Spor se týká státní pomoci, kterou Ryanair obdržel v letech 2008 až 2009 v souvislosti s aktivitami na regionálním letišti Angoulême. Evropská komise tuto pomoc označila za nezákonnou.
Uvolnění peněz z rozpočtu ministerstva zahraničí na středečním zasedání schválila vláda. O samotném poskytnutí pomoci v letošním roce a dvou následujících kabinet rozhodl už v roce 2016.
„Ty peníze bych jim vrátil,“ tvrdí muž, který svého činu nelituje. Považuje ho za vzpouru proti „systému, který penzistům dává jen nezbytné minimum a mladým zhola nic“.
„S ohledem na vývoj hospodářských výsledků není v našich možnostech, aby Skupina ČEZ byla v roce 2018 generálním partnerem MFF Karlovy Vary,“ vysvětlila společnost vypovězení partnerské smlouvy.
Polsko poskytne deset milionů dolarů, tj. zhruba 205 milionů korun, na pomoc syrským uprchlíkům žijícím v Libanonu. Peníze budou použity k postavení domovů pro asi tisícovku běženců.
Syrští uprchlíci pobývající v Turecku mohou získat platební karty od Evropské unie. Mají jim usnadnit život a také snížit jejich motivaci k odchodu do evropských zemí. Plán zatím funguje.
Stát by mohl těžební společnosti OKD poskytnout při případné reorganizaci finanční pomoc, připustil ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO. V každém případě ale bude požadovat garance, že o vložené peníze nepřijde. Mluvčí OKD ve čtvrtek sdělil, že podnik se při reorganizaci bez státní pomoci neobejde.
Krizí v zemědělství se bude vláda zabývat v červnu. Řešit bude třeba propady cen u vepřového masa a mléka nebo pomoc pro pěstitele, kterým v dubnu zmrzla část úrody. Kabinet ale nepočítá s tím, že by sadařům a vinařům poslal peníze jako náhradu škod. Podrobnější plán má kabinetu představit ministerstvo zemědělství.
Téměř 2,5 roku platí zákon o obětech trestných činů. Podle aktuálních statistik jim za tu dobu ministerstvo spravedlnosti vyplatilo více než 24,5 milionu korun. Peníze od státu by měla oběť podle zákona získat nejpozději za tři měsíce. Praxe ale ukazuje, že někdy lidé čekají na finanční pomoc i rok.
Řecko obdrží finanční injekci ve formě sedmimiliardové překlenovací půjčky. Už příští středu ale poslanci musejí schválit další sadu reforem požadovaných eurozónou. Proti tomu se zřejmě znovu postaví někteří členové vlády a část koaličních poslanců. Premiér Tsipras se chce rebelujících ministrů zbavit, změny v kabinetu ale nejspíš odloží kvůli ničivým požárům u Atén a na Peloponésu.
Řecká vláda odeslala zástupcům eurozóny návrh reforem, kterými je podmíněná finanční pomoc Aténám. Program dnes začne ve zrychleném řízení projednávat řecký parlament, kterému ho ještě ve čtvrtek v noci předložila vláda. Zemi podle návrhu údajně čeká prudký nárůst daní, zásah do penzijního systému a výdajové škrty.
Situace v Nepálu je po sobotním zemětřesení kritická. V některých místech jsou přerušené dodávky elektřiny i vody, mnoho oblastí je zcela odříznutých od světa. Přírodní katastrofu, která zasáhla Nepál a okolní země, nepřežilo nejméně 2500 lidí. Oblast navíc i dnes zasáhly další otřesy. Do postiženého regionu míří pomoc z Německa, Číny, Indie, Pákistánu i Spojených států. Česká vláda bude o pomoci jednat zítra.
Eurozóna souhlasí s reformami, které chce zavést nová řecká vláda. Během telekonference se na tom dohodli ministři financí států platících eurem. Řecko jim předložilo například záměr zlepšit fungování státní správy nebo bojovat s neplacením daní. Vláda taky slíbila neporušit sliby ohledně snižování zadlužení.
Mezinárodní měnový fond půjčí Ukrajině až 18 miliard dolarů, tedy skoro 360 miliard korun. Fond se na tom v Kyjevě dohodl se zástupci ukrajinské vlády. Ta bude muset výměnou za pomoc splnit tvrdé podmínky, například zvýšit uměle nízké ceny zemního plynu pro občany.
