Boubínský prales není jediným místem na Šumavě, kde je k vidění člověkem málo ovlivněná krajina. Na osmi hektarech Zámeckého lesa rostou stromy staré až 300 let.
„Jsou státy, kde na houby můžete jít jenom některé dny v týdnu, jsou také státy s omezením počtu kilogramů, které si můžete z lesa odnést. Touto cestou určitě jít nechceme,“ říká ministr Výborný.
Několik druhů čolků a skokanů. Ale nejen to, i zvláštní druhy hub. Všechny ty žijí a rostou v lesních rybnících u Slavonic. Ochránci přírody se shodují, že si zaslouží zvláštní ochranu.
Kačenku českou lze zaměnit se smržem polovolným, který je ale také jedlý, a zkušení houbaři se neshodnou pouze na tom, který z těchto dvou druhů hub je chutnější.
Ukázalo se, že houby se pásly na zkamenělých zbytcích někdejší kolonie mnohoštětinatých kroužkovců, což jsou článkovaní červi žijící přisedle v mořských hlubinách.
Celkem tady půjde k zemi asi 400 stromů, dohromady 500 kubíků dřeva. „Ano, to je předpoklad. Myslím, že se budeme v těchto číslech pohybovat,“ vysvětlil revírník Lesů České republiky Michale Hála.
Účinná obrana proti šíření voskovičky jasanové podle odborníků neexistuje. Invazní choroby navíc ohrožují i další listnaté stromy, a snižují tak pestrost českých lesů.
Zmiňovaná houba stromy oslabí, následně je napadají další škůdci. Výsledkem je odehnívání kořenů a velké riziko vyvrácení. Tady jich na zem spadly už desítky.
České lesy ohrožují invazivní houby z celého světa, píše Mf Dnes. A V mikulovských sklepích zraje podle Práva první sekt na světě vyrobený z takzvaného kvevri vína. Více v přehledu tisku Radiožurnálu.
Lesy v Krušných horách ničí kloubnatka. Houba napadá smrk pichlavý, kterým byly hory osázeny po kalamitě na konci 80. let. Původní stromy tehdy odumřely kvůli vysokému množství síry z elektráren. Vláda chce příští rok připravit podklady pro opětovné zalesnění Krušných hor. Náklady půjdou do miliard korun.
