Vědci zkoumali vzorky pozůstatků ze sluneční bouře uchované v ledu. Zjistili, že k ní došlo v době slunečního minima, kdy by aktivita Slunce měla být malá.
Badatelé si nejprve mysleli, že dorazili na Oodaaq, což je ostrov, který v roce 1978 objevili dánští polárníci. Teprve později, když zkontrolovali svou polohu, zjistili, že jsou od něj o 780 metrů.
Teploty o víkendu vystoupaly nad bod mrazu, což se stalo teprve potřetí za téměř deset let. Podle výzkumníků z Univerzity v Coloradu je to důkaz rychlého postupu klimatických změn.
Roztávání ledu v Grónsku podrobně monitoruje dánský server Polar Portal. Z jeho dat vyplývá, že kromě úterý dosáhlo tání dalšího vrcholu ve čtvrtek, kdy zmizelo 8,4 miliardy tun ledu.
Nečekaně vysokou koncentraci rtuti, kterou mezinárodní tým objevil ve třech řekách a dvou fjordech na jihozápadě Grónska, by vědci spíše čekali v tocích například v průmyslových oblastech Číny.
Ačkoliv vzorek putoval desítky let mezi mnoha laboratořemi, nikdo ho nevyhodil. Výzkum začal v roce 2019 a výsledek teď zveřejnil časopis americké akademie věd PNAS.
Levicové Inuitské společenství si připsalo 37 procent hlasů, zatímco sociálnědemokratická Pokroková straná (Siumut), která byla v Grónsku u moci téměř nepřetržitě od roku 1979, získala 29 procent.
Na mořském ledu je také závislý mořský ekosystém, připomíná Šabacká. „Ale pro nás je nejdůležitější to, že tvorba mořského ledu ovlivňuje atmosférické i mořské proudění a tím i počasí u nás.“
Vědci začali systematicky monitorovat tání pevninských ledových příkrovů na počátku 90. let. Od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu.
„Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý,“ říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.
Studie byla zveřejněna den před klimatickým summitem OSN, na který míří desítky státníků z celé světa. Podle šéfa OSN Guterrese bude jednodenní konference v New Yorku „o činech, nikoli o slovech“.
Informovala o tom v sobotu agentura AP s odvoláním na ministerstvo zahraničí, podle kterého je tento krok součástí širší arktické strategie Spojených států.
Svým prohlášením pobouřil dánské politiky i představitele grónské samosprávy. Kvůli neochotě premiérky Mette Frederiksenové americký prezident dokonce zrušil plánovanou zářijovou cestu do Dánska.
„Návštěva (Pence), která byla organizována ministerstvem zahraničních věcí, by způsobila četné změny v kalendáři, takže bylo složité jí do programu zařadit,“ sdělila.
Trump měl Kodaň navštívit zpočátku příštího měsíce. Dánské politiky debata o Grónsku pobouřila. Premiérka Frederiksenová ji označila za „absurdní“ a prohlásila, že Grónsko není na prodej.
„Vyvíjí se to. Díváme se na to,“ řekl ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow. Potvrdil tak, že nákup Grónska není jen nejapný žert, jak si myslí dánští politici.
Trumpův zájem přinesl rozporuplné reakce. Zatímco někteří prý nápad podporovali a označili ho za dobrou ekonomickou strategii, další to považovali za pouhý rozmar, který se nemůže nikdy uskutečnit.
Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle italského glaciologa Renata Colucciho zmizí do 20 až 30 let. Tání ledovců se netýká pouze Alp, nýbrž všech horských pásem světa.
Objevitel Grónska Erik Rudý, pod jehož vedením se na něm v 10. století usadili Vikingové, vůbec nemusel být lhář, jak si o něm lidé mysleli. Grónsko skutečně mohlo být Zelenou zemí.
Největší úbytek vědci zaznamenali na jihozápadě Grónska, kde ve srovnání se zbytkem ostrova není moc pobřežních ledovců. Podle studie ale mohl region výrazně přispívat k růstu hladin světového oceánu.
Studie je unikátní v tom, že jako první měří v terénu unikající metan zpod ledovce, řekl Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty UK, jeden ze spoluautorů článku. To může mít vliv na globální oteplování.
