„(Pacienti) mají nejčastěji pocit, že mají mnoho léčiv. Jejich dotaz směřuje k tomu, zda všechna léčiva potřebují. Nebo jim některé z léčiv nedělá dobře,“ přibližuje Jana Gregorová.
Jeden z dodavatelů penicilinu do Česka navyšuje a zrychluje dodávky, příští týden by mělo přijít 30 000 balení. Velkou roli v současné situaci podle firem i ministerstva hraje panika.
„Tímto způsobem můžeme dopravit léčivo přímo k rakovině, jenom na místo, kde působit má,“ vysvětluje Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
„Určování polohy atomů v krystalech všech druhů materiálů má zásadní význam pro náš každodenní život. Ovlivňuje nejen funkci léků, ale třeba také vývoj nových součástek pro počítače,“ uvádí Palatinus.
V Česku vyvíjený lék na rakovinu například plic nebo kůže dostal v další fázi studií první pacient. Podali ho lékaři v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.
V Česku je 16 uprchlíků s tuberkulózou. To je výrazně méně, než se čekalo. Pro samotné pacienty je ale často problém sehnat léky kvůli vysoké rezistenci nemoci.
Do splašků se dostávají využitá a nevyužitá antibiotika, a to nejen od lidí, ale i ze zemědělství. Čím více podáváme antibiotik, tím více se bakterie brání, upozorňují vědci.
Makléř Shore Capital Adam Barker uvedl, že AstraZeneca prodala svoje akcie Moderny, aby vydělala na jejich růstu. Akcie koupila v letech 2013 až 2016 a investovala do nich zhruba 400 milionů USD.
Lék společnosti MYR Hepcludex v červenci podmínečně schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky k léčbě infekčního zánětu jater vyvolaného virem hepatitidy D u dospělých trpících cirhózou jater.
„Koupě patentu nám otevírá cestu, podílet se na zajímavém výzkumu s velkým potenciálem pro účinnější a bezpečnější formu léčby této choroby,“ uvedl Richard Weinberg ze Svenox Pharmaceuticals.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie a Johns Hopkins University společně vyvinuli látku, která by v budoucnu mohla léčit rakovinu. Projekt dostal významnou investici 40 milionů dolarů.
Bakterií odolných vůči antibiotikům přibývá - může za to hlavně nadměrná spotřeba takových léků. Lidé je často užívají i při nachlazení, proti kterému jim ale antibiotika vůbec nepomůžou.
Výnos z patentů profesora Holého, který dosáhl už 20 miliard korun, dostává pražský Ústav organické chemie od jedné z největších farmaceutických firem - ta k patentům vlastní práva.
Martin Shkreli je znám především kvůli extrémnímu zdražování léků na toxoplazmózu, a to o 5000 procent. Nyní je před soudem za podvody. Jeho nechvalná pověst hned na začátku odehnala několik porotců.
V roce 2050 můžou miliony lidí umírat na banální infekce. Takový je katastrofický scénář Světové zdravotnické organizace. Stále více bakterií si totiž vyvíjí odolnost vůči antibiotikům.
Ministerstvo zdravotnictví získá pravomoc zakázat nebo omezit vývoz některých léků, aby nechyběly českým pacientům. Poslanci přehlasovali Senát a schválili vládní novelu zákona o léčivech, která tak už čeká jen na prezidentův podpis. Seznam medikamentů budou vytvářet odborníci podle zpráv z lékáren.
"Zlý chlapec farmaceutického průmyslu" Martin Shkreli skončil v policejních poutech. Americká justice ho obžalovala z několika podvodů. Shkreli se pro mnoho Američanů stal symbolem chamtivého vydělávání na lidském zdraví.
Lékárny by už brzy mohly začít nabízet přípravek z hodonínské ropy. Během testování pomohl zlepšit příznaky lupénky a atopického exému už po deseti dnech. Pomáhat by měl i při hojení takzvaného vlka nebo odřenin. Když půjde všechno dobře, první pacienti by si ho mohli koupit už letos.
Experti Světové zdravotnické organizace (WHO) na krizovém mítinku uznali léčbu experimentální látkou Zmapp jako etickou. Léky jsou založené na protilátkách od pacientů, kteří nákazu ebolou přežili, které se syntetizují na tabákových listech. Ani po povolení jich ale nejspíš nebude dostatek.
Bilion korun. Tak vysoká je v přepočtu částka, kterou kanadská farmaceutická společnost Valeant Pharmaceuticals nabízí za americkou firmu, jež vyrábí botox. Za firmu Allergan chce zaplatit téměř 49,5 miliardy dolarů. Poslední dobou se zpráv o velkých majetkových přesunech ve farmacii objevuje čím dál víc.
Z vytvoření největší farmaceutické firmy na světě alespoň prozatím sešlo. Britský podnik AstraZeneca odmítl i poslední vylepšenou nabídku svého amerického rivala, společnosti Pfizer. I 69 miliard liber, tedy 2,3 bilionu korun, je podle Britů málo.