Geologové na Vysočině testují nový přístroj, který dokáže přijímat signál magnetického pole. V budoucnu by mohl posloužit například k udržitelnému průzkumu hornin a půdy.
Novinku do Berounského Muzea zavedl kantor, geolog a muzejní edukátor Pavel Bokr, který se s hrou seznámil během covidové distanční výuky. Hra ho zaujala, a proto se rozhodl jejího prostředí využít.
„Historické jádro města a staré dělnické kolonie začínají být velmi jiné, je to tam takové rodinné bydlení. Na sídlištích jsou obyvatelé sociálně slabší, je tam hodně drog a podobně,“ říká geolog.
V prosinci chtějí pracovníci novou vrtnou techniku otestovat kousek od povrchu. Až poté zamíří do větší hloubky. Průzkum má kromě zlata odhalit zásoby i jiných kovů – například zinku, mědi či olova.
„Jedná se o takzvané řícené závrty, které se objevily v důsledku specifického geologického složení této oblasti,” říká geolog Josip Terzić z chorvatské geologické služby.
I když podmořským geologům velrybí písně většinou vadí, český vědec Václav Kuna objevil, že by šly využít. Jejich odrazy ode dna totiž pomohou určit složení a sílu spodních vrstev oceánské kůry.
Drama zachycené pouličními kamerami se odehrálo v provincii Čching-chaj. Video ukazuje, jak cestující nastupují do autobusu městské linky, jehož přední část se ale propadne do silnice pod ním.
Hodnotné svědectví získal tým vedený vědci z amerických a britských univerzit, který v roce 2016 strávil několik týdnů vrtáním do pozůstatků kráteru vytvořeného při nárazu.
Metoda se nazývá solární geoinženýrství. Lze ji provádět různými způsoby, ale nejpravděpodobnější je rozprašování oxidu siřičitého do atmosféry, podobně jako to dělají například sopky.
Dlouhodobě trvající sucho ovlivňuje i růst krápníků v jeskyních Moravského krasu. Krápníky rostou díky skapové vodě, nyní je jejich růst pomalejší, místy se i zastavil.
Tři nová jezera a kandidáta na jezerní pánev pod antarktickým ledovcem našli čeští vědci. A podařilo se jim to dokonce bez toho, aniž by museli na zamrzlý kontinent jezdit.
Okolí Ostravy zasáhlo v neděli brzy ráno slabé zemětřesení. Podle Evropsko-středozemního seismologického centra mělo sílu nejméně 3. stupně. Epicentrum bylo u Hlučína.
Vědci z Japonska se chtějí stát prvními lidmi, jimž se povede prozkoumat zemský plášť. Provrtají se proto několika kilometry zemské kůry až do vrstvy pod ní. Cílem výzkumníků je probádat složení Země, dozvědět se více o její historii a zjistit, jak hluboko se dají najít stopy života.
Trvalo to jen pár vteřin a do země se propadla celá kuchyně i se dvěma vězni. Tak to vypadalo 1. dubna 1962 ve věznici Bytíz na Příbramsku. V poddolovaných oblastech se země občas propadne i s objekty na povrchu, tohle byl ale zřejmě zatím jediný případ na našem území, kdy zahynuli lidé.
Centrální část Itálie zasáhlo v neděli ráno další silné zemětřesení. Podle expertů mělo sílu kolem 6,5 stupně a jeho ohnisko se nacházelo v hloubce jen deset kilometrů. Otřesy oblast zasáhly v 07:40 SEČ a byly cítit od Bolzana až po Neapol. Škody jsou značné, v řadě měst a obcí se zřítily budovy, včetně kostelů. Úřad civilní ochrany zatím nezaznamenal žádné mrtvé, jen kolem 20 zraněných. Podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaely Lagronové mezi zasaženými zřejmě nejsou žádní Češi.
|Ondřej Patrovský, Pavla Waldhauserová-Dagsson|Zprávy ze světa
Islandští vědci naměřili několik slabších zemětřesení pod kráterem sopky Katla. To by mohlo naznačovat její rostoucí aktivitu. Přes 1 500 metrů vysoká hora totiž patří mezi největší islandské vulkány.
Mezinárodní komise ve Stockholmu uznala objev dosud neznámého minerálu českému geologovi Pavlu Škáchovi. Podle místa nálezu dostal nerost jméno Příbramit. Minerál našel geolog v roce 2007 na haldě v bývalém příbramském uranovém revíru.
Na jaře začnou geologové zkoumat lokality v Česku, které jsou vytipované pro plánovanou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Jednou ze sedmi oblastí je i Březový potok na Klatovsku. Jak budou geologické práce probíhat, ukazovali zájemcům pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů na prezentaci v Horažďovicích.
Na severu amerického státu Wyoming doslova pukla země. Trhlina v zemské kůře dlouhá téměř 700 metrů a v některých místech až 45 metrů široká vzbudila velkou pozornost, protože se objevila u známého Yellowstonského parku, pod kterým dřímá obří vulkán. Objevily se proto spekulace, zda puklina není signálem blížícího se výbuchu.
Čeští paleontologové slaví ve světě úspěch. V Antarktidě totiž objevili část kostry pravěkého ještěra, která je stará asi 75 milionů let. Konkrétně jde o takzvaného plesiosaura, který žil v moři v období druhohor. Vědci zkamenělé úlomky kostry včetně třeba i výplně žaludku představili dnes novinářům po mnohaletém výzkumu na jednom z antarktických ostrovů.
Hasiči odčerpávali nepřetržitě 56 hodin vodu z lomu v Píseckých horách. Na jeho odkrytých stěnách našli geologové půlmetrové krystaly turmalínu a také minerál, který se vyskytuje pouze v této lokalitě. Lom zatím není veřejnosti přístupný, to se ale změní už v říjnu.
Zkamenělé kmeny cypřišovitých stromů pocházející z třetihor našli nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku geologové z Jihočeského muzea. Čeští a švýcarští vědci podrobí patnáct miliónů let staré stromy podrobnému průzkumu.
Tři čtvrtě roku od červnových povodní, které poničily stavbu dálnice D8, dnes na místo sesuvu dorazili lesní dělníci. Kácejí stromy, aby na místě mohla začít sanace stavby. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by komplikace neměly ohrozit termín otevření stavby v roce 2015.
Zelené plochy v jihozápadní části Svitav se propojí. Vodárenský les a Park patriotů spojí geoexpozice a lanové centrum. Záměr města ozelenit celý tento prostor se tak naplní.
