Reforma přijatá loni v září umožnila farmářům prodávat plodiny mimo vládou regulované trhy. Zemědělci ale proti reformě protestovali s tím, že je znevýhodňuje, jelikož nahrává velkým firmám.
V pozadí jednání světových lídrů na summitu o klimatu COP26 zůstavají v pozadí ti, na které klimatická změna doléhá nejvíc. Varují, že horko a sucho se v intervalu devíti let ještě zhorší.
„I v malých koncentracích to zvířata velmi ovlivňuje. Pro ně je to nervový jed. Včely jsou pak zmatené a nemohou fungovat tak, aby přežily,“ přibližuje ekolog z Akademie věd.
Myši se v Austrálii v poslední době rychle rozmnožují, jelikož skončilo sucho a přívalové deště přinesly hojnou úrodu. Vydatné plodiny přitom znamenají dobré krmivo pro hlodavce.
Zemědělská reforma umožňuje vstup do obchodování s plodinami soukromníkům. Farmáři se obávají, že od nich vláda nebude kupovat obilí za garantovanou minimální cenu.
O mimořádný odstřel žádají obce Šonov, Martínkovice, Heřmánkovice a Božanov. Vlků podle starostů přibývá a útoky ohrožují život tamním chovatelům, již v minulých letech jim způsobili milionové škody.
Vlci se po dvou set padesáti letech vrací opět do Česka. Jedni jejich návrat do volné přírody vítají, druzí z nich mají strach a bojí se o svá ovčí stáda.
Cla na mléčné výrobky jsou podle pravidle Světové obchodní organizace více než 50procentní. Sýr z severoirského města Portadown by se stál rázem v Irské republice neprodejný.
Bývala to letní brigáda snů: sklízet jahody v Anglii nebo ve Skotsku. Každoročně si tak ve Spojeném království přivydělávalo přes 60 tisíc lidí, především ze střední a východní Evropy.
Zimbabwané volí hlavu státu a parlament. Hlasovat budou i bílí farmáři, kterým před 18 lety Mugabe vzal většinu půdy. Statisíce jich emigrovaly, zůstali jen někteří. Tady je příběh jednoho z nich.
Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu několika farmářů z Broumovska, kteří chtěli regulovat počet vlků. Po soudu požadovali, aby státu nařídil změnu zákona, jež by to umožnila.
Počet zahraničních dělníků na farmách klesl o 20 % a úrodu nemá kdo sbírat. Velkou část sběračů tvořili lidé z východní Evropy. Zemědělci viní brexit a xenofobní pověst Británie.
Naši sedláci se bouří! Zvoní na poplach a kladou nám i sobě otázku: Jak zachránit český venkov? Píší ministerstvu zemědělství, vládě i veřejnosti, abychom všichni pochopili, že nejsou spokojeni.
Farmáři jsou nespokojení se servisem vyhlášené americké značky zemědělské techniky JohnDeer. Traktory už dávno nejsou stroje, které se opravují klíčem a kladivem. Dnešní zemědělská technika má v sobě minimálně stejné množství elektroniky jako moderní auta. Některé traktory jsou už dokonce ovládané na dálku prostřednictvím senzorů a daty z GPS.
Měl by zvládnout nahánět dobytek, kontrolovat ohrady nebo třeba převážet náklad na vozíku v náročném a odlehlém terénu. To vše skoro 24 hodin denně bez nároku na honorář. Řeč je o robotovi jménem Swagbot, kterého vyvíjejí na univerzitě v australském Sydney. Už za pár let zřejmě zastane práci honáků krav, pastevců nebo jejich psů.
Francouzské město Sète zaplavilo červené víno. Nespokojení vinaři do jeho ulic vylili tisíce litrů alkoholu z pěti obrovských kádí jako projev nesouhlasu s dovozem levných vín do Francie. „Vinnou“ povodeň pomáhali dostat pod kontrolu také hasiči.
Drobní farmáři by mohli dostat výjimku z elektronické evidence tržeb. Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby se prodejci na farmářských trzích nemuseli do nového systému zapojovat. Týkalo by se to i živnostníků, kteří si přivydělávají a jejich zisk nepřesáhne 20 procent průměrné mzdy. Resort financí se ale dlouhodobě staví proti výjimkám z EET.
Zemědělci měli letos poprvé dostávat dotace na ozelenění - takzvaný greening. Peníze za to, že například vystřídají na poli plodiny nebo posekají louky. Vše tak, aby to bylo co nejšetrnější k životnímu prostředí. Dotace jsou téměř dva tisíce korun na hektar. Zemědělské svazy si ale stěžují, že v mnoha případech přišly peníze se zpožděním, nebo že je někteří sedláci ještě nedostali a mají proto finanční problémy.
Obrovský zájem zaznamenali soukromí farmáři na Přerovsku o krouhané zelí. Na polích v Býškovicích na Přerovsku ho přitom letos zemědělci kvůli horkému a suchému létu sklidili o poznání méně než v předcházejících letech. Zájem je ale obrovský. Denně tam prodají 2 až 3 tuny zelí.
Výkupní ceny mléka klesají už téměř dva roky, a farmáři se tak dostávají do obrovských ztrát. Krizi proto budou dnes řešit v Bruselu ministři zemědělství Evropské unie. Čeští farmáři od státu chtějí například nové dotační programy na mléko a další finanční podporu.
Slovenští farmáři se snaží svoje výrobky dostat k zákazníkům různými způsoby. Organizují trhy, prodávají přímo na farmě a teď přicházejí s další novinkou. Zavádějí takzvaný Farmářský stravní lístek, který má podporovat odbyt domácích potravin.
Hradecký okresní soud potrestal tříletou podmínkou a tříletým zákazem chovu ovcí farmáře Miloše Švece z Bělče nad Orlicí. Podle obžaloby chovatel zvířatům nezajistil veterinární pomoc, krmivo ani přístup k vodě. Nejméně 14 ovcí kvůli tomu zemřelo. Švec jakoukoli vinu odmítá. Rozsudek zatím není pravomocný. Švec si ponechal lhůtu na odvolání.
Prezident Miloš Zeman chce, aby vznikl český potravinový obchodní řetězec se zásobou domácích brambor. Řekl to na dnešním setkání s vysočinskými farmáři v Humpolci. Podle něj je chybou, že se v kraji výrazně snížila produkce této plodiny a místo ní se dováží některé nekvalitní ze zahraničí.