Vědci z České zemědělské univerzity odhalili fungování unikátního termitího obranného mechanismu. Starší jedinci druhu Neocapritermes taracua mají na zádech speciální vaky s toxickou látkou.
Netopýři se snadno dostanou do domů či bytů. Do místnosti většinou nejprve nalétnou průzkumníci. Ti prověří, zda je na místě klid, a následně tam zamíří i zbytek hejna.
Světelné znečištění škodí nejen lidem, ale také hmyzu. Které typy lamp jsou pro něj nejšetrnější, zjišťují entomologové z České zemědělské univerzity v Praze. Pod osvětlení instalují lapače hmyzu.
Entomologický výzkum v lese Ščúrnica v Bílých Karpatech potvrdil domněnky, že se skutečně jedná o prales, který se stovky let téměř nezměnil. Vědci také objevili vzácné druhy hmyzu.
Listokaz japonský, škůdce, který napadá různé druhy rostlin, se po Itálii a Švýcarsku rozšířil i do Německa. Bojovat s ním se chystají regionální úřady i spolková vláda.
Stella, Duo a Luna jsou tři buvolí samice. Pasou se v ohradě na pětihekratovém podmáčeném pozemku u soutoku řek Jihlavy a Svratky. V mokřadech se vodním buvolům dobře daří a prospívají krajině.
Změny klimatu mají značné dopady i na hmyz, ovlivňují zejména jeho zbarvení a rozmnožování. Vyplývá to z nové studie, podle které může globální oteplování některým druhům ztížit úspěšné páření.
Vědci z Masarykovy univerzity chtějí do roku 2029 vrátit život 506 hektarům mokřadů po celé jižní Moravě. A podle toho, co se jim osvědčilo, pak sepíšou návod, jak mokřady obnovovat jinde.
USA zažívají invazi cikád, jakou naposledy zaznamenaly v roce 1803. Celkem se do vzduchu, na stromy a do kontaktu s lidmi vydávají biliony zvířat, uvádí AP.
Lepkavé kapičky zasáhnou drobný hmyz a k rostlině ho přilepí. Takzvaný fyzický pesticid má na rozdíl od toho chemického velkou výhodu – škůdci si na něj nemohou vyvinout rezistenci.
Poprvé po víc než 200 letech se ve stejném roce vyrojí dvě potomstva. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
„Samečků většinou nebývá tolik, samičky jsou životaschopnější,“ vysvětluje chovatelka tropického pavilonu jihlavské zoo Petra Škarková. Většina samců i tak skončí v žaludku své partnerky.
Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.
Více než dvouhodinový zásah komplikovalo počasí a nepřístupný terén. K velké radosti odborníků ze Západočeského muzea je hnízdo neporušené a bude podrobeno zkoumání.
„Pokud hnízdo není ve zdi nebo v nějaké izolaci, ale venku, v korunách stromů, tak by mělo být teplejší, a tedy zachytitelné termokamerou,“ uvedl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.
K odchytu své oběti láčkovky využívají unikátní vodní skluzavku. „Mají speciálně kluzký a různě tvarovaný povrch,“ vysvětluje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Bez ptáků a dalších hmyzožravců by se prales obnovoval mnohem hůř než dosud. Hmyz bez predátora by totiž víc okusoval rostliny a to by poškodilo schopnost pralesa se obnovit, zjistil tým Kateřiny Sam.
Naočkovat rovnou semena se ukázalo jako velmi praktické, protože rostlina s houbou symbioticky žije. Jaký přesně efekt to bude mít na hmyz, se podle autorů studie teprve ukáže.
Stojí za úbytkem hmyzu počasí? „Vliv počasí není úplně snadno kvantifikovatelný. Hmyz většinou poměrně hodně fluktuuje v početnosti,“ říká Tomáš Ditrich z Jihočeské univerzity.
„Odebíráme odpad z jatek, který by se normálně vyhodil. Izolujeme z něho buňky a v laboratoři jsme z toho schopni vytvořit masu, to znamená sval a tuk,“ popisuje Roman Lauš výrobu umělého masa.