Bývala to letní brigáda snů: sklízet jahody v Anglii nebo ve Skotsku. Každoročně si tak ve Spojeném království přivydělávalo přes 60 tisíc lidí, především ze střední a východní Evropy.
Zimbabwané volí hlavu státu a parlament. Hlasovat budou i bílí farmáři, kterým před 18 lety Mugabe vzal většinu půdy. Statisíce jich emigrovaly, zůstali jen někteří. Tady je příběh jednoho z nich.
Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu několika farmářů z Broumovska, kteří chtěli regulovat počet vlků. Po soudu požadovali, aby státu nařídil změnu zákona, jež by to umožnila.
Počet zahraničních dělníků na farmách klesl o 20 % a úrodu nemá kdo sbírat. Velkou část sběračů tvořili lidé z východní Evropy. Zemědělci viní brexit a xenofobní pověst Británie.
Naši sedláci se bouří! Zvoní na poplach a kladou nám i sobě otázku: Jak zachránit český venkov? Píší ministerstvu zemědělství, vládě i veřejnosti, abychom všichni pochopili, že nejsou spokojeni.
Farmáři jsou nespokojení se servisem vyhlášené americké značky zemědělské techniky JohnDeer. Traktory už dávno nejsou stroje, které se opravují klíčem a kladivem. Dnešní zemědělská technika má v sobě minimálně stejné množství elektroniky jako moderní auta. Některé traktory jsou už dokonce ovládané na dálku prostřednictvím senzorů a daty z GPS.
Měl by zvládnout nahánět dobytek, kontrolovat ohrady nebo třeba převážet náklad na vozíku v náročném a odlehlém terénu. To vše skoro 24 hodin denně bez nároku na honorář. Řeč je o robotovi jménem Swagbot, kterého vyvíjejí na univerzitě v australském Sydney. Už za pár let zřejmě zastane práci honáků krav, pastevců nebo jejich psů.
Francouzské město Sète zaplavilo červené víno. Nespokojení vinaři do jeho ulic vylili tisíce litrů alkoholu z pěti obrovských kádí jako projev nesouhlasu s dovozem levných vín do Francie. „Vinnou“ povodeň pomáhali dostat pod kontrolu také hasiči.
Drobní farmáři by mohli dostat výjimku z elektronické evidence tržeb. Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby se prodejci na farmářských trzích nemuseli do nového systému zapojovat. Týkalo by se to i živnostníků, kteří si přivydělávají a jejich zisk nepřesáhne 20 procent průměrné mzdy. Resort financí se ale dlouhodobě staví proti výjimkám z EET.
Zemědělci měli letos poprvé dostávat dotace na ozelenění - takzvaný greening. Peníze za to, že například vystřídají na poli plodiny nebo posekají louky. Vše tak, aby to bylo co nejšetrnější k životnímu prostředí. Dotace jsou téměř dva tisíce korun na hektar. Zemědělské svazy si ale stěžují, že v mnoha případech přišly peníze se zpožděním, nebo že je někteří sedláci ještě nedostali a mají proto finanční problémy.
Obrovský zájem zaznamenali soukromí farmáři na Přerovsku o krouhané zelí. Na polích v Býškovicích na Přerovsku ho přitom letos zemědělci kvůli horkému a suchému létu sklidili o poznání méně než v předcházejících letech. Zájem je ale obrovský. Denně tam prodají 2 až 3 tuny zelí.
Výkupní ceny mléka klesají už téměř dva roky, a farmáři se tak dostávají do obrovských ztrát. Krizi proto budou dnes řešit v Bruselu ministři zemědělství Evropské unie. Čeští farmáři od státu chtějí například nové dotační programy na mléko a další finanční podporu.
Slovenští farmáři se snaží svoje výrobky dostat k zákazníkům různými způsoby. Organizují trhy, prodávají přímo na farmě a teď přicházejí s další novinkou. Zavádějí takzvaný Farmářský stravní lístek, který má podporovat odbyt domácích potravin.
