„Koupě patentu nám otevírá cestu, podílet se na zajímavém výzkumu s velkým potenciálem pro účinnější a bezpečnější formu léčby této choroby,“ uvedl Richard Weinberg ze Svenox Pharmaceuticals.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie a Johns Hopkins University společně vyvinuli látku, která by v budoucnu mohla léčit rakovinu. Projekt dostal významnou investici 40 milionů dolarů.
Bakterií odolných vůči antibiotikům přibývá - může za to hlavně nadměrná spotřeba takových léků. Lidé je často užívají i při nachlazení, proti kterému jim ale antibiotika vůbec nepomůžou.
Výnos z patentů profesora Holého, který dosáhl už 20 miliard korun, dostává pražský Ústav organické chemie od jedné z největších farmaceutických firem - ta k patentům vlastní práva.
Martin Shkreli je znám především kvůli extrémnímu zdražování léků na toxoplazmózu, a to o 5000 procent. Nyní je před soudem za podvody. Jeho nechvalná pověst hned na začátku odehnala několik porotců.
V roce 2050 můžou miliony lidí umírat na banální infekce. Takový je katastrofický scénář Světové zdravotnické organizace. Stále více bakterií si totiž vyvíjí odolnost vůči antibiotikům.
Ministerstvo zdravotnictví získá pravomoc zakázat nebo omezit vývoz některých léků, aby nechyběly českým pacientům. Poslanci přehlasovali Senát a schválili vládní novelu zákona o léčivech, která tak už čeká jen na prezidentův podpis. Seznam medikamentů budou vytvářet odborníci podle zpráv z lékáren.
"Zlý chlapec farmaceutického průmyslu" Martin Shkreli skončil v policejních poutech. Americká justice ho obžalovala z několika podvodů. Shkreli se pro mnoho Američanů stal symbolem chamtivého vydělávání na lidském zdraví.
Lékárny by už brzy mohly začít nabízet přípravek z hodonínské ropy. Během testování pomohl zlepšit příznaky lupénky a atopického exému už po deseti dnech. Pomáhat by měl i při hojení takzvaného vlka nebo odřenin. Když půjde všechno dobře, první pacienti by si ho mohli koupit už letos.
Experti Světové zdravotnické organizace (WHO) na krizovém mítinku uznali léčbu experimentální látkou Zmapp jako etickou. Léky jsou založené na protilátkách od pacientů, kteří nákazu ebolou přežili, které se syntetizují na tabákových listech. Ani po povolení jich ale nejspíš nebude dostatek.
Bilion korun. Tak vysoká je v přepočtu částka, kterou kanadská farmaceutická společnost Valeant Pharmaceuticals nabízí za americkou firmu, jež vyrábí botox. Za firmu Allergan chce zaplatit téměř 49,5 miliardy dolarů. Poslední dobou se zpráv o velkých majetkových přesunech ve farmacii objevuje čím dál víc.
Z vytvoření největší farmaceutické firmy na světě alespoň prozatím sešlo. Britský podnik AstraZeneca odmítl i poslední vylepšenou nabídku svého amerického rivala, společnosti Pfizer. I 69 miliard liber, tedy 2,3 bilionu korun, je podle Britů málo.
Chorvatská policie obvinila farmaceutickou firmu Farmal a 364 lidí. Manažeři farmaceutické firmy údajně podpláceli lékaře a lékárníky, aby předepisovali její léky. O kauze informoval zpravodajský server BBC.
Lékárna jako prostý obchod s léčivy, nebo zdravotnické pracoviště? Studenti farmacie mají jasno – to druhé je správně. Přesto v praxi naráží na to, že jejich vlastní představa a přání realitě odpovídají jen vzdáleně. Vztah s pacientem totiž už řídí převážně trh.
Už přes půl roku je v Česku marihuana legálním lékem. V lékárnách ji ale ještě neseženete, protože žádná firma nemá potřebné povolení k jejímu dovozu, které chybí i případným tuzemským pěstitelům. Státní ústav pro kontrolu léčiv začne vydávat licenci pro pěstování léčebného konopí až na jaře příštího roku a požádat o ni chce i Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Na 350 lékařů po celém Chorvatsku je podezřelých z braní úplatků při předepisování léků. Protikorupční policie zadržela celé vedení farmaceutické firmy Farmal, včetně 26 jejích obchodních zástupců.
Začátek chřipkové sezóny provázejí v několika evropských zemích problémy s očkovacími látkami. Německé úřady zastavily prodej čtyř chřipkových vakcín od švýcarské farmaceutické firmy Novartis. K podobnému kroku už dříve přistoupily Itálie, Švýcarsko a Rakousko.
Farmaceutická firma Pfizer údajně korumpovala lékaře včetně těch českých, a zaplatí proto pokutu. Po mimosoudní dohodě dá americké vládě 60 milionů dolarů, v přepočtu 1 miliardu 200 milionů korun. Americká Komise pro cenné papíry obvinila firmu z korupce už v roce 2004.
Největší farmaceutické firmě na světě, společnosti Pfizer, vzrostl čtvrtletní zisk o zhruba 25 procent. To je více, než čekali analytici trhu. Firma říká, že to je hlavně kvůli tomu, že méně investuje do výzkumu a marketingu. Zároveň ale tato zpráva nepochybně ukazuje i na to, že je stále velký zájem o produkty farmaceutických firem.
Liga lidských práv kritizuje tuzemský systém očkování. Její právníci tvrdí, že o něm rozhodují lidé s vazbami na farmaceutické společnosti, kteří jednostranně podporují očkování. Týká se to prý hlavně Národní imunizační komise, která řeší zmíněnou oblast na ministerstvu zdravotnictví.
Z českého trhu zmizí první lék, který se kvůli snížené úhradě od pojišťoven nevyplatí výrobci prodávat. Jde o přípravek Ganaton, který napomáhá zpomalenému trávení. V tuzemských lékárnách ho pacienti neseženou, protože je příliš levný.
Ibuprofen slaví výročí. Léčivou látku, která tlumí bolest, záněty a horečky, objevili vědci před padesáti lety. Od té doby se ibuprofen zařadil po bok aspirinu a paracetamolu a patří mezi léky, které se lidé snaží mít po ruce.
Lékaři už zřejmě nebudou moci vyjíždět na kongresy konané například v přímořských letoviscích za peníze farmaceutických firem. Cílem takových kongresů bývá oficiálně seznamování lékařů s medikamenty, které příslušná firma vyrábí. Ve skutečnosti ale může jít o několikadenní příjemnou dovolenou se závazkem vůči farmaceutické společnosti. Výrazně omezit tuto praxi by měl návrh novely zákona o regulaci reklamy, se kterým přichází ministerstvo zdravotnictví.
Zvláštní kombinaci důvěry a pochyb nabízejí výsledky výzkumu agentury Factum Invenio, která zjišťovala, jaký vztah mají čeští pacienti k lékařům a lékárníkům. Většina dotázaných jim na jednu stranu věří, tři čtvrtiny respondentů ale doktory zároveň podezírají, že jsou ve vleku farmaceutických společností.
V Maďarsku navrhují samotné farmaceutické firmy pro sebe mimořádnou krizovou daň. Informovaly o tom po setkání s premiérem Viktorem Orbánem. Jeho vláda se snaží zmírnit mimořádnými daněmi velké zadlužení země.
