, která si vyžádala podle serveru BBC News 260 tisíc obětí a vyhnala z domovů na šest milionů Kolumbijců. Proč nebyl oceněn i vůdce FARC Rodrigo Londoño?
Kolumbijci v nedělním referendu těsně odmítli mírovou dohodu vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - FARC. Pro dohodu se vyslovilo 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly, že dohodu podpoří téměř dvě třetiny voličů. K volebním urnám navíc přišlo jen 37 procent voličů, zemi totiž zasáhly přívalové deště. Kolumbijský prezident po sečtení hlasů výsledky uznal. Mírová dohoda měla ukončit víc než půl století trvající krvavý konflikt.
Obyvatelé jihoamerické Kolumbie budou rozhodovat v nedělním referendu o mírové dohodě, kterou nedávno podepsaly vláda a povstalecká organizace FARC. Dohoda má zajistit návrat do společnosti a účast v politice bojovníkům, kteří často zabíjeli, unášeli či vyháněli lidi z domovů. Pro dohodu bude paradoxně hlasovat i mnoho z jejich obětí.
Kolumbijská vláda a povstalecká levicová skupina FARC dnes podepíšou mírovou dohodu. Ta má ukončit půl století trvající ozbrojený konflikt, který stál životy už 220 tisíc lidí. Do města Cartagena na pobřeží Karibiku přijede patnáct prezidentů i zástupci mezinárodních organizací.
Kolumbijská vláda podepsala mírovou dohodu s největší povstaleckou skupinou FARC. Měla by tak skončit nejdelší guerillová válka na světě, která trvá víc než půl století. Krvavý konflikt stál už životy více než 200 tisíc lidí. Dohoda předpokládá složení zbraní a začlenění bojovníků do společnosti. Musí ji ale ještě schválit parlament a referendum na začátku října.
Kolumbijská vláda a povstalecká organizace FARC podepsali v kubánské Havaně oboustranné příměří. Dohoda je jedním z posledních kroků k řešení krvavého konfliktu, který trvá víc než půl století a stál životy více než 200 tisíc lidí. Podrobnosti o dohodě byly zveřejněny ve čtvrtek a ještě ten den byla dohoda podepsána za přítomnosti generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a řady latinskoamerických prezidentů. Definitivní uzavření míru se očekává v řádu týdnů.
Kolumbijská vláda se dohodla s povstalci na odstraňování nášlapných min a dalších výbušnin. Oblasti, kde jsou položené, bude monitorovat jak armáda, tak povstalecká organizace FARC, se kterou vláda vyjednává mírovou dohodu. Projekt odstranění min bude koordinovat norská organizace.
Kolumbijské povstalecké skupiny zabily v jediný den pět vojáků a tři policisty. Přepadení se stala jen několik hodin před tím, než měl začít neomezený klid zbraní, vyhlášený ve středu ozbrojenci ze skupiny FARC. Ti zaútočili proti početné vojenské hlídce. Policisté zemřeli při jiném útoku menší vzbouřenecké organizace ELN.
V Panamě bylo zatčeno 59 lidí podezřelých z rozsáhlého pašování drog a zabaveny tři tuny kokainu. Kromě toho policisté zadrželi automobily, rychlé čluny a hotovost. Objevili také účty v bankách, přes které se praly peníze. Podle vyšetřovatelů byla do obchodů zapojená i kolumbijská povstalecká skupina FARC a obávaný mexický drogový kartel Sinaloa.
Kolumbijská těžební společnost pozastavila po útoku povstalců těžbu na severu země. Podle firmy Ecopetrol byli v ohrožení její zaměstnanci i obyvatelé v okolí. Nikdo ale neutrpěl zranění. Ozbrojené skupiny v poslední době stupňují útoky na výrobní kapacity v Kolumbii a ohrožují tak mírové rozhovory.
Kolumbijští levicoví povstalci se domluvili s vládou na postupném ukončení ilegálního obchodu s drogami. K významnému posunu došli při mírových rozhovorech na Kubě. Skupina FARC a další ozbrojenci také vyhlásili týdenní klid zbraní.
V Oslu třetím dnem pokračují mírové rozhovory zástupců kolumbijské vlády a ultralevicových povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Obě strany uvádějí, že země potřebuje změnu. Tou by měl být pevný a trvalý mír. Během téměř půl století krvavých bojů zemřelo v Kolumbii asi 129 tisíc lidí, zejména civilistů.
O ukončení téměř padesátiletých krvavých bojů v zemi usiluje kolumbijská vláda i levicoví povstalci. Znepřátelené strany zahájily nový mírový dialog, tentokrát v Oslu. Jedná se už o několikáté jednání. Spolu s Norskem je garantem tohoto mírového procesu Kuba, kde se obě strany sejdou u kulatého stolu 24. října.