„Na 98 procentech území je dokonce více půdní vláhy, než je obvyklé. Na 72,5 procenta území je to o více než 20 milimetrů, a na 4,4 procenta území dokonce více než o 80 milimetrů,“ řekl klimatolog.
Zemědělské sucho je teď na zhruba polovině území Česka, vyplývá to z dat portálu Intersucho. Extrémní situace je ale jen na několika procentech země. Stav se tak začal díky dešti zlepšovat.
„Ještě v roce 2018 jsme si mohli říkat, že na tom se suchem nejsme tak špatně jako v 90. letech, kdy se dovážela voda do řady obcí v cisternách. Nyní už je sucho horší než tehdy.“
Míru sucha vědci určují jako poměr aktuálního nasycení půdy a průměrného nasycení půdy v letech 1961 až 2010. Zatímco například na jižní Moravě už sníh nebýval, v podhorských oblastech býval.
Letošní zima zatím v Česku přinesla jednu z nejmenších sněhových nadílek za poslední dobu. Jde o výjimku, nebo o trend? A co bude málo sněhu znamenat pro boj se suchem v Česku?
V povrchové vrstvě do 40 centimetrů je situace poměrně dobrá a sucho panuje v jihozápadních a severozápadních Čechách a v menších enklávách na dalším území republiky.
Loni zůstala hladina podzemní vody v mělkých vrtech po celé září silně podnormální, letos se stav během devátého měsíce mírně zlepšoval, uvedli hydrometeorologové.
Lesníkům z jižní Moravy už usychají i dříve odolné duby a buky. Kvůli suchu posledních let stromy nerostou, mají krátké větve a předčasně shazují listí.
Chybějící voda v půdě, nižší úroda i usychající stromy ve městech – sucho trápí Česko i letos. Na co bychom se do budoucna měli připravit? Hostem Vinohradské 12 je klimatolog Pavel Zahradníček.
Nejhorší sucho je na Jablonecku a Semilsku. Situace na území České republiky se podle předpovědi portálu InterSucho bude v dalších deseti dnech pomalu zlepšovat.
Prakticky bez sucha je nyní velká část jižní Moravy, Žďársko či Šumava a Novohradské hory. Podle předpovědi by se měl rozsah sucha v dalších dnech mírně rozšiřovat.
Podle předpovědi odborníků dostoupí extrémní sucho vrcholu v pátek, kdy už bude rozšířené téměř po celém území republiky. Výjimkou by měly být jen části Šumavy, Vysočiny, Olomoucka a jižní Moravy.
Déšť už nestihl zachránit ozimý ječmen, pšenici a poškodil i řepku. Trvalé travní porosty začaly růst později a jsou řidší, což znamená problém se zajištěním krmiva pro zvířata.
V Česka stouply kvůli dešťům hladiny řek. Dopady sucha se tak oproti dubnu trochu zmírnily, popsal pro Radiožurnál Miroslav Trnka, koordinátor projektu InterSucho. Česko ale podle něj nemá vyhráno.
Nedostatek vody je v Ústeckém kraji, velké části Středočeského kraje, Plzeňského kraje a Královéhradeckého kraje. Sucho přetrvává i ve střední a části jižní Moravy.
V půdě není prakticky žádná vodní rezerva. „Přitom v tomto období na konci zimy by měla být naplněnost půdního profilu na 80 až 90 procentech,“ řekl Miroslav Trnka z projektu Intersucho.
Po letech srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému.
Vyschlá půda se podepisuje zejména na stavu rostlin, voda nechybí jen zemědělcům, ale i zahrádkářům. Kde je situace nejhorší, ukazuje interaktivní mapa.
Česká zemědělská krajina je nevhodně uspořádaná pro to, aby čelila klimatické změně a intenzivnějšímu suchu, říká bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka.
Nezvykle vysoké teploty v dubnu, spíše teplá zima s nedostatkem sněhu a k tomu loňské sucho jsou důvody současného sucha, které se začíná projevovat stále silněji.