Cílem kyberútoků této jednotky se podle německých zpravodajců staly sítě v členských státech NATO i země v Latinské Americe a střední Asii. Jde o destruktivní činnost i o krádeže dat.
Stav způsobilo období vysoké poptávky po krvi, v kombinaci s dodatečným problémem najít dárce krve v létě, kdy jsou mnozí kvůli teplému počasí příliš dehydrovaní, aby mohli darovat krev, říká NHS.
I když je pondělí posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok prostřednictvím daňového poradce, přiznání lze bez sankce podat do úterý 9. července.
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
„Nizozemsko je první zemí, která volí pro nový evropský parlament… Takže budou první zemí zasaženou DDoS útoky,“ napsala na Telegram proruská hackerská skupina HackNet, která se k útokům hlásí.
Útoky v poslední době často využívají zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Jejich terčem jsou i další alianční země jako například Německo nebo Polsko.
Hackeři útočí na česká média. Minulý týden se podle vyjádření agentury ČTK dostal neznámý útočník do účtu, skrze který bylo možné upravovat články na webu České noviny.
Neznámý útočník umístil v úterý dopoledne na zpravodajský web České noviny dva smyšlené články. Ani jeden z textů nepochází z produkce agentury ČTK, která server provozuje.
Společnost přiznala, že unikly informace jako jména, e-mailové adresy, data narození, hesla k telefonním účtům, a dokonce i čísla sociálního pojištění, která jsou obdobou českých rodných čísel.
Na odrážení útoku podle tiskové agentury TASS pracují IT specialisté strany i pracovníci úřadu Roskomnadzor, který má mimo jiné na starosti dohled na telekomunikace a informační technologie.
V únoru se počet kybernetických incidentů v Česku nezměnil. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na svém webu informoval, že jde o čtvrtý měsíc v řadě s podprůměrnými hodnotami.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba uvedla, že se jihokorejské firmy staly od konce loňského roku klíčovým cílem severokorejských hackerů, a vyzvala ke zpřísnění bezpečnostních opatření.
U počítačů a chytrých telefonů už je běžná antivirová ochrana, která je zabezpečuje před kybernetickými útoky. Od července letošního roku ji budou muset mít nově vyrobené automobily.
Zatímco v roce 2022 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) řešil jednotky vážných incidentů měsíčně, o rok později to byly řádově stovky případů každý měsíc.
Tým Microsoftu pro výzkum hrozeb běžně vyšetřuje hackery, kteří jednají ve prospěch nebo na příkaz státu. Patří mezi ně i ruská skupina Midnight Blizzard, která podle Microsoftu stojí za útokem.
Skupina západních spojenců Ukrajiny chce zemi pomoct s obranou proti kyberútokům. Spolupracovat má v plánu i se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií.
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
K útoku se přihlásila skupina Monti, říká Boris Mutina, bezpečnostní expert firmy Excello: „Zaměřují se hlavně na cíle, které jsou spojené s vládou nebo státními organizacemi.“
Součástí dat, která zcizili hackeři, také mají být zápisy z porad, provozní dokumenty, finanční výkazy, faktury nebo také upozornění na bezpečnostní incidenty v síti univerzity.
„Nyní bude snadnější vyhledat informace o Rusech, včetně těch, co rádi létají za rodinou (opozičního vůdce Alexeje) Navalného,“ tvrdí KibOrg v narážce na sledování opozičního předáka tajnou službou.
Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k nejčastěji používaným typům útoků v kybernetické válce.