Zákon by vyžadoval, aby se všechny organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly pod hrozbou vysokých pokut jako „zahraniční agenti“.
„Dáváme hodinu na to, aby nositelé ruských zájmů učinili prohlášení, že stáhnou zákon z parlamentu. Jinak oznámíme další kroky,“ řekl opoziční předák Giorgi Vašadze.
Těžkooděnci proti demonstrantům opakovaně použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní dělo. Protestující po policistech házeli dělobuchy, petardy a zápalné lahve, uvedli reportéři z místa.
Už brzy by Rusové mohli k vycestování potřebovat zvláštní povolení. Do parlamentu se dostala novela, která počítá s tím, že o povolení k odjezdu autem či jiným vozidlem by lidé museli žádat předem.
„Všichni jsme v ohrožení. Já ten režim v Rusku znám velmi osobně a zblízka. Putin se nezastaví, půjde dál do Gruzie, Moldavska, Pobaltí. To je opravdu riziko velkého konfliktu,“ říká.
Státní příslušník Gruzie, označovaný jako tzv. vor v zakoně, je podezřelý ze závažných násilných trestných činů na území Spojených států. Momentálně se nachází ve vydávací vazbě.
Gruzínská média odhadují, že na straně Ukrajiny může bojovat až 1500 občanů Gruzie, ať už těch, kteří v napadané zemi žili před začátkem invaze, i těch, kteří přijeli na pomoc po začátku války.
Ze separatistické republiky na břehu Černého moře utekli po prohrané gruzínsko-abchazské válce v roce 1993. Statisíce lidí našly útočiště třeba v hotelech a uvízli tam často na dlouhá desetiletí.
Rusové v jihokavkazské republice skupují nemovitosti a začínají podnikat. Místní z jejich příchodu většinou nadšení nejsou a snaží se to dávat najevo různými způsoby. Třeba vyvěšují ukrajinské vlajky.
Před 14 lety svedlo Rusko s Gruzií válku a dodnes okupuje asi pětinu jejího území. Navzdory tomu do zakavkazské země míří od jara desítky tisíc Rusů, což mnozí běžní Gruzínci nesou jenom s nelibostí.
„Je tady hodně Rusů. Hodně mužů, kteří utekli a nechali doma v Rusku rodiny. Spousta lidí také utekla do Thajska, do Indonésie, někdo sem. Hurgháda je pro nás nejlevnější,“ říká Valoďa.
Novinář Alexej utekl z Ruska do Gruzie pět dní poté, co Putin vyhlásil mobilizaci. „Je tu fakt hodně lidí z Ruska a některým lidem to možná začíná vadit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
O tom, že z Ruska odjelo od 21. září až 700 000 lidí, informoval ruský Forbes na svém webu v úterý s odkazem na nejmenované zdroje z ruské prezidentské administrativy.
Řada Rusů se po vyhlášení částečné mobilizace rozhodla k odchodu ze země. Skupují letenky, plní se hranice. Na hraničním přechodu do Gruzie se tvoří fronta až na 12 hodin.
Scholz řekl, že do Evropské unie by měly vstoupit Ukrajina, Moldavsko a případně také Gruzie. Upozornil však, že „v této rozšířené unii budou rozdíly mezi členskými státy narůstat“.
Dopravu a léčbu zraněných ukrajinských vojáků zaštiťuje a organizuje český nadační fond Regi Base, který má s léčbou a rehabilitací zraněných vojáků už jedenáctileté zkušenosti.
Rusko a jeho politika se neproměnily ze dne na den, přesto lídři západních zemí dále s tamním režimem udržovali obchodní styky a rizika plynoucí ze závislosti například na ruském plynu ignorovali.
„Ukrajina by se ambice vstupu do NATO měla nepochybně vzdát a považuji za nepochybné, že se členem NATO nikdy nestane,“ soudí bývaly velvyslanec Milan Šarapatka.
Ukrajina očekávala, že o plánu pro ni a pro Gruzii rozhodne bukurešťský summit v roce 2008. Ale mezi členskými zeměmi NATO nebyla shoda. A nedočkaly se dosud.
Gruzínské úřady v noci na čtvrtek převezly bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho z vojenské nemocnice v Gori do věznice ve městě Rustavi. Saakašvili při tom kladl fyzický odpor.
Z Pojarova pohledu by bylo nemoudré Rusku ustupovat. Obratem totiž přijdou nové požadavky a to by k deeskalaci napětí nepřispělo. Podle velvyslance Landovského je důležité udržovat dialog.
Po jednom zavaleném vojákovi záchranáři zatím marně pátrají. Informovaly o tom ruské agentury s odvoláním na jihoosetské ministerstvo pro mimořádné události.
Rusko se rozhodlo vyhostit dva německé diplomaty v odvetě za vypovězení dvou pracovníků ruské ambasády z Německa v souvislosti s vraždou Gruzínce před dvěma lety v Berlíně.
Třiapadesátiletý Saakašvili si má odpykat šestiletý trest poté, co byl v roce 2018 v nepřítomnosti odsouzen ze zneužití pravomoci a zatajování důkazů v době, kdy byl prezidentem.