„I přes přibývající důkazy o skutečné povaze Stalinova režimu nic nemohlo otřást Johnsonovými názory, že Sovětský svaz je symbolem pokroku a příkladem pro zbytek světa,“ napsal David Caute.
„Zajímavá událost byla, že se objevily anonymní dopisy, které byly adresovány Václavu Havlovi a Daně Němcové, od kohosi, kdo tvrdil, že se chce na paměť Palacha upálit,“ popisuje historik Tomek.
Italští četníci knihu zadrželi předloni v aukční síni v Terstu. Knihu slavnostně předal podplukovník Giuseppe Marseglia z oddílu pro ochranu kulturních památek.
„Byl to čilý, veselý, chytrý kluk. Velice impulzivní a vyřizoval si věci velmi rychle. Bylo s ním veselo,“ vypráví Stanislav Hamr. S Janem Palachem se kamarádil od dětství.
Panovníkem, proti kterému papež vyhlásil křižáckou výpravu, byl český král Jiří z Poděbrad. „Na konci 40. let 15. století stal velmi mocným mužem. V roce 1448 obsadil Prahu,“ vysvětluje historička.
Do emigrace během občanské války odešlo přes sto tisíc Řeků. Asi dvanáct tisíc jich dorazilo do Československa. Byli to komunisté a Československo jim poskytlo azyl.
Výprava jako první v mayské oblasti propojila umělou inteligenci a neuronové sítě při ověřování digitálních dat z leteckého snímkování LiDAR. Účastníci expedice byli v Guatemale v oblasti Pelén.
Celý projekt prý vznikal ve dvou týmech, první se zabýval hlavně technickou stránkou. Dostal zpracované otázky, návrh, jak by vše mělo vypadat, a potom měl čas na programování.
Za svůj život toho stihl opravdu hodně. Podporoval disidenty v Československu, po revoluci získal v restituci majetek včetně tří set hektarů rybníků. Stal se k senátorem i ministrem zahraničích věcí.
„Z původního Žižkova zůstaly jen dvě třetiny. Na konci 70. let přišli komunisté s asanací, symbolicky měla odčinit křivdu páchanou na žižkovském proletariátu kapitalistickou společností,“ vysvětluje.
Praga bylo místo, kde ještě nedávno nebylo výjimkou, že třicátníci nikdy nebyli na druhé straně Visly, tedy v centru Varšavy. Celý jejich život byl spojený se zchudlou, vždy trochu zapomenutou čtvrtí.
Praha||Mikuláš Kroupa, edr|Historie|Příběhy 20. století
Jak slavili Vánoce na celách, samotkách? Co vězni zažívali a jak se s těžkými chvílemi vyrovnávali? Příběhy 20. století přináší úryvky ze vzpomínek pamětníků na těžké a dojemné Štědré večery.
Pozdravy domů plné naděje na brzké shledání - to bylo hlavní poselství vánočního vysílání československých vojáků bojujících v zahraniční za druhé světové války.
Okouzlený Ruskem byl již Josef Dobrovský, pro kterého byla země ochráncem dalších slovanských národů. Někteří lidé zase podporovali setrvat uvnitř monarchie a udržovat ideologii austroslavismu.
Po odjezdu v roce 1979 Daňu Horákovou obvinění ze spolupráce s StB dále pronásledovalo i v Západním Německu, a to o desítky let později, když měla nastoupit na pozici ministryně kultury.
V archivu Carnegie Hall jsou velice vzácné listiny. Je tu part části adagio Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka pro violu, která se používala od premiéry dalších 30 let.
V roce 1971 začala Daňa Horáková ve svém bytě v Pařížské ulici pořádat debatní salony na různá akademická témata, šlo o jeden z prvních pookupačních bytových seminářů.
Československá totalita byla pro část lidí výhodná. Každá totalita je pro část lidí výhodná. Pro ty, kteří se více či méně podílejí na moci. Pro ty, kteří se ohnou, skloní, přizpůsobí.
Tomu, jak fungoval ústav šlechtičen na Pražském hradě, se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? V pořadu Ex libris ji představila Milena Štráfeldová.
„Velmi detailní popis sarkofágu přispěje nejen do českých národních dějin, ale také do uměleckých dějin Evropy. Počet takových památek by šel napočítat na prstech jedné ruky,“ vysvětluje Šindelář.
Aristokraté chtěli reprezentovat svými velkolepými sídly stejně jako okázalou spotřebou, oblibou luxusu a čím dál více také kulturním mecenátem, který se projevoval například sbíráním uměleckých děl.
Královéhradečtí archeologové zkoumají dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili v polovině října na staveništi u hradecké fakultní nemocnice.
Podle serveru Le Point britský režisér nabízí obraz Napoleona, který po jeho porážce vytvořili Angličané. Sám Ridley Scott v rozhovoru pro BBC lakonicky uvedl, že Francouzi nemají rádi ani sami sebe.