Řecko ani dnes od eurozóny nedostane další část záchranných půjček za 9 miliard eur, tedy přes 240 miliard korun. Řecko přitom peníze nutně potřebuje do května, kdy mu hrozí státní bankrot. Ministři financí států platících eurem ale na dnešní schůzce v Bruselu peníze neuvolní, protože Řecko nesplnilo všechny podmínky záchranného plánu.
Rusko Ukrajině poskytne slíbené dvě miliardy dolarů hospodářské pomoci. Ve Washingtonu to oznámil ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev. Současně ale řekl, že Moskva nejdřív chce vědět, s kým bude o pomoci jednat.
Vedení fotbalového klubu Sigma Olomouc chce kvůli značné finanční ztrátě v uplynulém účetním období po olomoucké radnici další peníze na provoz. Mělo by jít až o 10 milionů korun, které by město vložilo do základního kapitálu akciové společnosti.
Evropská unie s ukrajinskou vládou nezačne jednání o mimořádné finanční pomoci. Uvedla to Evropská komise. Ukrajinský premiér Mykola Azaron předtím prohlásil, že by unie měla Ukrajině poskytnout 20 miliard dolarů, tedy přes půl bilionu korun. To ale Evropská komise odmítla.
Jak si poradit s dluhy, aby nepřerostly přes hlavu? O tom se mohou lidé s odborníky poradit na hlavním nádraží v Ústí nad Labem. Najdou je tam ode dneška do pátku. Nádraží si poradci vybrali proto, že je v centru města a projdou tudy stovky lidí.
Vláda by mohla dát na odstranění následků povodní víc peněz než doteď. Jít by měly například na zajištění sesuvů půdy, které se objevily na více než 70 místech. Kabinet zatím pro tento účel vyčlenil celkem přes 8 miliard korun.
Evropská unie chce v souvislosti s povodněmi pomoct České republice a dalším postiženým státům střední Evropy. Všechny země mohou čerpat finance z Fondu solidarity Evropské unie. Informovala o tom mluvčí Evropské komise. S velkou vodou bojuje také Německo a Rakousko. Polsko a Slovensko zatím zavedly pouze preventivní opatření.
Sousedé vybuchlého domu ve Frenštátě pod Radhoštěm se dočkali finanční pomoci. Radnice pro ně vyčlenila 740 tisíc korun z městského rozpočtu. Větší část dostanou lidé, kteří se přes dva měsíce nemohou vrátit domů, zbytek pak obyvatelé krajního vchodu.
Obětem výbuchu panelového domu ve Frenštátě pod Radhoštěm chce Přerov poslat sto tisíc. Částku už schválili městští radní, teď ji ještě musí posvětit zastupitelé. Podle náměstka primátora Josefa Kulíška se návrhem budou zabývat na svém dubnovém zasedání.
Kypr ještě tento měsíc dostane mezinárodní finanční pomoc a stane se tak pátou zemí eurozóny, která čerpá záchrannou půjčku kvůli dluhové krizi. V Bruselu to potvrdili ministři financí států platících eurem.
Španělská vláda nadále odmítá požádat o finanční pomoc ze zahraničí. Madrid by ji prý přijal jen za předpokladu, že by mu přinesla jasný prospěch. Ve španělském rozhlase potvrdil pozici nynější pravicové vlády premiér Mariano Rajoy.
Francouzský ministr vnitra Manuel Valls oznámil konec projektu, který se podle něj neosvědčil. Romové dostávali finanční pomoc ve výši 300 eur výměnou za to, že odletí z Francie speciálně vypraveným letadlem. Po krátkém pobytu v Rumunsku se ale téměř všichni vraceli zpět do Francie.
Adopce na dálku se už nemusí týkat jen dítěte z rozvojové země. Nově se můžete stát adoptivními rodiči části jedné z nejslavnějších italských památek – milánské katedrály Narození Panny Marie, známé pod názvem il Duomo. Je čtvrtou největší katedrálou na světě a druhou na Apeninském poloostrově, hned po římské bazilice svatého Petra.
Baleárské ostrovy a Astúrie jsou další španělské regiony, které požádaly centrální vládu o půjčku. Bez ní totiž nejsou schopné splácet svoje dluhy. Dohromady už španělskou vládu požádalo o pomoc 8 ze 17 autonomních oblastí země.