Lékaři letos evidují už stovku případů otrav. A varují i před záměnou dalších lesních plodů. Aktuálně podle mykologů rostou houby hlavně na severu a severovýchodě Čech.
V Česku se houbaření těší velké oblibě. Češi nasbírají přes 20 tisíc tun hub v hodnotě více než 2,5 miliardy korun ročně. Podle odborníků už jde ale o masovou záležitost, která přesahuje meze.
Houbaři vyrážejí do lesů hledat první úlovky. Policisté je nabádají k opatrnosti. Přibývá totiž lidí, kteří se při houbaření v lese ztratí. Po bloudících pak často musejí pátrat policisté.
Doslova Aplikace na houby v případě nejasností pomůže přímo v lese určit, o jakou houbu jde a zda je dobré se jí vyhnout, nebo přidat do košíku. A to pomocí funkce optického rozpoznávání druhů.
Byly prý zplozencem ďábla. Ale také léčily. Řeč je o houbách a první knížce v české literatuře, která popisuje všechny možné způsoby praktického využití hub od nejhlubší minulosti až po současnost.
Tropických dní není letos v létě mnoho, víc prší a je chladněji než loni. Takové počasí ale svědčí houbám, a houbaři už proto vyhlížejí hlavní sezonu. V těchto dnech se začíná dařit především různým druhům hřibů, z těch jedovatých se objevují závojenka olovová a muchomůrka zelená nebo tygrovaná. Kam zajít na houby, radí mykolog Jiří Polčák.
Česko je houbařskou velmocí. Na jednu domácnost připadlo předloni podle zprávy ministerstva zemědělství v průměru šest kilo nasbíraných hub. Nejvášnivější houbaře sdružuje Česká mykologická společnost, která ještě jako československá vznikla před 95 lety, přesně tedy 15. června 1921.
Možná už jste si někdy položili otázku, co všechno "lítá" ve vzduchu kolem nás. Kromě plynů, prachu a špíny jsou to také části mikroskopických hub. A doslova takovou plesnivou zahrádku si můžete vypěstovat i doma.
V jižních Čechách začaly růst hřibovité houby, typické až pro letní období. Houbaři ale můžou objevit i druhy, které běžně rostou až na podzim. Vliv na to má zřejmě deštivé počasí, které střídají horka. Nejvíce hub roste na Šumavě, hlavně na Prachaticku.
Velké společnosti se začínají poohlížet po materiálu, který by mohl nahradit neekologický polystyren. Jedním z kandidátů jsou například houby. Obalový průmysl tak možná v budoucnu čeká velká ekologická revoluce.
Houby v Česku rostou. Je jich ale méně než bývá pro toto roční období obvyklé. Sezona se letos zpozdila hlavně kvůli letnímu horku a suchu. Podzimní houby podle mykologů teprve porostou.
Houbařská sezona letos patří kvůli extrémnímu suchu k nejhorším za poslední léta. Své o tom ví i přerovští mykologové, kteří při hledání hub na tradiční výstavu nachodili desítky kilometrů a šplhali i do korun stromů.
Konečně rostou. Po severozápadních Čechách už rostou i na Moravě. Ochlazení a deště totiž po horkém a suchém létu oživily podhoubí v lesích a houby začínají růst. Lidé si tak z lesů odnášejí plné košíky.
Na konec léta se těšili snad všichni houbaři. Letos v červenci a srpnu si totiž smaženice nebo houbové omáčky kvůli extrémnímu suchu nepřipravili. Teď sice houby začínají růst, zatím spíš ve vyšších polohách, ale na žádné "žně" to stále nevypadá.
Houbaři na Vysočině se po suchém létu bez úlovků vrací do lesů. Díky studeným a vlhkým nocím je v zemi dost vláhy, nejvíc kloboučků vykukuje poblíž potůčků nebo bažin. Rostou hlavně hřibovité houby nebo holubinky.
Jihočeští vědci loví do zvláštních pastí houby, které by mohly zastavit Alzheimerovu chorobu. Lékařská fakulta ve Vídni účinky látek získaných z těchto mikroorganismů začala už letos zkoumat na laboratorních myších. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Víkendová výstava ve Slatiňanech nabízí 333 kusů hub. Lidé si mohou prohlédnout jedlé i velmi jedovaté druhy, nechybí ani vzácné houby, které je možné najít jen na několika místech ve východních Čechách. Expozice ve Společenském domě potrvá až do sobotní 18. hodiny.
Do Jihočeského muzea v Českých Budějovicích se vrací houby. Houbařská výstava začíná právě dnes. Jedná se zároveň o vůbec první výstavu, kterou Jihočeské muzeum představí po náročné rekonstrukci. A díky letošní vydatné houbařské sezoně se bude na co dívat.
Bezmála 200 druhů jedlých, nejedlých i jedovatých hub vystavuje o tomto víkendu muzeum v České Lípě. Exponáty na výstavu donesli mykologové, amatérští houbaři i pracovníci muzea. I když se jedná o houby, které rostou v lesích Libereckého kraje, nechybí ani unikátní exponáty. Výstava končí v neděli.
Už 22. mistrovství světa ve sběru hub mají za sebou Blovice na jižním Plzeňsku. Letos se ho zúčastnilo na 30 houbařů, kteří vysbírali les Kamensko. Vítězem letošního ročníku se stal Roman Faltejsek z obce Řenče, za hodinu nasbíral 49 druhů hub. Je to méně než v minulých ročnících, kdy houbaři nosili i 70 druhů.
Houby zatím v lesích nejen na Českolipsku nerostou. Může za to počasí, které je i přes občasné deště příliš suché. Houbaři by se mohli lepší úrody dočkat během několika následujících dnů. Pak se u silnic objeví i prodejci hub. Ti by měli mít osvědčení o znalosti zboží, které prodávají.
Do lesů na Vysočině se začali vydávat houbaři ve velkém. Série deštivých dnů popohnala růst hřibovitých hub, babek nebo bedel, které končí na rozpáleném oleji na pánvi jako součást vajíček, polévek nebo omáček. Houbaření na Vysočině však skončilo už čtyřmi otravami.
V houbařské sezóně narůstá počet otrav jedovatými nebo špatně upravenými houbami. Nemocnice na jihovýchodní Moravě přijaly za poslední týden sedm přiotrávených lidí. Do košíku často přihodí smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou. Nebezpečné jsou ale i nedostatečně povařené václavky.
Houby rostou, a tak se lesy v Pošumaví a na Šumavě plní houbaři. Za houbami se v těchto dnech vydávají stovky lidí. Do jejich výbavy podle hygieniků patří sprej proti klíšťatům, podle policistů nabitý telefon.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím | Další informace