Hradecký okresní soud potrestal tříletou podmínkou a tříletým zákazem chovu ovcí farmáře Miloše Švece z Bělče nad Orlicí. Podle obžaloby chovatel zvířatům nezajistil veterinární pomoc, krmivo ani přístup k vodě. Nejméně 14 ovcí kvůli tomu zemřelo. Švec jakoukoli vinu odmítá. Rozsudek zatím není pravomocný. Švec si ponechal lhůtu na odvolání.
Prezident Miloš Zeman chce, aby vznikl český potravinový obchodní řetězec se zásobou domácích brambor. Řekl to na dnešním setkání s vysočinskými farmáři v Humpolci. Podle něj je chybou, že se v kraji výrazně snížila produkce této plodiny a místo ní se dováží některé nekvalitní ze zahraničí.
Evropskou unii vnímají pozitivně zejména Francouzi žijící na venkově. Pomáhá jejich zemědělství hlavně v oblastech, kde nejsou přírodní podmínky úplně ideální. Řada farem, především ve střední Francii, na evropské fondy spoléhá. Bez této pomoci se totiž často neobejdou. Dotace pomohly rozšířit také jednu z farem v regionu Auvergne.
Působí to jako úkaz ze začátku minulého století. Když potřebuje farmář Jan Velík přestěhovat dvousethlavé stádo ovcí z pastvin v Českém krasu domů na farmu nedaleko Nepomuku, nenajme si kamion, ale s pastevci žene zvířata několik dnů po svých. Ještě před pár lety by to omezovaly veterinární předpisy, dnes jsou ale nařízení volnější, a tak ovce a šest pastevců vyrazili na 80 kilometrů dlouhou cestu přes Brdy.
Chov ovcí a koz je jednodušší a dříve jsou vidět výsledky, shodují se někteří farmáři na Liberecku. I když je Liberecký kraj nejmenším krajem v České republice, v chovu koz je na čtvrtém místě a v chovu ovcí na pátém. Stavy hovězího dobytka naopak už druhým rokem klesají.
Čeští zemědělci začínají zjišťovat, jaké škody způsobily na polích povodně. Podle informací Agrární komory zaplavila voda nejméně 35 tisíc hektarů půdy. Údaje z nejpostiženějších oblastí na severu Čech ale dosud nejsou k dispozici. Škody by přesto měly být nižší než při povodni v roce 2002.
Po zimní přestávce začínají jarmarky a farmářské trhy. I letos na nich budou chovatelé a pěstitelé nabízet své výrobky. Zkušenosti z předchozích let ukázaly, že ne vždy ale jde o poctivé obchodníky. Na trhy se proto také letos zaměří hygienici a veterináři.
Po letech kontinuálního poklesu loni stoupla v Královéhradeckém kraji produkce masa. Alespoň to vyplývá z čísel Českého statistického úřadu. Zemědělci ale říkají, že se jedná jen o krátkodobý výkyv. Podmínky pro české zemědělce se prý nezlepšují a chovů prasat a skotu stále ubývá.
Mladým farmářům z odborného učiliště a školy v Horkách nad Jizerou na Mladoboleslavsku se narodilo hříbě. Studenti mu nejen pomohli na svět, ale nyní mají možnost si prakticky vyzkoušet, jak se o takové mládě starat.
Farmáři z Vysočiny si udrželi prvenství mezi výrobci mléka v Česku. Vychází to z posledních informací Českého statistického úřadu. Množství mléka meziročně stouplo asi o 5 procent, celkem ho farmáři dodali 482 milionů litrů. Na mléku však příliš nevydělali.
A co prasata, mají si s čím hrát? Tak se dnes ptají úředníci Evropské komise. Od začátku ledna totiž platí unijní směrnice, podle které musí mít chovaná zvířata zábavu – tedy trvalý přístup k materiálům, se kterými si můžou hrát. A tak jim farmáři dávají PET láhve, anebo dokonce instalují do chléva tablety. Na snížení stresu je dobrá i hudba.
