„Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu,“ popisuje Afghánka. Za prodej ledviny dostala asi 30 tisíc korun, zotavování ale neprobíhá dobře. Na rodinu proto nemá kdo vydělávat.
Podle zprávy OSN se téměř tři miliony obyvatel Keni nachází ve stavu urgentní humanitární nouze. Dlouhotrvající extrémní sucha způsobují nedostatky vody, potravy i dehydrataci zvířat.
„Myslím, že svět bude afghánský stát opět dotovat. Tak trochu si tím platíme výkupné – polovina ze 40 milionů Afghánců se může dát do pohybu,“ říká Tomáš Kocian z Člověka v tísni.
Příchod bradatých bojovníků Tálibánu do Kábulu provázely úvahy, jak se k islamistické vládě postaví velmoci. Tři měsíce poté Afghánistán čelí jiné, zcela akutní hrozbě, kterou je nedostatek potravy.
„Je těžké uvěřit, že se v Evropské unii odehrává takováto krize,“ říká manažerka organizace Lékaři bez hranic Crystal van Leeuwenová, která se vrátila z oblasti podél bělorusko-polské hranice.
„Jestli bude život pořád tak hrozný jako teď, zabiju sebe i své děti,“ říká pro americký deník Afghánka, které hrozí, že kvůli nesplacení dluhu přijde o svou tříletou dceru.
Tento týden to byl přesně měsíc, co padl Kábul a moci nad Afghánistánem se opět chopil Tálibán. Od té doby žijí nejen ženy ve strachu, lidem chybí hotovost i jídlo a v krizi se ocitá i zdravotnictví.
„Nová vláda by měla hlavně vytvořit nová pracovní místa, protože lidé jsou velmi chudí. Vidíte, jak rozprodávají své věci, aby si mohli koupit alespoň čtyři nebo pět kusů chleba,“ popisuje Afghánec.
Obyvatekí utíkají kvůli neschopné autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura, následovníka odkazu Huga Cháveze, který toužil ve Venezuele zřídit socialismus 21. století.
„Je to náročné i fyzicky. Stalo se, že když mi ve čtyři ráno zazvonil telefon, únavou jsem se prostě rozplakala,“ popisuje slovenská lékařka, která se vrátila z mise v násilím zmítaném Haiti.
„Když jsem se vrátila domů a řekla jsem matce, že mě znásilnili a že si myslím, že bych mohla být těhotná, vyhodila mě z domu a řekla: Jak můžeš otěhotnět s těmito zabijáky?“ popisuje 19letá dívka.
„Dá se říct, že velká část Syřanů by bez pomoci ze zahraničí nepřežila. Příležitostí na pracovním trhu, který je zdevastovaný válkou, je naprosté minimum,“ říká pro iROZHLAS.cz humanitární pracovník.
Bangui (Středoafrická republika)||Eliška Kubátová|Zprávy ze světa|Rozhovor
„Přelety nad městem udělaly takový randál, že rebelové naprosto ztratili orientaci a rozutíkali se do všech směrů. Ve městě ale zůstávají a nikdo nezná dne ani hodiny, kdy si znovu usmyslí zaútočit.“
Tento týden označil Maduro za týden žen a vyzval k zastavení násilí na ženách. „Ženu ani květinou neuhoďte, absolutní respekt k ženám,“ uvedl Maduro, jehož kritizují za porušování lidských práv.
Anesteziolog z Lékařů bez hranic mluvil v pořadu Českého rozhlasu Plus o tom, co všechno chybí až 75 procentům obyvatel Jemenu. Je to nejen zdravotní péče, ale i pitná voda a potraviny.
„Tahle hrozná energetická krize odráží neschopnost současné vlády řídit zemi,“ řekl Urosa v rozhovoru s agenturou ACI Prensa s odkazem na opakované a několikadenní výpadky elektřiny.
Pacienti zoufale pátrající po potřebných lécích, prázdné police v lékárnách a lékaři, kteří nemají ani na jídlo. Tak situaci v současné Venezuele popisuje režisér Tuki Jencquel.
Jemenská občanská válka začala v roce 2014. Šíitští povstalci tvrdí, že bojují proti korupci, avšak protistrana jejich boj považuje za zástupnou válku řízenou Íránem, který šíity podporuje.
„Mezinárodní společenství má teď opravdovou příležitost ukončit nesmyslný cyklus násilí a zabránit bezprostředně hrozící katastrofě,“ řekl generální tajemník OSN. USA vyzvaly k ukončení bojů.
Tisková mluvčí Červeného kříže upozornila, že humanitární pracovníci jsou zastrašovaní „všemi aktéry jemenské války“. V dubnu ozbrojenci zastřelili zaměstnance Červeného kříže na jihozápadě Jemenu.
První dny tohoto týdne jsou nejkrvavějšími v syrské občanské válce za posledních 5 let. Po bombardování povstalecké východní Ghúty za poslední dva dny zemřelo podle pozorovatelů nejméně 250 lidí.
Humanitární krize v pásmu Gazy může podle šéfa izraelské armády dovést Izrael na práh další války. Náčelník generálního štábu Gadi Eizenkot před tím varoval kabinet premiéra Benjamina Netanjahua.
Podle odhadů OSN je na potravinovou pomoc odkázáno asi 18 milionů Severokorejců, 70 % tamní populace. Situace se výrazně zhoršila loni v létě, kdy zemi zasáhla nejhorší vlna sucha od roku 2001.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyzval Austrálii, aby odvrátila humanitární krizi, která hrozí při uzavření internačního zařízení pro běžence na ostrově Manus v Papui-Nové Guinei.