V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
Za poslední rok mluvil Guterres o tom, že jsme na dálnici do klimatického pekla, že začala éra globálního varu nebo o krutém létě na severní polokouli.
První polovina září byla letos teplejší, než jsme v Česku zvyklí. Z dlouhodobého pohledu je to ovšem měsíc, jehož klima se mění po říjnu nejpomaleji. Nejvíc se za šedesát let otepliy srpen a prosinec.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.
V pondělí začíná summit udržitelnosti a ve středu bude i první summit klimatických ambicí. Generální tajemník OSN Antonio Guterres účastníky vyzval, aby přijeli s novými, ambicióznějšími cíli.
Jaké důsledky klimatických změn kolem sebe v nejbližší době uvidíme? Vladimír Kroc se ptal Radima Tolasze, vedoucího oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu.
Letošní 6. červenec byl vůbec nejteplejším dnem na světě s průměrnou globální teplotou 17,08 stupně. Také průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci pokořily rekordy.
Ve městě Nea Anchialos se oheň dostal až k tamnímu muničnímu skladu, který patří řeckému elitnímu letectvu. Explodovala tam munice používaná pro stíhací stroje F-16.
Během letošního relativně deštivého jara se sice na většině území s výjimkou severozápadních Čech hladina spodních vod doplnila, kvůli vysokým teplotám a nedostatku srážek nyní ale znovu klesá.
Eskalující klimatické změny může letos umocnit jev zvaný El Niňo, který obvykle zvyšuje teplotu vody v částech světového oceánu a může mít globální důsledky.
Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně.
Od roku 1950 stoupla hladina vody podél břehů New Yorku asi o 22 cm a velké záplavy způsobené bouřemi by mohly být do konce století až čtyřikrát častější než nyní.
Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné.
V dubnu byla družicově naměřena historicky nejvyšší průměrná povrchová teplota v historii. Klimatologové očekávají stoupání teplot i v květnu a červnu kvůli jevu El Niño.
„Tání ledovců destabilizuje půdy a přispívá k erozi,“ vysvětluje polární bioložka Kateřina Kopalová, která studuje krajinu v odledněných polárních oblastech.
Nová studie zkoumala data z více než 100 000 zápasů Major League Baseball a 200 000 odpálených míčů. Více homerunů může podle ní být i viditelným znamením mnohem větších problémů.
Pěstitelům, kterým se kritické mrazy vyhnuly, starosti nekončí. Příští týden hrozí znovu. Podle dat z meteorologických stanic je zřejmé, že výrazně chladněji bylo na Moravě a ve Slezsku než v Čechách.
„Dokonce tam v zimním období dochází k opakovaným oblevám. Přijde déšť, dva dny prší, tundra se ponoří do vody a pak zase zamrzne. To jsou kritické podmínky pro celý ekosystém,“ varuje Josef Elster.
„Víme, že přibližně 35 % emisí je ze zasněžování, 35 % příprava sjezdovek, 20 % je provoz lanovek a zbytek je většinou ve vytápění budov," vysvětluje profesorka Ulrika Pröbstlová-Haiderová.
Za 60 let se průměrně podzimní teploty zvýšily každé desetiletí o 0,2 stupně Celsia, což odpovídá nárůstu teploty o 1,2 stupně, upřesnil klimatolog hydrometeorologického ústavu Pavel Zahradníček.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?