Plán předpokládá investici jednoho sta milionů eur ročně a dalších pětadvacet milionů na výzkum. Německo chce také přestat betonovat novou půdu pro silnice nebo výstavbu domů.
Pokud se o někom řekne, že je „obtížný hmyz“, myslí se tím vlezlost, neboť hmyz lidem svou aktivitou nikdy neimponoval. Nyní se zdá, že člověk je v boji s hmyzem natolik úspěšný, že končí legrace.
Rituál lidé mohou znát třeba i z komedie „Na Hromnice o den více“ s Billem Murray, i tam je jeden z hlavních protagonistů onen svišť Phil, který podle rituálu dokáže určit jestli bude dlouhá zima.
Český vědec Matěj Karásek působící na Technické univerzitě v nizozemském Delftu je hlavním konstruktérem létajícího robota, který umí napodobit mávání křídel hmyzu.
Současný šéf civilní rozvědky Jiří Šašek zvažuje, že ve funkci skončí, napsal týdeník Respekt. Více se dočtete v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
V Evropě ubývá včel a na vině jsou pesticidy. Členské státy Evropské unie proto koncem dubna odhlasovaly zákaz látek ze skupiny neonikotinoidů, které se podle všeho zásadně podepsaly na úhynu včel.
Švýcarští zákazníci budou moct brzy ochutnat hmyzí kuličky nebo hamburger. Řetězec supermarketů Coop oznámil, že netradiční pochoutky začne prodávat příští týden.
Letní prázdniny jsou obdobím, kdy k lékařům přichází nejvíc lidí s bodnutím od včel, vos, sršňů nebo jiného hmyzu. Jejich počet podle navíc rok od roku roste a tím se zvyšují i náklady pojišťoven.
Dnes vám budu vyprávět o tom, jak promyšleně a rafinovaně se o svoji výživu dokážou postarat některá zvířata. Určitě si ze školy většina z vás pamatuje příkladně na kudlanku nábožnou.
Co mají mravenci společného se zemědělci? Ti na ostrově Fidži podle německých vědců překvapivě hodně. Druh mravence známý jako Phildris nagasau podle serveru Deutsche Welle totiž sám sází, hnojí a chrání vlastní úrodu kávy. Rostlina se pak stane jejich domovem. Svoje "znalosti v oboru zemědělství" mravenci rozvíjí zřejmě už miliony let.
Českolipsko se může pochlubit unikátním objevem. Nedaleko Doks žije druh hmyzu, který nelze najít nikde jinde na světě. Na včeláka vědci narazili náhodou a k dispozici zatím mají jen tři exempláře. Hmyz totiž není snadné najít a hned v terénu odlišit od ostatních.
Klimatické změny se projevují všude a mají často nepředvídatelná následky. Například v Rusku způsobilo letošní nezvykle teplé léto přemnožení komárů, sarančat ale třeba i tarantulí.
Bezpečnější a zdravější potraviny a méně pesticidů a chemických látek v životním prostředí. To jsou cíle nového evropského výzkumného projektu, do kterého se zapojili jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd. Mají totiž jako jediní na světě kmenovou banku zavíječů moučných.
Morfium má konkurenci. Podobné tišící účinky totiž může mít i jed čínské stonožky. To je jen jedna z novinek světového kongresu o stonožkách a mnohonožkách v Olomouci. Výzkumy těchto členovců navíc farmaceutickým firmám slibují pomoc při léčbě malárie.
Nový druh hmyzu a vzácné druhy živočichů objevil na Třeboňsku tým českobudějovických vědců. Biologové z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd je našli v bývalých pískovnách Cep jedna a Cep dvě, kde se vytvořilo několik desítek tůní.
Český vědec jako první přinesl důkaz o vzniku křídel u hmyzu. Umožnila mu to cenná zkamenělina, která dlouho ležela v berounském muzeu. Objev byl dílem náhody, a tak trochu i pohodlností předcházející generace vědců.
Hravá výstava o mravencích a včelách dnes začíná v Českých Budějovicích. Jmenuje se „Objevárium Bzzukot“ a do krajského města na Lannovu třídu č. 14 se stěhuje z písecké Sladovny. Tam měla velký úspěch – za čtvrt roku ji navštívilo přes třináct tisíc lidí. Úspěch měla zejména u dětí, které mohly třeba vstoupit do modelu mraveniště, nebo si prohlédnout živé mravence ve formikáriích.
Chovem dobytka se lidé živí běžně, ovšem chovem mravenců - to už je jiná. Václav Skoupý to ale zkusil a s rodinou se odstěhoval z Prahy do vesnice Přeborov v jižních Čechách. Ve studené usedlosti pořádně zatopil v kotli, aby hmyz vydržel středoevropské klima, a ve stodole začal vyrábět mobilní mraveniště pro fajnšmekry. Hmyzem hodlá uživit sebe, ženu a dvě děti.
Šváby, myši, špatně uskladněné suroviny a nepořádek. To byly důvody, proč v pondělí inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce uzavřeli malou sídlištní pekárnu v Mostě. O dva dny později už ale s povolením inspekce pekárna obnovila provoz. Zákazníci už ale k pekárně ztratili důvěru.
V pražské zoologické zahradě byl Den hmyzožravců. Vedle komentovaného krmení, mohli lidé navštívit speciální stánek s hmyzími specialitami. Na celodenním menu byli například mouční červi, sarančata anebo švábi na asijský způsob.
Na popílkových odkalištích elektráren v Opatovicích a Chvaleticích žijí vymírající druhy hmyzu. Biologové z Jihočeské university zde nalezli přes 200 druhů blanokřídlého hmyzu, který se běžně vyskytuje hlavně na písčinách. Tato přirozená prostředí ale mizí kvůli zalesňování. Popílkoviště mají podobný charakter, a proto zde některé živočišné druhy nalezly šanci na přežití.
I letos můžete přijít pomoci zachránit Dolský mlýn v Národním parku České Švýcarsko. V sobotu tam začínají tradiční brigády, při kterých dobrovolníci pečují o kulturní památku, která si zahrála i v několika českých pohádkách.
Pesticidy a insekticidy používané v zemědělství ničí evropská včelstva a kolonie čmeláků, a ohrožují tak vlastně i celou úrodu, varují dvě studie publikované v posledním čísle odborného časopisu Science. Píše o nich i většina dnešních evropských deníků.
