Václav Stehlík byl první, kdo po seskoku do protektorátu ukrýval parašutisty Jana Kubiše, Jozefa Gabčíka i další. Za pomoc odbojářům jej gestapu udal jeho zeť František Mareška.
Scénář k představení vznikl na základě osudu čtyř pamětníků, se kterými se herci setkali ještě před prvními divadelními zkouškami. Jejich příběhy pak dala dohromady režisérka Tamara Pomoriški.
Deník říšského ministra propagandy nebo vzpomínky pamětníků - to nabídne nový pardubický Památník Zámeček, který se už v úterý poprvé otevře pro veřejnost.
Shovívavost a neschopnost vypořádat se s domácím odbojem vyčítal vůdce Třetí říše Adolf Hitler jeho předchůdci Konstantinu von Neurathovi. Němci sice vítězili, Berlín ale nechtěl nic ponechat náhodě.
Gestapo obklíčilo kostel svatého Cyrila a Metoděje v Praze. Uvnitř se ukrývali Jozef Gabčík a Jan Kubiš spolu s dalšími pěti parašutisty. Mnohonásobné přesile dokázali vzdorovat zhruba sedm hodin.
„Právě tyto dokumenty s osobními podpisy byly velmi důležité v 60. letech, kdy se podařilo nalézt jak střelce exekučních čet z Kobylis, tak velitele, kteří k tomu dávali rozkazy,“ upozorňuje historik.
Rodiny pomáhaly výsadkářům, kteří za druhé světové války zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Obě za to zaplatily životem.
Osm dní před zničením Lidic odvedlo gestapo z města lidickou židovku kvůli udání její domácí. Příběh Štěpánky Mikešové Löwingerové dodnes vyvolává v mnohých lidech negativní emoce.
Kardinál Dominik Duka zdůraznil, že atentát na Heydricha nebyl teroristický čin, ale byl to především důkaz lásky k domovu, k vlasti a vlastnímu národu.
Paul Ort bydlí na Manhattanu, kde zažil útok Al-Káidy na World Trade Center. Po nacismu a komunismu se tak téměř na prahu vlastního domu setkal i s třetím svět ohrožujícím hnutím.
Stovky lidí se v neděli sešly na pietě za obec Lidice, kterou před 76 lety vypálili nacisté. U společného hrobu zavražděných obyvatel položily věnce desítky delegací.
V neděli zemřela ve věku 76 let Marie Jeřábková, jedna ze dvou sester Šťulíkových, které jako jediné přežily vyhlazení osady Ležáky nacisty v roce 1942.
Do kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici se nechodí lidé jen modlit nebo se podívat do krypty na místo, kde sedm československých parašutistů bojovalo proti nacistické přesile.
Praha je i 75 let po atentátu plná stop hrdinů heydrichiády. Ukrývají se v nenápadných domech, kolem kterých možná chodíte denně, a čekají na to, kdy na ně někdo pohlédne jinak.
Heydrichovo auto zničené výbuchem Kubišovy bomby a ležící Gabčíkův samopal jsou hlavními motivy poštovního aršíku k 75. výročí operace Anthropoid, který ve středu vychází.
Památník hrdinů heydrichiády v chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze bude fungovat dál a návštěvníci do něj ani nadále nebudou platit vstupné. Vojenský historický ústav se na podmínkách provozu dohodl s pravoslavnou církví. Smlouvu ještě musí schválit rada hlavního města, kterému patří místo, kde padli strůjci atentátu na Heydricha, jako například Jozef Gabčík a Jan Kubiš.
Svatovítskou katedrálou v Praze dnes zaznělo 294 jmen. Patřila lidem, kteří za druhé světové války pomáhali československým parašutistům s přípravou atentátu proti zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi. A zaplatili za to svým životem. Slavností mši už popáté sloužil kardinál Dominik Duka.
Památník parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše bude ode dneška připomínat jejich pobyt v Plzni. Oba jsou známi tím, že za druhé světové války provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. V plzeňské ulici Pod Záhorskem číslo jedna je nějaký čas po činu ukrýval policejní inspektor Václav Král. K pamětní desce umístněné na domě, která osudy všech aktérů připomíná, přibudou busty obou vojáků.
Politici, vojáci a pamětníci si připomněli výročí smrti sedmi československých parašutistů, strůjců atentátu na Reinharda Heydricha. U pamětní desky chrámu sv. Cyrila a Metoděje se lidé poklonili jejich památce a položili věnce.
|Jana Zemanová, Helena Šulcová, Jaroslav Skalický, Veronika Sedláčková, mta, Kristina Winklerová|Zprávy z domova
Při opravě rodného domu Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku se našly doposud neznámé dokumenty. Fotografie, korespondence a část stejnokroje dokumentují některé okamžiky ze života jednoho z účastníků atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Na dnešní den připadá 140. výročí narození politika Emila Háchy. Právník evropské úrovně a pozdější prezident pomnichovského Československa se stal i hlavou protektorátu. Přestože byl dlouhá léta po válce považován za zrádce národa a dodnes tento názor v části české veřejnosti přetrvává, historici pohled na něj pootáčejí a usilují o jeho rehabilitaci.
Přesně před 70 lety vymazali nacisté z mapy východočeské Ležáky. Dospělé obyvatele obce zastřelili a děti poslali na převýchovu. Později ale i ty skončily v plynových komorách – až na dvě děvčátka z místního mlýna, sestry Jarmilu a Marii Šťulíkovy. Paní Jarmila se dnes jmenuje Doležalová a žije ve Včelákově, který leží jen pár kilometrů od Ležáků.
Je to přesně 70 let, co nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku. Zahynulo 33 dospělých a 11 dětí. Obec se stejně jako známější Lidice stala obětí represí, které následovaly po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Přesně před sedmdesáti lety svedlo sedm českých parašutistů v pražském pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje svůj poslední boj s nacisty. Na tomto místě se dnes dopoledne konal pietní akt za účasti politické reprezentace, stovek Pražanů, legionářů, sokolů, skautů, vojáků, válečných veteránů i pamětníků heydrichiády.
„Jsme Češi, nikdy se nevzdáme,“ volali parašutisté z krypty kostela v Resslově ulici v Praze, kde je před 70 lety obklíčili němečtí vojáci. Na stopu Jana Kubiše, Jozefa Gabčíka a dalších pěti statečných parašutistů přivedla gestapo zrada jejich druha Karla Čurdy. Hrdinný boj parašutistů připomene dnešní pietní vzpomínka, které se v Resslově ulici zúčastní nejvyšší státní činitelé v čele s prezidentem Václavem Klausem.
„Lidice jsem dal sprovodit ze světa,“ pronesl K. H. Frank dopoledne 10. června 1942. Splnil tak Hitlerův rozkaz jako reakci na atentát a následnou smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Na narození dítěte, zejména toho prvního se vzpomíná celý život. A jsou to vzpomínky příjemné. Porodní bolesti, obavy a vůbec všechny nepříjemnosti jsou dávno zapomenuty. Paní Zdeňce Němcové je 89 let. Její syn Bruno dnes slaví 70. narozeniny. Ani ona na jeho narození nikdy nepřestane vzpomínat. Ale před očima má stále hrůzné události toho dne. Bruno se totiž narodil ve špatný den a na špatném místě.
Replika koncentračního tábora vyrostla v Praze na Karlově náměstí. Jeho kulisy slouží k netradiční výstavě, která mapuje československý odboj 70 let po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Připravilo jí Sdružení Post Bellum, které návštěvníky přenese do doby protektorátního Československa.