Biker Jaroslav Kulhavý patřil mezi hlavní hvězdy středečního závodu elektrokol na mistrovství světa. Při premiéře nové disciplíny na šampionátu dojel pátý a přes počáteční rozpaky si závod užil.
Nový objekt bude součástí Fyzikálního ústavu. Pracovat v něm budou vědci například z oborů nanoelektronika, fotonika, magnetizmu i plazmatických technologií.
Když byl malý, dostal od tatínka triedr a snažil se pozorovat hvězdy. Dnes se astronom Martin Jelínek podílí na mezinárodním vývoji robotických dalekohledů a zkoumá gama záblesky.
Svět zná další letošní laureáty Nobelovy ceny. Ocenění za objevy ve fyzice získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová.
Kvantové vlastnosti světla pocházejícího z velkého počtu jednoatomových zdrojů detekoval jako první tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu přístrojové techniky.
Urna s popelem slavného britského fyzika Stephena Hawkinga byla uložena mezi ostatky dalších velikánů Charlese Darwina a Isaaka Newtona. Jeho poselství pak bylo odvysíláno do vesmíru.
Mysl Stephena Hawkinga se upírala k černým dírám a dalekým hvězdám, věnoval se ale i problémům, které trápí lidstvo. Varoval před zničením planety a zároveň nacházel naději v komunikaci a zvídavosti.
Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, v noci na středu ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina.
Vědci z Harvardovy univerzity přišli o jeden ze svatých grálů fyziky. Unikl historicky první a jediný existující exemplář kovového vodíku. Tedy speciální verze prvku, která by podle předpokladů mohla mít obrovské využití.
Olomoučtí a pražští přírodovědci vyvinuli nejmenší kovové magnety na světě. Využili k tomu nanočástice některých kovů a upravený grafen. Vědci v brněnských laboratořích už testují magnety jako kontrastní látky při magnetické rezonanci. Společnou práci českých výzkumníků zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.
V budoucnu by se mohla paměťová data ukládat na nosiče stokrát až tisíckrát rychleji než dosud. Mezinárodní vědecký tým, jehož členy jsou vedle Britů a Němců také odborníci z české akademie věd, vyvinul speciální krystaly, které prý můžou urychlit ukládání informací na pevné disky počítačů.
Královská švédská akademie oznámí dalšího laureáta Nobelovy ceny. Dnešní vyhlášení se týká práce v oblasti fyziky. Letošní držitel se připojí ke společnosti dalších 191 vědců.
V pražských Letňanech začal první ročník Veletrhu vědy. Ten návštěvníkům populární formou přibližuje práci výzkumníků z více než 40 českých institucí a vysokých škol.
Aniž by měl Robert Woodrow Wilson patřičné vzdělání, učinil jeden z nejdůležitějších objevů moderní kosmologie. Podařilo se mu úplnou náhodou objevit reliktní mikrovlnné záření, které je považováno za nejhmatatelnější důkaz teorie velkého třesku. V roce 1978 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Jak ale řekl v rozhovoru pro Český rozhlas, samotný objev pro něj byl zpočátku zklamáním.
Několik vědců se dnes zařadí mezi velikány, jakými byli Albert Einstein, Marie Curie nebo Niels Bohr. Nobelův výbor krátce před polednem oznámí letošní laureáty v oblasti fyziky. Odhadnout, jak komise rozhodne, se každoročně pokoušejí nejen sázkaři, ale i renomované analytické společnosti.
Fyzika nemusí být nudný předmět. Může přinést i spoustu zážitků. O tom se přesvědčila učitelka fyziky Rita Chalupníková, která vyzkoušela fyzikální zákony na vlastní kůži. Spolu s dalšími učiteli přírodovědných oborů z celého světa totiž prošla tréninkem kosmonautů v americkém kosmickém a raketovém centru. Chce totiž fyziku učit trochu jinak.
Studenti Mendelova gymnázia v Opavě se dnes pokusí o další zápis do knihy rekordů. Poprvé se jim to podařilo, když vyučovací hodina fyziky trvala neuvěřitelných 37 hodin. Také tentokrát půjde o fyziku, ale v laboratoři. Během 24 hodin chtějí studenti předvést 250 pokusů.
Tolik zábavy na hodině fyziky asi ještě nebylo. Za žáky Základní školy dr. Edvarda Beneše v pražských Čakovicích přijeli divadelníci, kteří neoblíbený předmět učinili velmi přitažlivým. Před zraky dětí zdvojnásobili pomocí vakua zákusky nebo vyrobili z obyčejného sáčku horkovzdušný balon. Kouzla ani čáry k tomu nepotřebovali.
Nobelova cena za fyziku patří vědeckému týmu, který prokázal existenci takzvané božské částice, Higgsova bosonu. Prestižní ocenění získali britský fyzik Peter Higgs, který její existenci předpověděl už v roce 1964 - a belgický vědec François Englert. Na unikátním výzkumu se podíleli také Češi.
Ve Stockholmu dnes oznámí jméno letošního laureáta Nobelovy ceny za fyziku. Královská švédská akademie věd by podle médií mohla vybrat vědce, kteří se snaží potvrdit existenci takzvané božské částice, Higgsova bosonu. Tato hypotetická částice by měla vysvětlit, jak ostatní částice získaly hmotnost.
Největší urychlovač částic na světě ve švýcarské Ženevě se na dva roky zastaví. Pýchu Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) obsluhuje několik vědeckých týmů z celého světa, mezi něž patří i Stanislav Němeček ze sekce elementárních částic Fyzikálního ústavu Akademie věd, podle nějž budou mít i během odstávky vědci plné ruce práce.
Malby šesti českých výtvarníků, kteří ve svých obrazech nich neotřele odrážejí současnost, jsou k vidění v pražské Galerii Rudolfinum v rámci výstavy Motýlí efekt?. Návštěvníci si mohou prohlédnout mimo jiné díla Adama Štecha, Jiřího Petrboka nebo Daniela Pitína.
V létě vědci na urychlovači částic zvaném LHC zachytili částici podobnou dlouho hledanému Higgsově bosonu. Mohla by přispět k vysvětlení toho, jak vznikaly atomy, a tedy i náš vesmír. Dál ale prověřují také platnost teorie zvané supersymetrie. Od ní si slibují, že by mohla vysvětlit existenci takzvané temné hmoty ve vesmíru.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali společně Američan David Wineland a Francouz Serge Haroche. Švédská akademie věd tak ocenila jejich přínos na poli kvantové fyziky.
