Více než dvouhodinový zásah komplikovalo počasí a nepřístupný terén. K velké radosti odborníků ze Západočeského muzea je hnízdo neporušené a bude podrobeno zkoumání.
„Pokud hnízdo není ve zdi nebo v nějaké izolaci, ale venku, v korunách stromů, tak by mělo být teplejší, a tedy zachytitelné termokamerou,“ uvedl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.
K odchytu své oběti láčkovky využívají unikátní vodní skluzavku. „Mají speciálně kluzký a různě tvarovaný povrch,“ vysvětluje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Bez ptáků a dalších hmyzožravců by se prales obnovoval mnohem hůř než dosud. Hmyz bez predátora by totiž víc okusoval rostliny a to by poškodilo schopnost pralesa se obnovit, zjistil tým Kateřiny Sam.
Naočkovat rovnou semena se ukázalo jako velmi praktické, protože rostlina s houbou symbioticky žije. Jaký přesně efekt to bude mít na hmyz, se podle autorů studie teprve ukáže.
Stojí za úbytkem hmyzu počasí? „Vliv počasí není úplně snadno kvantifikovatelný. Hmyz většinou poměrně hodně fluktuuje v početnosti,“ říká Tomáš Ditrich z Jihočeské univerzity.
„Odebíráme odpad z jatek, který by se normálně vyhodil. Izolujeme z něho buňky a v laboratoři jsme z toho schopni vytvořit masu, to znamená sval a tuk,“ popisuje Roman Lauš výrobu umělého masa.
Městských včelařů v Česku přibývá. Například v Praze včelaří téměř tisícovka lidí. Podmínky přitom můžou být díky rozmanité zeleni ve městě příznivější než na venkově.
„Roháč obecný má velká kusadla, ale zaútočí s nimi jen na jiného roháče. Na člověka nikoliv, jenom bychom ho museli vyprovokovat,“ doplňuje etnolog Petr Šípek.
Na nových farmách mají odchovaní jedinci jateční velikost kolem dvou centimetrů a prodávají se v litrech. Jedná se o hmyz, který je od roku 2020 i v Česku zařazený mezi hospodářská zvířata.
Asi tak milion známých druhů hmyzu tvoří dvě třetiny života na planetě. I když hmyzu někdy nevěnujeme tolik pozornosti jako větším zvířatům, v přírodě plní důležité úlohy.
„Duby se vysazují hlavně pro brouka páchníka hnědého, aby měl kde být za pár desítek let. Ptačí třešně se sem dávají, aby měli potravu i jiní živočichové,“ vysvětluje lesní hospodář Lešák.
Zdigitalizovanou lidskou vůni vědci vidí v podobě grafu. U vystresovaného člověka je na grafu mnohem víc výkyvů. A vědci se snaží přijít na to, co jednotlivé aspekty pachu znamenají.
Jak upozorňuje Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, tvrzení, že je chitin životu nebezpečný, je nesmyslné. „Mají ho i kvasinky a houby. Museli bychom se zříct i piva,“ podotýká.
Evropská unie schválila dva nové druhy hmyzu jako potraviny. Na potravinářském trhu mají zelenou mražení a sušení cvrčci domácí a larvy potemníků stájových.
„Měli jsme problém s tím, že mě označovali z různých důvodů za čarodějnici. Já jsem naopak nevěděla, že mají problém s tím, že žena má menstruaci,“ popisuje tropická ekoložka Kateřina Sam.
Do ochrany velryb se podle entomologa Lukáše Čížka investovalo politického kapitálu o mnoho víc. „Velryb je přitom relativně málo a neubývají zdaleka tak rychle jako hmyz,“ podotýká.
Proč v africké savaně, kde nenápadný vzhled a splynutí s okolím zachraňuje život, žije zvíře s tak výrazným vzorem srsti? Vědci mají hned několik vysvětlení.
Přibližně 30 procent potravin, které se dostanou na náš stůl, tam jsou díky včelám, motýlům a netopýrům. Ty právě nejvíce ohrožuje klimatická krize a s ní spojené rostoucí teploty.
Hmyzí moučka se přidává do sušenek, těstovin a dalších potravin. „Ochota strávníků něco takového vyzkoušet se v tomto případě prudce mění. Platí, že co oči nevidí, to srdce nebolí.”
Hmyz. Živočišný druh klíčový pro život na zemi. Odborníci ale roky upozorňují na to, že pomalu vymírá. Co za to může? A jak dlouho by lidstvo přežilo, kdyby zmizel?
