„Nejsme účastníky statutu, neuznáváme to,“ sdělil Peskov. „Víme, že tam probíhají různé neveřejné procesy, které se dělají v tajnosti. Podle toho na takováto rozhodnutí pohlížíme,“ prohlásil.
Oddíly verbovaly malé chlapce, které využívaly jako vojáky, a také dívky coby sexuální otrokyně. Jeden z unesených dětských vojáků vypovídal u soudu, že byl milicemi donucen zastřelit vlastní sestru.
Izrael musí podle předběžného opatření Mezinárodního soudu v Haagu zajistit, že se jeho vojenské síly nedopouštějí na Palestincích skutků naplňujících podstatu genocidy.
Mezinárodní soudní dvůr 26. ledna uložil Izraeli, aby přijal kroky, které v Gaze zlepší humanitární situaci a zabrání genocidě, z níž ho před haagským soudem viní Jihoafrická republika.
„Nebezpečná situace si žádá okamžité uplatnění předběžných opatření, a to napříč celým Pásmem Gazy včetně Rafáhu, nežádá si však přijetí dodatečných předběžných opatření,“ stojí v rozhodnutí soudu
Podle Kyjeva se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014, provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci.
Těchto šest dětí patří mezi tisíce nezletilých, které podle Kyjeva Rusko odvleklo na své území po vpádu na Ukrajinu nebo uvázly na územích okupovaných po začátku války.
Čína si nad téměř celým Jihočínským mořem, kterým procházejí významné námořní trasy a očekávají se tam rozsáhlá naleziště nerostných surovin, nárokuje svrchovanost. To mezinárodní společenství odmítá.
„Agrese proti Ukrajině mírně řečeno neprobíhá podle plánu a Rusko se velice rychle blíží k velkým otřesům. Bude potřeba za tento stav hledat určité viníky,“ říká Šír z Univerzity Karlovy.
„Zajištění důkazů je absolutně prioritní,“ říká pro Radiožurnál Vladimír Dzuro, bývalý vyšetřovatel úřadu žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Ukrajina požádala Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřil zničení Kachovské přehrady z počátku tohoto týdne. Ukrajinské úřady už soudu předaly veškeré informace, které k věci mají.
Félicien Kabuga, který čelil obvinění z financování genocidy Tutsiů ve Rwandě v roce 1994, nemůže být souzen. Podle agentury AFP o tom rozhodl jeden z trestních soudů OSN se sídlem v Haagu.
Zákon schválila horní komora ruského parlamentu. Předpokládá trest v podobě pokuty od 300 000 do jednoho milionu rublů nebo odnětí svobody až na pět let.
„Navzdory snaze Ruska bránit spravedlnosti nařídil arbitrážní tribunál Rusku kompenzovat Naftogazu ztráty částkou pět miliard dolarů,“ píše se ve sdělení Naftogazu.
Podle obžaloby jsou Thaçi a jeho spolupracovníci zodpovědní za vraždy asi 100 civilistů, které členové povstalecké armády spáchali mezi březnem 1998 a zářím 1999.
„Můžeme se odkazovat na maďarské zákony a podle nich nemůžeme zadržet ruského prezidenta... protože statut Mezinárodního trestního soudu nebyl v Maďarsku veřejně vyhlášen,“ uvedla kancelář premiéra.
„Mezinárodní trestní soud musí zaujmout objektivní a nestranný postoj, respektovat imunitu hlav států a vyhnout se politizaci a dvojím standardům,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang.
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal minulý týden zatykač na Vladimira Putina. Na konferenci ministrů spravedlnosti v Londýně se v pondělí budou řešit možnosti řešení válečných zločinů.
Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová jsou údajně odpovědní za nezákonné deportace ukrajinských dětí, proto Mezinárodní trestní soud zahájil jejich stíhání.
„Jemu to limituje prostor pohybovat se v mezinárodní diplomacii,“ uvedl pro Radiožurnál odborník na mezinárodní právo z Masarykovy univerzity Lubomír Majerčík.
„Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost,“ tvrdí soud.
Mezinárodní trestní soud žaluje Rusko za únos ukrajinských dětí a útoky civilní cíle. Informoval o tom The New York Times. Podle něj tribunál požádá o vydání zatykačů na několik osob.