Vážení čtenáři, vážené čtenářky, posluchači a posluchačky, přinášíme vám týdenní souhrn nejdůležitějších událostí prvního únorového týdne na webu iROZHLAS.cz.
Nedostatečný boj proti dezinformacím vytkl vládě i prezident Petr Pavel. Mezitím se iniciativy chopila ministryně Helena Langšádlová (TOP 09), která připravila sadu opatření proti dezinformacím.
„Ve srovnání se zahraničním velká část vědců nemá tak velkou zkušenost se spoluprací s firmami. Je to možná i otázka podpory podnikavosti v České republice,“ říká ministryně Langšádlová.
Markéta Pekarová Adamová se musí vypořádávat se svými předchůdci v předsednické funkci, pod jejím vedením se TOP 09 posouvá liberálnějším směrem. Konzervativci však ve straně dál zůstávají.
„V našem důchodovém systému je řada velkých nespravedlností v tom, že se někdo stihl o něco zažádat o týden dříve či později,“ popisuje Štěpán Jurajda.
Odbory dokonce zorganizovaly internetovou petici, kterou za několik dní podepsalo na tisíc vědců a vědeckých pracovníků. Obávají se politizace vědy a rušení ústavů, kvůli úsporám a majetku.
Vládní rada navrhla navýšení rozpočtu na vědu na 0,6 % HDP, což vzala vláda na vědomí. Pracovní návrh ministerstva financí ale počítá se snížením na 0,45 % HDP, tedy asi o 12 miliard.
Navrhované zvýšení horní hranice poplatku za odpad předkladatelé zdůvodňovali inflací, růstem cen energií nebo plateb za skládkování. Horní limit u ročního poplatku měl vzrůst o 600 na 1800 korun.
„Jedním z problémů je, že zatímco máme více absolventek vysokých škol než absolventů, následně v oblasti vědy máme výrazně méně žen,“ říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
„Navýšení prostředků pro vysoké školy vnímám jako nezbytné i z hlediska toho, že jsme se rozhodli posílit financování základních a středních škol a jejich pedagogů,“ říká Langšádlová.
Jakým způsobem stát stanoví priority výzkumu, který má přispět k řešení současných krizí? A jaké kroky ministerstvo podniklo, aby pozice ve světě vědy zpřístupnilo více ženám?
„Styděl jsem se za atmosféru ve sněmovně. Bylo mi líto lidí, kteří na tomto případu pracovali,“ komentoval dnešní jednání Poslanecké sněmovny nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Jenže v uplynulých týdnech se situace zásadně změnila: Rosatom vypadl ze hry. Vláda kvůli vrbětické kauze rozhodla, že s účastí Rosatomu nadále nepočítá.
„Krajské volby mohou být zajímavé z pohledu hybridních hrozeb, protože mluvíme o dostavbách jaderných elektráren, mluvíme o aukci 5G sítí,“ říká Robert Králíček z ANO.